Dvořák si v hradecké filharmonii žádá velké obsazení s pěti sólisty i dětmi

  9:10
Velká díla si žádají velké obsazení. Pro Dvořákovo monumentální oratorium Svatá Ludmila se dnes ke královéhradecké Filharmonii v jejím sále na Eliščině nábřeží připojí tři smíšené sbory, jeden dětský a pět sólistů. Úhrnem to dělá 200 účinkujících.

Hradecké provedení bude řídit Jiří Petrdlík, šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni. | foto: jiripetrdlik.cz

Oratorium Svatá Ludmila zazní v předvečer svátku kněžny a první české světice a v tomto roce i k 1 100. výročí její smrti. Koncert zároveň připomene 10. výročí úmrtí královéhradeckého arcibiskupa Karla Otčenáška.

„Projektem chce Filharmonie připomenout významný moment českých dějin a ukázat na jeho dědictví i na nesmírné kulturní bohatství, které máme jak v hudbě Antonína Dvořáka, tak v osobnosti arcibiskupa Otčenáška,“ říká ředitel orchestru Václav Derner.

Svatá Ludmila s libretem Jaroslava Vrchlického nepatří mezi často uváděné tituly, jde však o jedno z Dvořákových největších a nejpropracovanějších děl. Kompozice a řízení premiéry 15. října 1886 v Leedsu se Dvořák ujal osobně, což ho stálo mnoho duševních i fyzických sil. Ve své době se o oratoriu mluvilo jako o vůbec nejlepším skladatelově díle.

Hradecké provedení bude řídit Jiří Petrdlík, šéf opery Divadla J. K. Tyla v Plzni.

„Díky své dirigentské činnosti jsem spíše prakticky zaměřený hudebník, který muzikologii vnímá nejčastěji jako nástroj k lepšímu proniknutí studovaného díla. Samozřejmě se účastním i různých sympozií a konferencí, pokud mi to čas dovolí. Na otázku, zda Dvořákova Svatá Ludmila je dílo zasluhující provedení, odpovídám bez váhání, že jednoznačně,“ říká dirigent.

I Dvořák doporučuje škrtat

Dvořák psal své impozantní oratorium pod tlakem, jak sám přiznal, kolikrát se mu zdálo, že se zblázní.

„Dvořákova Svatá Ludmila patří k jeho vůbec nejrozsáhlejším dílům, a tak z podstaty to není skladba, ke které jakýkoliv interpret, nejen dirigent, může přistoupit povrchně. Při studiu jsem speciální čas věnoval přípravě sborů, kde do detailu řeším nádechy, výslovnost či vyváženost hlasů. Už před několika měsíci jsem zahájil přípravu se sólisty, kde sleduji podobné aspekty, a koncem srpna jsem spustil orchestrální zkoušky. A pak následuje fáze, kdy je třeba nejprve dát dohromady vokální složku s klavírem, poté s orchestrem a nakonec ji na generálkách přenést do koncertního sálu,“ říká Jiří Petrdlík a pozastavuje se nad škrty v díle:

„Sám Dvořák doporučuje zejména v druhém díle rozsáhlé škrty, z toho také vychází koncepce našeho provedení, kterou kombinuji s tradičními škrty, jak je známe například z legendární nahrávky Václava Smetáčka či z památného provedení Jiřího Bělohlávka na Pražském jaru 2004.“

Kněžnu Ludmilu, která hledá v první části oratoria odpovědi na metafyzické otázky, osloví Ivanovo prohlášení: „Jedna je pravda, jíž spějem výš, jedno je světlo, tím je kříž“. Podle Vrchlického básnické licence Ludmila reaguje slovy: „Světla otevři mi toky, chci do nebes!“

„Jsem rád, že hudba naprosto správně podtrhuje kvalitu Vrchlického textu. Ostatně i jiná jeho libreta jsou mistrovskými literárními díly – jeden příklad za všechny: Fibichova trilogie Hippodamie. A Dvořák se svojí hudbou umělecky zcela vyrovnává – vedením vokálních partů, instrumentací, výraznou tematickou prací. Svatá Ludmila je tak velmi dobře vyvážené dílo po hudební i textové stránce,“ míní dirigent.

Ve druhé části oratoria je Bořivoj zasažen sličností Ludmily. V původní verzi libreta vložil Vrchlický Bořivoji do úst vyznání „v ráj lásky její chci být uveden“, po Dvořákově intervenci zní text „chci věřit, chci být k světlu uveden.“ Platí tu Goethova myšlenka, že věčné ženství nás zkrátka táhne vzhůru?

„Nejsem si jist, zda Goetha měl Dvořák při své kompozici na mysli. Spíš si myslím, že byl typem spontánního skladatele, který takto filozoficky ke svým partiturám nepřistupoval. Tím naprosto neříkám, že nemají svoji hloubku a závažnost. Podívejme se například na jeho Stabat Mater či Rekviem,“ podotýká Petrdlík.

Závěrečná část oratoria zobrazuje konverzi celého národa. Divem lásky bude spasen lid. Vrchlický začleňuje do scény svatby a křtu Ludmily a Bořivoje nejstarší českou duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny. Prosí o ochranu Čechů, dokud budou ctít Boha „otců písní“. Dvořák starobylou hudební památku geniálně aktualizuje. Dvořákova víra ve významnost a rovnocennost české kultury roste ze sdílení západních křesťanských hodnot.

„Myslím, že Svatá Ludmila je dílo jak náboženské, tak národní. Vychází jistě z Dvořákovy hluboké víry, vždyť sám toto oratorium původně koncipoval jako duchovní operu, ale zároveň je zde Ludmila ztvárněna jako určitý národní symbol, což je v kontextu kulturního vývoje v Čechách v 2. polovině 19. století logické a příznačné,“ říká Petrdlík. Začátek koncertu je v 19.30 hodin.

Autor: