Firmy nestojí o dostavbu věže v Hořicích, na niž poklepal sám Masaryk

  8:52
V napínavé drama se s trochou nadsázky změnila snaha radnice v Hořicích dostavět kamennou Masarykovu věž samostatnosti. Chystá se druhé kolo tendru, do toho prvního se nepřihlásila žádná firma. Věž dosahuje výšky 25 metrů. Na nynějším vrcholu má přibýt zasklený ochoz a ve výšce 37 metrů vyhlídka.

Starosta Aleš Svoboda připouští, že pokud nebude ani druhé kolo tendru úspěšné a případný vítěz vyčíslí vyšší náklady, než počítá projektová dokumentace nebo nedorazí ministerská dotace, celý projekt půjde k ledu.

„Dokumentace zůstane v šuplíku a bude se čekat, až ji někdy někdo zase vytáhne a bude schopen zajistit financování,“ říká hořický starosta Aleš Svoboda (Šance pro rozvoj).

Úvahy o stavbě věže s vyhlídkou na kopci nad Hořicemi se objevily již za Rakouska-Uherska. Nakonec se pískovcová dominanta stavěla v roce 1926, na základní kámen poklepal Tomáš Garrigue Masaryk. Architekt František Blažek v projektu počítal s víceúčelovou rozhlednou vysokou 40 metrů, která měla sloužit jako letecký maják na lince mezi Prahou a Varšavou.

Fotogalerie

Do roku 1938 však vyrostla jen do výšky 25 metrů a druhá světová válka stavbu zastavila. Na pokusy o dostavbu z 60. a 90. let minulého století navazuje hořická radnice. Původně počítala se zahájením stavby do konce roku 2018 a dokončením v roce 2020. Nyní je termín dostavby v roce 2022.

Město má přislíbenou šestimilionovou dotaci od kraje, stejnou částku dá ze svého rozpočtu a o 5 milionů korun žádá ministerstvo pro místní rozvoj. Chystá se i veřejná sbírka. Podle projektové dokumentace dostavba přijde na 18 milionů korun.

Zájem neprojevila žádná firma

Reálnost ceny mělo ověřit výběrové zřízení na zhotovitele vypsané koncem minulého roku. Zájem však neprojevila žádná stavební společnost.

„Myslím, že potíž je v tom, že jde o kombinaci stavebních a kamenických prací a kamenických je tam více. Vzhledem ke složitosti dostavby se domnívám, že by to měla zaštiťovat stavební společnost, čistě kamenická firma by to zřejmě sama těžko zvládla. Každopádně zkusíme vypsat ještě jedno výběrové řízení a uvidíme, co z toho vzejde. Odhaduji, že druhé kolo by se mohlo uskutečnit do pár měsíců,“ tvrdí Svoboda.

Právě komplikované technické řešení by mohlo být důvodem nezájmu, to se domnívá ředitel Střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích Petr Malý.

„Domnívám se, že v době stavebního boomu, je pro firmy snazší usilovat o jednodušší zakázky, kterých je nyní spousta, než jít do takového ojedinělého a stavebně komplikovaného projektu,“ míní Petr Malý.

Dostavba hořické památky by však mohla být pro odborné firmy záležitostí profesního renomé: „Zcela určitě jde o prestižní práci a jedinečnou zakázku. Kdybych měl stavební firmu, určitě bych to tak chápal. Ne každá firma však zná dopodrobna pozadí vzniku a vývoje věže a její dostavby. Berou to jako klasickou zakázku. Taková je doba.“

Podobně se na věc dívá i Svoboda. „Mysleli jsme si, že to pro firmy bude prestižní záležitost a zajímavé referenční dílo. Jedinou reálnou možností je, aby se toho ujalo sdružení stavební a kamenické firmy. Kameníci samozřejmě nejsou schopni garantovat stavební práce a stavaři nejsou schopni zajistit kamenické a restaurátorské práce, na které jsou potřeba patřičná povolení, neboť jde o kulturní památku,“ podotýká starosta.

Černých scénářů je více

Pokud se do druhého kola opět nikdo nepřihlásí, projekt se zastaví. „Máme potvrzenou dotaci od kraje, máme projektovou dokumentaci a věnovali jsme tomu tolik úsilí, takže vyvineme maximální snahu, abychom to dotáhli do konce. Pokud se však nikdo nepřihlásí, bude téměř jasné, že nám další čas nezbývá. Zkrátka by se to nerealizovalo, projekt by se uložil do šuplíku a čekal by na příznivější dobu,“ řekl Svoboda. Vypisovat třetí výběrové řízení je podle něj zbytečné.

Dalším předpokladem, bez něhož je projekt nereálný, je pětimilionová dotace od ministerstva pro místní rozvoj. Radnice s ní má zkušenosti už z loňska, kdy si podávala žádost. Zjistilo však, že žádost sice odpovídala podmínkám, avšak neumožňovala vícezdrojové financování.

„Projekt počítá s dotací od kraje, takže jsme byli vyřazeni. V nově vypsaném dotačním titulu, který je v podstatě totožný, už tato podmínka není. Když jsme podávali první žádost, byli jsme v žebříčku žadatelů velmi vysoko, jediná překážka souvisela právě s vícezdrojovým financováním. Věřím tomu, že tentokrát uspějeme,“ říká Svoboda.

Neznámých je moc

I kdyby se městu přihlásil zájemce o dostavbu a žádost o dotaci od ministerstva byla úspěšná, je ve hře ještě třetí limit. Záměr se musí vejít do ceny z projektová dokumentace, tedy 18 milionů korun.

Hořický „maják“ vyprojektoval architekt František Blažek v roce 1924, měl měřit 40 metrů.
Hořický „maják“ vyprojektoval architekt František Blažek v roce 1924, měl měřit 40 metrů.

Hořický „maják“ vyprojektoval architekt František Blažek v roce 1924, měl měřit 40 metrů.

„Představu o ceně máme, ale nedokážu odhadnout, zda nabídnutá cena bude nižší nebo vyšší. Ceny stavebních prací jsou na vrcholu, firmy mají zakázek dost a do výběrových řízení se nehlásí tolik jako dřív. Doby, kdy jsme před čtyřmi pěti lety soutěžili o 20 až 30 procent pod cenou, jsou dávno pryč. Dnes je to spíš obráceně. Čas od času se stane, že vysoutěžená cena alespoň respektuje tu projektovou. Cena určená stavební firmou však bude rozhodující. Z městského rozpočtu se více než 6 milionů platit nebude. Pokud bude cena příliš vysoká, celý projekt končí. Pokud nedostaneme dotaci ministerstva, bude to rovněž odpískané,“ podotýká starosta Svoboda.

Ve vrchní části 25metrové Masarykovy věže samostatnosti by měl vzniknout zasklený ochoz. Nad ním bude ve výšce 37 metrů vyhlídka, ke které lze vystoupat po točitém schodišti.

Dalších patnáct metrů stavby z pískovce má vyrůst původní technologií. „Na dostavbě je nejzajímavější naplnění původní vize architekta Blažka, která měla velmi silnou symboliku týkající se svornosti národa, jeho samostatnosti či základů státnosti. Některé ze symbolů nebyly naplněny, což by dostavba napravila. V této souvislosti se pokusíme o použití původních technologií a řemeslného zpracování,“ řekl před časem hořický místostarosta a architekt Martin Pour.