iDNES.cz

Parkování pod náměstím v Hradci dostává obrysy, archeologům už nevadí

  14:12
Projekt podzemního parkoviště pod Velkým náměstím v Hradci Králové dostává obrysy i politickou podporu. Plány už nevadí ani archeologům. Po letech konečně ožívá i záměr na rekonstrukci celého náměstí.

Podzemní parkoviště na Velkém náměstí v Hradci Králové by mělo být mezi mariánským sloupem a kašnou, z něho by vedly výtahy a schodiště. Na povrchu se počítá jen s několika desítkami rychlých parkovacích míst pro zásobování, jinak by se prostor Velkého náměstí aut zbavil. | foto: vizualizace ARN Studio

Ještě vloni na podzim to byl projekt, k němuž se zády otočili archeologové a rozpolcené bylo i město. Myšlenku na podzemní parkoviště pod Velkým náměstím to však nezabilo. Naopak, čerstvě vznikla koncepce hned se třemi variantami „důlní“ parkovací plochy včetně vjezdu.

Tým architektů kolem Jiřího Krejčíka pracuje na návrhu, který dostal jméno Živé náměstí, a rozšiřuje jej dokonce o další část s názvem Živá cesta. Cíl je jasný: v první řadě po pěti letech oživit zamrzlou rekonstrukci Velkého náměstí.

Bonusem by mohla být pěší zóna z náměstí kolem Grandu s úplně novou lávkou přes Labe před Muzeem východních Čech, která by Foglarovou uličkou navázala na stávající pěší zónu a končila až před železničním nádražím.

Architekti nyní obcházejí jeden zastupitelský klub po druhém, aby projekt představili, a vysloužili si i politickou podporu. A zdá se, že šance na opravy Velkého náměstí skutečně rostou. Archeologové totiž z kategorického „nikdy“ ustoupili a nejméně koalice je tomu nakloněna. Minusem jsou však peníze. Jen samotné podzemní parkoviště by mohlo stát 300 milionů korun.

„Rozhodně to není fantasmagorický projekt. Kdyby vše fungovalo a byla by vůle, realizace by mohla být otázkou příštích pěti let,“ míní Krejčík. „Na projektu se začíná pracovat intenzivně, máme inspiraci v jiných evropských městech,“ naráží na příklady podzemních parkovišť přímo pod historickým centrem v nizozemském Maastrichtu, německém Deggendorfu nebo Vídni a Mnichově primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

Krejčík navrhl tři varianty podzemního parkoviště. První počítá s vjezdem z Malého náměstí, s nejméně pěti patry do hloubky 18 metrů a výjezdem do Komenského ulice naproti bývalým Pěchotním kasárnám.

Druhá varianta je prozatím největším favoritem: vjezd i výjezd by byl na Komenského ulici, pod zemí by opět bylo nejméně pět pater se 240 místy. Několik desítek metrů dlouhý tunel by vedl pod Jezuitskou kolejí a na náměstí by ústily výtahy a schodiště. Třetí návrh by nejspíš byl nejdražší, protože dvoupodlažní parkoviště s vjezdem i výjezdem také z Komenského ulice by se rozprostíralo téměř pod celou plochou náměstí.

Na povrchu zůstane jen pár desítek parkovacích míst

Kdyby měl vyhrát druhý návrh podzemního parkoviště s půdorysem asi 35 na 45 metrů, podle Krejčíka by záměru nevadily ani dva sklepy, které jsou prokazatelně u Jezuitské koleje a na druhé straně pod i před jednou restaurací. Podzemní parkoviště by bylo mezi Mariánským sloupem a kašnou.

Ve stejném místě na povrchu architekt navrhuje kolem 40 míst sloužících pro rychlé zastavení, převážně pro zásobovací auta. Náměstí mezi Mariánským sloupem a bývalou radnicí, kde je nyní přes dvě stovky chlívečků pro auta, by se zcela vyčistilo.

