iDNES.cz

Hronov změnil Čapkův mlýn na sociální byty, sourozence připomene muzeum

  16:46
Hronov na Náchodsku opravil mlýn, který patřil dědovi sourozenců Čapkových. V objektu vzniklo deset sociálních bytů i prostory pro muzeum, které přiblíží dětství slavných sourozenců.

Když se Hronov před pěti lety rozhodl prodat zchátralý mlýn narychlo založenému spolku, který si vyhlédl dotace na výstavbu sociálních bytů, způsobilo to poprask. Tehdejší opozici vadil výprodej majetku a část místních si uvědomila, že definitivně zmizí poslední místo spojené se sourozenci Čapkovými.

Po volbách nastal obrat. Dřívější opozice převzala moc, kupní smlouva padla a město se do stavby sociálních bytů pustilo samo. Opravenou budovu, jíž je právě 200 let, nyní představilo obyvatelům. Na sociálních sítích však vzbudila rozruch informace, že byty mohou připadnout i ukrajinským uprchlíkům.

„O byty se už zajímali i lidé, kteří ubytovali uprchlíky a teď pro ně shání jiné bydlení. Vedoucí sociálního odboru má zatím asi osm žádostí a musí je nejprve vyhodnotit. Byty se budou přidělovat těm, kdo k tomu budou způsobilí. Nepřemýšlím o tom, jestli to bude Hronovák, Náchoďák, Ukrajinec nebo Němec. Pokud splňuje podmínky, má nárok,“ říká starosta Petr Koleta (ANO).

Stavba vyšla na 30,3 milionu korun se započtením daně. Ve mlýně vzniklo deset většinou malometrážních bytů, ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo dotaci 13,5 milionu korun. Byty získají lidé v sociálních potížích, třeba samoživitelky nebo ukrajinští uprchlíci, s čímž už ministerstvo souhlasilo. Přidělování se bude řídit podmínkami dotace, město je musí obsadit do tří měsíců.

Strašidelné kóje jsou pryč

Na prohlídku dorazily desítky zájemců. Bývalí nájemníci neskrývali údiv nad světlým suterénem, kde dříve stávaly trochu strašidelné kóje na uhlí.

„My tu bydleli v jednopokojovém bytě osmnáct let, ale pak už jsme s dvěma dětmi potřebovali něco většího. Tehdy tu staří sousedé dokonce kartáčovali půdu, na chodbách se dalo chodit v ponožkách, tak tu bylo čisto. Cestou z práce jsem uklízel chodník. Teď radnice zveřejňuje fotky, že to tady obyvatelé vybydleli, ale to je hrubá urážka. Všechno se změnilo tím, jak sem město nastěhovalo bezdomovce,“ zlobí se někdejší nájemník ze mlýna Juraj Fečo.

Mlýn v datech

1821 Původně papírnu vybudoval mlynář Jan Prouza, po roce 1850 byla zrušena a budova přestavěna.

1890 Mlýn zakoupil Karel Novotný (1837–1900), děda sourozenců Heleny, Josefa a Karla Čapkových. Děti vyrůstaly v Úpici, ale pobývaly i u prarodičů, ovlivnilo je to v pozdější tvorbě.

1907 Rodina Čapkových mlýn prodala, Josef se nechtěl vázat k budoucímu podnikání v tkalcovně, za peníze bratři vystudovali.

1940 Přestavba mlýna na bydlení změnila jeho podobu, zbylo tam přízemí s klenbami a pekařská pec.

Původní termín dokončení stavby měl být již v listopadu. Město sice převzalo hotový projekt, ale dva byty škrtlo a nechalo místo nich navrhnout muzejní prostory.

K tomu byl dům v dost špatném stavu kvůli svému stáří i dřívějším přestavbám. Stavbaři se museli vypořádat s množstvím technických problémů. Jeden strop kompletně vyměnili, zesílili klenby v suterénu, odvlhčovali základy.

Připomenou parní papírnu i rodáky

Muzeum Náchodska dostane na starost bývalý kvelb, čeledník i světnici s opravenou pekařskou pecí. Z původního vybavení tu jsou repasovaná dřevěná vrátka a čtyři původní okna. Návštěvníci se sem podívají s jednou vstupenkou, která bude platit v Jiráskově domku, muzeu i mlýně.

Královéhradecký kraj zaplatí dva miliony za muzejní expozici, která připomene slavné rodáky spisovatele Aloise Jiráska, Egona Hostovského či architekta Jindřicha Freiwalda.

Část expozice přiblíží pekařské řemeslo i historii někdejší parní papírny, další část se zaměří na sourozence Čapkovy, jejichž dědeček mlýn vlastnil na přelomu 20. století.

„Abychom nekonkurovali jiným čapkovským muzeím, expozici zaměříme na dětství sourozenců, kteří do mlýna jezdili. Hronov se objevuje ve všech z Devatera pohádek. Pro děti tu bude i výrobnička papíru,“ uvádí Drahomíra Večeřová, která má v Muzeu Náchodska na starosti hronovskou pobočku. Muzeum se ve mlýně otevře zřejmě od července.

Ilona Holzbecher Samková se o Čapky zajímá i proto, že ji pojí rodinné pouto právě s jejich babičkou Novotnou ze mlýna.

