Královéhradecký kraj rozšíří čtyři domovy, potřebuje tisíc lůžek pro seniory

  14:32
Královéhradecký kaj potřebuje až tisíc nových lůžek v domovech pro seniory. Stát mají zhruba 2,5 miliardy korun, z toho letos investuje pětinu. Sociální služby jsou klíčové krajské téma, o kterém se přitom příliš nemluví.

Domov důchodců v Hradci Králové | foto: Ondřej Littera

Význam sociálních služeb v budoucnu kvůli stárnutí populace v regionu ještě poroste. Už nyní je Královéhradecký kraj nejstarším regionem v Česku v těsném závěsu po Praze.

Počet seniorů však dál prudce poroste a do třiceti let se oproti současnosti zdvojnásobí. Zhruba o polovinu více obyvatel starších 65 let očekávají statistici v kraji již v roce 2030. Přitom už nyní je lůžek pro seniory i dalších služeb nedostatek a čeká se na ně měsíce, někde i roky.

„Pro zachování dostupnosti této sociální služby pro seniory potřebujeme do roku 2026 vybudovat až tisíc lůžek,“ přiznal končící náměstek hejtmana pro sociální oblast Vladimír Derner (KDU-ČSL).

Právě Derner, který ve volbách již nekandiduje a míří do politického důchodu, stojí za současným nastavením sociálních služeb v kraji. Gesci totiž vede nejen poslední čtyři roky, ale náměstkem hejtmana pro sociální oblast byl také v letech 2010 až 2012, v prvním funkčním období hejtmana Lubomíra France (ČSSD).

„Tehdy jsme jako krajské specifikum nastavili síť sociálních služeb a od té doby nás kopírují. Bylo to promítnuté i do zákona, takže dnes je síť sociálních služeb už ve všech krajích. Důležité je, že máme strategii, která jasně říká, jak mají sociální služby vypadat, a ten vývoj už realizujeme,“ upozornil Derner na dokument popisující rozvoj sociálních služeb do roku 2026, který vznikl za současné koalice.

Jen pro letošní rok si kraj naplánoval, že zahájí rozšíření čtyř domovů pro seniory v Borohrádku, Opočně, Rtyni v Podkrkonoší a v Žacléři. Za více než 460 milionů korun má do roka a půl vzniknout 210 lůžek.

Vznikne 210 lůžek. Některé projekty však narazily

Naopak se ani po dlouhých letech dohadů s magistrátem v Hradci Králové nepodařilo rozjet přístavbu největšího důchoďáku v kraji – Domova U Biřičky. Úředníkům města i sousedům vadil příliš velký objem nové budovy a nesourodost s okolní zástavbou. Kraj proto projekt stáhl a nechává ho přepracovat.

„K určité dohodě by zřejmě bylo možné dojít, ale úplně by to nevyhovovalo původnímu projektu z hlediska požární bezpečnosti. Bylo pro nás lepší a čistší projektování zastavit a začít znovu,“ vysvětlil postup krajský radní pro investice Václav Řehoř (ODS).

Kromě rozšiřování kapacit pro seniory kraj v posledních čtyřech letech pokračoval v transformaci ústavů sociální péče. Klienty s hendikepem se snaží umisťovat do domácího prostředí. Jenže i tady několikrát narazil.

V Týništi nad Orlicí na Rychnovsku musel kvůli odporu sousedů vyhledat zcela jiný objekt, v hradecké čtvrti Roudnička ještě nemá ani stavební povolení. Sousedé se totiž snaží zachránit poslední volnou plochu pro občanské stavby v centru Roudničky. Podle nich by měla sloužit místním. Požadují alespoň klubovnu a prostory pro malý obchod.

„Když už by to tu mělo být, ať jsou splněné požadavky na občanskou vybavenost. Ať tam je sál, který bude sloužit jak obyvatelům toho domu, tak všem,“ sdělil předseda místní samosprávy v Roudničce Miroslav Vaňura.

Chce to posílit terénní služby, říká bývalý radní

Podle Dernerova předchůdce v křesle radního pro sociální oblast Josefa Lukáška (KSČM) kraj pokračuje v rozdělané práci. Za Lukáška se například otevřelo chráněné bydlení pro hendikepované v hradeckých Plotištích.

„Hlavně, že se podařilo dotáhnout investice. Mám však pocit, že se ty projekty posouvají docela pomalu, i když je pravda, že někde se ozýval odpor lidí, kteří bydlí v sousedství. Pokud mám ale informace, tak sociální oblast fungovala docela slušně,“ zhodnotil Lukášek práci svého nástupce.

Podle něj by měl nyní Královéhradecký kraj napnout síly ke zvýšení kapacit u terénních sociálních služeb. Jde hlavně o domácí asistenci či domácí hospicovou péči, u kterých krajská strategie v nejbližších letech očekává zhruba 20procentní nárůst objemu.

„Spousta seniorů chce zůstat co nejdéle ve svém bydlišti. Pokud to trochu jde a terénní služba je schopná jim zabezpečit základní služby, je to dobře. Do domovů se už dnes přijímají lidé s třetím a čtvrtým stupněm postižení, často už to jsou lidé ležící,“ upozornil na posun ve skladbě klientů v domovech pro seniory Lukášek. To však s sebou nese zvýšené nároky na vybavení i personál.

Kraj by měl přidat peníze, tvrdí opoziční zastupitel

Podle předsedkyně sociálního výboru kraje Jany Drejslové (za ODS) se současné koalici podařilo významně navýšit objem financí do sociálních služeb: „Ti, kdo je čerpají, to viděli nejen na vylepšení některých staveb, ale i na platech.“

Opoziční zastupitel a člen krajského sociálního výboru Jaroslav Kostelníček (ANO) se však domnívá, že kraj stále nepřikládá gesci dostatečnou váhu. Objem financí by ještě navýšil.

„Myslím, že kraj si teď ani nedokáže představit, jak důležitý to bude proces. Nechci, aby se lidé dostávali do situace, kdy čekají pět let na místo v domově důchodců. To se musí změnit. Osobně mi vadí, že jde 149 milionů do individuálních dotací nebo plán 400 milionů na nějakou galerii. Ty peníze by šly využít jinde a lépe. Podílet by se měla i města,“ řekl Kostelníček.