Galerie zve na současné autory. Řeší strom v krajině i intimitu na internetu

  13:14
Královéhradecká Galerie moderního umění otevřela začátkem června pět nových výstav. Představují díla současných umělců, na nichž galerie spolupracovala s renomovanými externími kurátory, a spojují je aktuální témata rezonující v dnešní společnosti a práce s novými médii – fotografií a videem.

Marie Lukáčová, Frugo | foto: Miroslav Podhrázský, GMU Hradec Králové

Tři výstavy jsou krátkodobé a potrvají do 29. srpna.

Zároveň se otevřely také stálé expozice Minulé století – dvacet osobností a Posledních padesát let, které galerie zpřístupnila už v prosinci loňského roku, ale vernisáž musela z vůle covidu-19 a vlády odložit. Na vernisáži se křtily katalogy k oběma stálým expozicím a rovněž úspěšné populárně-naučné publikace Galerie moderního (č)umění, kterou vytvořilo edukační oddělení.

Galerie moderního umění v Hradci Králové otevřela stálou expozici Minulé století - dvacet osobností. Na snímku obraz Milana Langera Prostor pro komunikaci 3 z roku 1976 (3. 12. 2020).

1. Pozdní intimita

Největší prostor ve 4. patře patří skupinové výstavě současné české fotografie s názvem Pozdní intimita.

„Projekt reaguje na tlak na zveřejňování soukromého. Vyvíjejí ho jak masmédia, tak sociální sítě, a to často s cílem finančního zisku. Proto mají i umělci stále větší zodpovědnost za to, jak ve své tvorbě se soukromím nakládají. Hlavní záměr výstavy tedy spočívá v prozkoumání přístupů a strategií, jež současní fotografové a fotografky vůči intimitě uplatňují, a to právě na příkladu děl 11 vybraných autorů a autorek. Ti nechávají diváka nahlédnout do soukromí vlastního i svých rodin nebo celebrit,“ říká mluvčí galerie Hana Doležalová.

Zastoupeni jsou Pavel Baňka, Veronika Šrek Bromová, Michal Kalhous nebo Alena Kotzmannová.

„U intimity jsem neusiloval o odhalování dráždivých tajemství. Zajímala mě důvěrnost: jako téma, které sledují autoři a autorka, ale i jako vztah mezi nimi a diváky. V ideálním případě výstava zafunguje jako ozvučná deska, která rozezní to, co sami nosíme v sobě a za běžných okolností neumíme nebo nemáme sílu komunikovat,“ komentuje kurátor Jiří Ptáček.

2. Strom uprostřed krajiny

V prostoru Bílá kostka je trojkanálová videoprojekce Terezy Severové s názvem Strom uprostřed krajiny (2021). Autorka nechává digitální manipulací před očima diváka růst uschlý strom zasazený kořeny vzhůru. Ten je naplněn nejen environmentálními, ale i politickými významy.

Odkazuje k rituálu sázení stromů svobody oslavujícímu vznik samostatného Československa.

„Severová vnímá strom jako typický prvek české krajiny i symbol tradičních společenských hodnot – svobody a demokracie. Právě zmíněné hodnoty jsou v současné době značně narušeny podobně jako suchý strom, jemuž však autorka přisuzuje silnou regenerační schopnost a doslova se vrací k jeho kořenům,“ míní kurátorka Nina Moravcová.

3. Frugo v černé kostce

V Černé kostce určené pohyblivým obrazům je výstava Marie Lukáčové, videoartistky, raperky a spoluzakladatelky feministické skupiny Čtvrtá vlna. Autorka ve svých videokolážích pracuje s prvky současné populární kultury. Kombinuje ruční kresbu, 3D animaci, hudbu a rapovaný text.

„Ve videích připravených pro výstavu Frugo vnímá obraz jako nástroj produkce globálního kapitálu, ať už jde o produkty pornografického průmyslu, nebo o naše osobní fotografie zveřejňované na internetu. Zkoumá otázku vizuální prezentace ženského těla, vztah cirkulace obrazů, peněz a sexu. Poukazuje na skutečnost, že téměř celá současná společnost funguje na „nekonečný“ finanční dluh,“ přibližuje kurátorka této výstavy Hana Janečková.

4. Pantheon umělců

Ve 2. a 3. patře lze zhlédnout dvě nové stálé expozice, obě prezentují umění 20. století po svém. Expozice Minulé století – dvacet osobností, kterou připravila kurátorka GMU Petra Příkazská, pojetím připomíná renesanční Pantheon umělců.

Seznamuje s uměním české moderny svébytnými díly 20 vybraných autorů a autorek ze sbírek královéhradecké galerie. Popírá tak tradiční nazírání dějin umění optikou chronologického řazení stylů, směrů a charakteristických mistrovských děl.

5. Posledních padesát let

Expozice Posledních padesát let prezentuje české umění od 70. let minulého století. Jejím autorem je přední kurátor a teoretik Tomáš Pospiszyl, který opustil pokusy vyprávět příběh současného umění chronologicky nebo na základě vývoje forem. 

Výstavu uspořádal spíše tematicky nebo jako slabikář různých přístupů a tendencí objevujících se v umělecké tvorbě posledních desetiletí s důrazem na rozmanitost jazyka jednotlivých autorů a autorek. Ti se vedle malby a sochařství čím dál častěji vyjadřují také přes fotografie, performance, film, video, text a digitální technologie. Více na www.galeriehk. cz.

Autor: