Hradec Králové byl po většinu 19. století spoután klasicistní pevností. Ta se zrušila a bourala od 70. let 19. století.
„Tím se uvolnily rozlehlé pozemky na výstavbu nového města. Na nábřeží Orlice, v oblasti zvané Morušovka - podle moruší - začaly po roce 1902 vznikat první vily. Byly v novorenesančním stylu a postavil je Václav Rejchl starší,“ říká Ladislav Zikmund-Lender.
Další vilová čtvrť vznikla na pomezí Hradce a Pražského Předměstí. Podél Střelecké ulice v letech 1908 až 1910 vyrůstaly první vily, další přibyly po první světové válce a utvořily největší vilovou čtvrť.
„V regulačních plánech z let 1885, 1904, 1908—1909 i 1925—1927 bylo plánováno daleko víc vilových čtvrtí. Václav Rejchl mladší, Vladimír Zákrejs a Josef Šejna navrhovali vilovou čtvrť v severním sektoru města, která měla mít podobu dělnického zahradního města, Oldřich Liska a Otakar Klumpar zase předpokládali velkou vilovou čtvrť v jihozápadní části, na niž měla navazovat čtvrť dělnická,“ pokračuje editor.
„Josef Gočár chtěl zastavět rodinnými domy a řadovými domky jihovýchodní část a také plánoval dokončit Orlickou Kotlinu, které chybělo centrum a občanská vybavenost,“ říká.
Vydání knihy navazuje na internetovou databázi moderní architektury Královéhradecký architektonický manuál, který shromažďuje a představuje poznatky o stavbách ve městě.
V nové publikaci najdeme úvodní studii o vilové architektuře a o plánování vilových čtvrtí v Hradci Králové, současné snímky, které poskytují celkové pohledy i pozoruhodné detaily, historické plány, fotografie, přehlednou mapu a anglické resumé.
„Některé vily jsou veřejnosti už dobře známé, jako třeba Wiplerova, Schmidtova a Liskova či vily od Vladimíra Fultnera, ale chtěli jsme do knihy zařadit i méně známé poklady,“ popisuje autor.
„Zajímavé jsou třeba některé na předměstích, v Kuklenách, na Novém Hradci Králové, na Moravském Předměstí a hlavně dvě vily stavitele Františka Komárka ve Svobodných Dvorech, které představovaly to nejmodernější, co do té doby bylo v Hradci k vidění. Nezapomněli jsme ani na díla německy hovořících tvůrců, které reprezentují dvě stavby významného židovského architekta Kurta Spielmanna,“ říká Ladislav Zikmund-Lender.
Dělnické bydlení, chaty i chudinské stavby
Pozornost věnuje také fenoménům druhého bydlení, které představují okolní chatařské oblasti, chudinského bydlení, což dokládá unikátně dochovaná vagonová kolonie v Malšovicích, či dělnické bydlení, jež se projevilo hlavně ve válečné dělnické čtvrti na Slezském Předměstí.
„Mám samozřejmě osobně několik oblíbených staveb, jako jsou dekorativistické řadové domky ve Vrchlického ulici od stavitele Josefa Mudry, který je každý jiný. Mudrův příběh od geodeta ke staviteli a vynálezci je fascinující,“ dodává Zikmund-Lender.
Originální grafickou úpravu knihy provedl grafik Jakub Horský z královéhradeckého studia Upupaepop. Kniha je k dostání v celostátní distribuci Kosmas a v knihkupectvích po celé České republice včetně Hradce Králové.