„Sourozenci v Hronově trávili dětství. Geny nikdy nezapřete, babička pro ně byla tím motorem, měla vypravěčský talent a asi to byla i velmi silná žena,“ říká průvodkyně z Jiráskova domku, která doufá, že bude provázet i ve mlýně.

Současná koalice slíbila opravovat domy

Současná radniční koalice vyhrála volby hlavně tím, že slibovala opravy starších budov namísto několika prodejů, které prosazovala předchozí starostka Hana Nedvědová (Patrioti). Dokončená oprava mlýna je tak prvním výsledkem, do finále jde i přestavba Radnice na náměstí, kterou obyvatelé na podzim 2018 podpořili v referendu.

Prodej mlýna

2008 Zastupitelé schválili záměr prodeje č. p. 107. Pozdější jednání s dvěma kupci dopadla bez výsledku.

2017 V domě s 12 nájemními byty bydlely jen čtyři partaje. Na mimořádném jednání 22. listopadu zastupitelé schválili budoucí prodej spolku Sociální bydlení Hronov za 3 miliony korun pod podmínkou státní dotace. Tehdy spolek odhadl přestavbu na 8 milionů korun.

2018 Zastupitelé v listopadu zrušili budoucí smlouvu, spolek poté požadoval po městě dvoumilionové vyrovnání.

2020 Město v dubnu převzalo projekt sociálního bydlení, spolek za něj poté dostal podle znaleckého posudku pouze 600 tisíc korun.

Pro záchranu mlýna se na přelomu roku 2017 a 2018 angažovalo více občanů, které pozapomenutá památka na Čapky zaujala. Hronov je totiž rodištěm Heleny i Josefa Čapkových, ale jejich rodný dům byl zbořen v roce 1916, a tak je mlýn poslední připomínkou.

Aktivisté sice neprosadili prohlášení mlýna za kulturní památku, ale ministerstvo vnitra na jejich podnět zpochybnilo způsob prodeje budovy, při němž od vyvěšení záměru po uzavření budoucí smlouvy s kupcem uplynulo 7,5 roku.

Tehdejší starostka usilovala, aby spolek Sociální byty Hronov zbavil město starostí se zchátralým domem. Spolek přitom neměl žádné zkušenosti se sociální prací, tu měly zajistit jiné organizace. Zastupitelé pak na podzim 2018 smlouvu zrušili.

Mlýn zachránily volby

„Mlýn zachránily volby. Sice někteří psali na ministerstva a nějaké snahy byly, ale výsledek by byl stejný, za minulého vedení by město mlýn prodalo,“ připomíná Ilona Holzbecher Samková.

„Prvním impulsem byly přednášky čapkovského badatele Hasana Zahiroviće. Z nich vzešlo, že by bylo škoda mlýn nespojit se vzpomínkou na sourozence Čapkovy. Když jsem tehdy namítla, že je už pozdě, že se mlýn prodává, lidi to nabudilo. Někteří chtěli pracovat, někteří chtěli být vidět, ale každá ruka, která tu vzala lopatu, koště nebo hadr a pomáhala, má zásluhu, že tu mohly začít první výstavy,“ říká.

17. března 2018

Čapkovští příznivci organizovali konference, výstavy či procházky. Časem se však rozpadli na dvě party, vznikla pobočka Společnosti bratří Čapků i spolek Komité Čapek Hronov. Radnice začala Čapky více připomínat, loni v červenci například s krajem i čapkovci dokončila čtyřkilometrovou pohádkovou Cestu psa Voříška mezi Hronovem a Zličkem.

Hronovu snad uleví malý obchvat

Mlýn stojí na křižovatce při rušné krajské silnici do Broumova. Královéhradecký kraj však od loňska připravuje aspoň dílčí verzi obchvatu, který by vedl dopravu podél tratě kolem bývalé textilní továrny až k vyústění přes nový most přes Metuji poblíž Žabokrk. Auta už by nezatěžovala náměstí a jeho okolí.

„Jestli je v dopravě z Náchoda do Broumova někde fatální problém, tak je to průjezd Hronovem. Proto jsme před časem s kolegy rozhodli, že vypracujeme záměr možné výstavby této části obchvatu. Dělají se přípravné práce, studie, dílčí projekty. Pokud vše vyjde technicky a vypořádáme se s majetkovými záležitostmi, protože jsou nutné i některé výkupy pozemků, myslím, že nic nestojí v cestě, abychom se jako investor pustili do výstavby zkráceného obchvatu Hronova,“ říká hejtman Martin Červíček (ODS). Přípravy odhaduje na tři roky.

Dřívější obyvatelé mlýna si stýskali na zimu a vlhko od řeky, nyní je dům s metrovými zdmi zateplený.

„Tady bude bydlení vysoce komfortní, problém je, že jsme u silnice, což se může s malým obchvatem změnit. Musíme uhlídat, aby dům lidé nezničili, bude třeba to pravidelně kontrolovat. Jsem rád, že dům zůstal městu a podařilo se nám ho zrekonstruovat. Město by se mělo o svůj majetek starat, to říkám v zastupitelstvu dvacet let,“ tvrdí místostarosta Karel Jára (Rozvoj města), který má na starosti městské investice.

zpět na článek