Pokud se odhady archeologů potvrdí, připíše si muzeum v Rychnově nad Kněžnou cenný úspěch, který bude patřit k největším zdejším objevům.
Při průzkumu pod trasou budoucího obchvatu Domašína a Černíkovic objevili skupinu pěti studní, které by podle dosavadních znalostí měly patřit kultuře se šňůrovou keramikou. Ta se datuje do pozdního eneolitu, tedy zhruba do doby 2 000 let před naším letopočtem.
„Jestli to analýzy potvrdí, bylo by to úplně první sídliště v republice. Tato kultura je u nás, co se týče sídlišť, prakticky neznámá, známe ji jen z pohřebišť,“ upozorňuje archeoložka rychnovského muzea Martina Beková při čekání na účastníky dne otevřených dveří na archeologickém průzkumu obchvatu.
Muzejníci v úterý, už podruhé během prací, pozvali veřejnost, aby se podělili o unikátní nálezy i nové informace z dosud neprobádané lokality. Zda jde skutečně o kulturu z pozdní doby kamenné, mají určit přírodovědecké analýzy, které umožní přesnější datování nálezů.
„Zatím usuzujeme jen na základě analogií z Německa. Jde o charakteristicky uspořádanou skupinu studní, která je stejným způsobem vykopaná a velmi záhy zaniká. Analogicky je popisována situace ve středním Německu. V místě nálezu už se však nyní staví,“ pokračuje archeoložka.
V odpoledním parném slunci se schází několik desítek zájemců o komentovanou prohlídku archeologického naleziště.
Martina Beková je nejprve seznamuje s objevy, které už na poli za Domašínem neuvidí. Průzkum tu začal loni v listopadu a na zhruba dvou třetinách trasy už nyní pracují dělníci.
Archeologové se přesunuli na poslední úsek o délce asi 600 metrů. Zájemce o historii pozvali těsně předtím, než jeho část předají stavbařům.
„Poprvé jsme sem veřejnost pozvali v dubnu. Tuto prohlídku jsme rozdělili na dva časy, aby se počet účastníků snížil. Podobné akce se u takto velkých staveb občas konají, pokud je co ukazovat. Záleží také na investorovi, zda nám povolí vzít na staveniště veřejnost,“ říká ředitel muzea Tomáš Zelenka cestou od provizorního parkoviště k začátku prozkoumávané plochy.
Našli obilné silo i hliniště, odkud lidé brali hlínu
Zastavujeme se u velké díry v zemi rozdělené původně křížem na čtyři části. Nyní už jedno rameno chybí, archeologové ho odstranili, aby mohli zkoumat jednotlivé vrstvy původní konstrukce.
Martina Beková právě vysvětluje, že to, co vidíme před sebou, je pozůstatek někdejšího obilného sila lidí z kultury nálevkovitých pohárů, která zde žila zhruba 4,5 tisíce let před naším letopočtem. Jde o první nalezené sídliště této kultury na Rychnovsku.
„Máme tady dva objekty v sobě. Vidíte zde různé povrchy, to znamená, že silo bylo poměrně rychle zaházené, strhly se zřejmě kraje, které šly dovnitř a do toho objektu pak někdo ještě kopal. Tato část je tam vsazená dodatečně. Zde jsme odebrali vzorky pro analýzu,“ ukazuje na chybějící část primitivní stavby.
Stačí jen pár kroků a přesouváme se k dalšímu nálezu ze stejného období. Jde o hliniště, z něhož obyvatelé osady získávali hlínu na stavby domů.
„Byla jí značná spotřeba, takže odhaduji, že to, co zde vidíme, pokračuje ještě dalších dvacet metrů směrem do pole. My však můžeme kopat jen tam, kde se staví. Abychom si tuto teorii ověřili, domluvili jsme se s majitelem, že po sklizni vykopeme ještě metrový pruh,“ ukazuje Beková stojící po pás v porostu řepky.
Kůlové jamky svědčí o tom, že tu asi bývaly ohrady
Pokračujeme na druhý konec zkoumaného úseku, kde stále ještě pracují archeologové. Vyhýbáme se přitom množství děr v zemi. Většina má průměr kolem dvaceti centimetrů, některé jsou i větší.
„Pozor, ať do nich nespadnete,“ nabádá skupinku archeoložka. Jde o jamky po kůlech, které tu kdysi stávaly. Podle množství a nepravidelného uspořádání odborníci usuzují, že šlo o ohrady pro dobytek nebo o kůly, k nimž byly uvázány jurty či jiná stanová obydlí.
„Poznáme je podle jiného zbarvení hlíny. Většina objektů patří do pozdní doby kamenné, předpokládáme, že tu byly rozlehlé pastviny a dobytkářství má větší úlohu ve společnosti. Navíc díky tomu, že dobytka je poměrně dost k dispozici, tak ho začínají užívat i k zápřahu, a tím se velmi zjednoduší veškeré obdělávání půdy,“ vysvětluje Beková.
Na zdejší sídliště se lidé vraceli, vznikalo a zanikalo
Upozorňuje, že zdejší sídliště na terase nad řekou Bělou bylo podle nálezů obývané opakovaně. Vznikalo a o kousek dál opět zanikalo v průběhu několika tisíciletí: „Jde o celou mladší dobu kamennou, pozdní dobu kamennou a začátek starší doby bronzové. Časově od 5 500 let před Kristem po 1 600 let před Kristem.“
Pro rychnovské archeology jde o nejrozsáhlejší nalezené sídliště. Běžné podle nich není ani střídání kultur na tak malém prostoru. Kromě zmíněných dvou našli také pozůstatky sídliště kultury s lineární keramikou z 6. tisíciletí před naším letopočtem a únětické kultury zhruba z roku 1 800 před naším letopočtem.
„Také toto sídliště jsme na Rychnovsku zkoumali poprvé. Objevili jsme z tohoto období obilné silo, části nádob, keramické střepy a část bronzové sekerky,“ dodává Martina Beková.