„Naším cílem je vytvořit živé reprezentativní místo setkávání, konání významných akcí a pohybu. Pracujeme s historickým prostorem, který odráží vývoj města a má jedinečného génia loci. Chceme však vytvořit místo živé, navštěvované a přizpůsobené potřebám současného života. Automobilová doprava dnes zabírá veškeré místo dříve používané pro veřejný život,“ konstatuje se v čerstvé brožuře, kterou architekti dávají zastupitelům.

Projekt nevadí ani spolku

Architektonický tým řídí Pavel Tušl, jenž projektoval nedalekou proměnu bývalého pivovaru na Regiocentrum. Soudí, že o parkoviště pod náměstím bude zájem, protože právě pod sídlem kraje je bezmála 500 míst a všechna jsou rozebrána.

„Setkáváme se i s dezinformacemi, například že hrozí propadnutí náměstí nebo že bude ohrožena Bílá věž. To jsou samozřejmě nesmysly,“ upozorňuje Tušl. Podle něj je podzemní parkoviště přijatelné i pro Spolek pro kvalitu života, který svými námitkami dokázal zastavit administrativní proces proměny celého náměstí. Důvodem bylo snížení počtu parkovacích míst.

„Projekt jsme jim představili a dozvěděli jsme se, že je to řešení, po kterém volali, a že jej určitě nebudou blokovat. Myslím, že by bylo ideální ponechat si stávající územní rozhodnutí k revitalizaci Velkého náměstí, plynule pokračovat v této investici a připojit samostatné řízení na parkoviště,“ navrhuje Tušl.

Dají se čekat nálezy z tržnice

Krejčík s Tušlem už svůj projekt představili zastupitelům koaličních stran ANO, ODS a Změna a Zelení i opozičnímu Hradeckému demokratickému klubu, další schůzky je ještě čekají. Přestože studie včetně nákladů bude kompletně hotová nejspíš až v září, architekti už nyní očekávají, že jedno podzemní parkovací místo vyjde asi na 1,5 milionu korun.

Velkou podporou se netají primátor Hrabálek: „Vybudovat parkoviště pod Velkým náměstím mi připadá jako téměř geniální myšlenka. Jednal jsem již s ředitelem muzea, který potřeby města zcela realisticky chápe. Za předpokladu, že by povrch náměstí byl narušen v místech, která by archeologům a historikům nevadila, je to z jeho pohledu možné.“

V prostoru, pod kterým by parkoviště vzniklo, prý nikdy nestála žádná zástavba. Na rozdíl od základů domů by tu archeologové při průzkumu narazili na svědectví o tržnici. „Jsou tam staré dlažby zasypané různými odpadky tehdejšího každodenního života s ostruhami, podkovami nebo drobnými penězi. To vše tam nepochybně bude,“ míní archeolog hradeckého muzea Radek Bláha.

Opravy náměstí by se rozložily do sedmi etap

Studie se nezabývá jen parkovištěm, ale také se vrací k zastavené rekonstrukci celého náměstí. Kompletní revitalizaci s odhadovanými náklady kolem 200 milionů korun navrhuje řešit v sedmi etapách. Na úvod by se město mělo soustředit na opravy podloubí, poté by se opravy přesunuly do ulic V Kopečku a Rokitanského, předláždil by se celý prostor kolem katedrály svatého Ducha. Teprve potom přichází na řadu podzemní parkoviště a na závěr nový povrch celého náměstí.

Bonusem je projekt nazvaný Živá cesta, tedy pěší zóna, jež by vedla z Velkého náměstí až k nádraží.

„Vadí nám, že současná pěší zóna najednou končí a úplně se rozplývá. Všude mají přednost auta a chodci skončí na semaforech. Chceme uklidnit uzel kolem Grandu, jednoduchou lávkou bez předmostí do 25 milionů překlenout řeku a přes Foglarovu uličku pokračovat dál. Naším nejbližším úkolem je však přesvědčit zastupitele, že je to hradecký projekt a že je jedno, jestli jsou v koalici, nebo opozici,“ uzavírá Tušl.

zpět na článek