Společnost Elektrárny Opatovice (EOP) se rozhodla ke dvěma zásadním krokům: letos utlumila provoz dvou dosud nemodernizovaných kotlů a navrch ještě požádala o výjimku z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť.
Aby vyhověla mezním hodnotám oxidů dusíku, musela by investovat 425 milionů. Dalších 350 milionů by musela vynaložit na snížení hladiny rtuti.
A protože to podle EOP jsou nepřiměřeně vysoké náklady, uhelná elektrárna musí prosit o výjimky z emisí, které by prý do vzduchu vypouštěla dalších osm let.
EOP byla nedávno nucena stáhnout žádost o vymezení průtoku pro elektrárnu z Labe.
„V Čechách je klasický postup - vytěžit staré technologie finančně na maximum a jít cestou výjimek. To, že chce EOP těžit starou technologii, ukazuje například i řízení o vymezení průtoku. Tlačeni k tomu jsou klimatickou změnou. Místo toho, aby snížili nároky na odběry realizací cirkulační technologie, chtějí jet ve staré technologii průtokového chlazení,“ říká Martin Hanousek (Změna a Zelení), náměstek hradeckého primátora pro oblast životního prostředí.
Podle něj například elektrárna v Hodoníně po modernizaci na cirkulační technologii potřebuje na chlazení třicetkrát méně vody než v minulosti: „pouhých“ 1,8 milionu kubíků oproti dřívějším 58 milionům.
„Správní řízení k tomu vedl Pardubický kraj, který Hradec Králové nezařadil mezi účastníky. My jsme se odvolali, uspěli a EOP žádost zatím stáhla,“ popisuje Hanousek.
EOP: My emise snižujeme
U oxidů dusíku žádá EOP o výjimku v navrhovaném limitu 192 mikrogramů (mg) na metr krychlový, nový limit pak činí 175 mikrogramů. V případu rtuti je limit 0,007 mg na metr krychlový, EOP v žádosti navrhuje hodnotu 0,021.
Ještě než by za žádosti o výjimku někdo mohl udělit titul Ropák roku, je třeba zmínit, že EOP v tom zdaleka není sama. Žádost o výjimku se týká také další hnědouhelné elektrárny na území východních Čech - Chvaletic.
„Nejprve je nutné říct, že za poslední čtyři roky jde o další snížení emisí, a EOP tak žádá o výjimku proti novým emisním limitům, neboť oproti stávajícímu stavu opět dochází ke snížení. EOP bude produkci emisí snižovat,“ argumentuje mluvčí EOP Hana Počtová.
„Navíc vynaložené prostředky pro splnění limitů oxidů dusíku by nebyly přiměřené přínosům pro životní prostředí, což potvrzuje i odborné posouzení a rozptylová studie zpracovaná k naší žádosti o výjimku. I v případě nerealizování uvedených opatření bude celkově dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí,“ říká mluvčí Počtová.
Podle ní elektrárna s univerzitami i výzkumnými institucemi hledá spolehlivou technologii i pro snížení emisí rtuti:
„Tato technologie může být na každém zařízení jiná, jak s ohledem na druh spalovaného hnědého uhlí, tak s ohledem na samotnou technologii elektrárny. Období žádané výjimkou (šest let s přezkumem po třech letech - pozn. red.) využijeme k určení správné technologie, její realizace a uvedení do provozu.“
Benevolentní Bělobrádek, přísnější Hanousek
Pavlu Bělobrádkovi (KDU), novému náměstkovi hejtmana pro oblast životního prostředí, se překračování limitů nelíbí, ale byl by benevolentní.
„Pokud má jakýkoli podobný provoz fungovat dál, limity splňovat musí. Rozumím však tomu, že pokud máte investovat tak velké peníze do modernizace, musíte mít jistotu, že je investice návratná,“ říká expředseda lidovců.
Zato Martin Hanousek je na EOP podstatně přísnější. „Elektrárna Opatovice je zastaralé zařízení, u kterého vlastník chce akorát prodlužovat dobu, kdy bude ekonomicky těžit ze staré technologie neodpovídající moderním požadavkům a limitům. Současně s cílem zde pálit uhlí ze svých dolů v Německu. Společensky zodpovědnější by bylo, aby nebyla křečovitě dále prodlužována doba pálení uhlí a opatovická elektrárna co nejdříve přešla na plánovanou přestavbu na plynovou,“ zdůrazňuje náměstek primátora.
Hana Počtová uklidňuje, že přesně tento plán již EOP začíná naplňovat. „Společnost již podniká kroky spojené s plynovým napojením elektrárny tak, aby byl plánovaný přechod nemodernizovaných uhelných kotlů na plyn plynulý a neovlivnil stabilitu a kvalitu dodávek, na které jsou zákazníci zvyklí. V současné době má EOP rezervovanou kapacitu zemního plynu v dostatečném objemu. Projektuje se plynová přípojka s předpokládanou realizací do dvou let. Společnost tak nejen zefektivní provoz, ale přispěje tak k dalšímu snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší v kraji,“ vypočítává mluvčí EOP.
Dostane spalovna šanci?
Plyn by však nemusel být jediným palivem pro elektrárnu. Stále je tu myšlenka spalovny odpadů. Ta se sice před několika lety setkala s kategorickým nesouhlasem, ale časy se mění.
Hradec Králové i Pardubice zaujímají neutrální postoj a čekají na podklady, které ukážou případnou prospěšnost. Vyčkávají i Opatovice nad Labem a Čeperka, kde stavbu zastavila odmítavá referenda. Důležité je stanovisko nového vedení kraje.
A Pavel Bělobrádek by za jistých podmínek plány na spalovnu úplně nezavrhoval.
„Jsem přesvědčen, že energetické využití odpadů je cestou, kterou bychom jít měli. Když se podíváte na Belgii či Švýcarsko, s trochou nadsázky je za každým větším městem spalovna. Jde jen o to, aby to nebyla monstrózní zařízení, kam se odpad sváží z obrovského okruhu, což s sebou nese další ekologické aspekty, tedy například přetížení dopravou. Cesta je podle mě stavět menší a lokální spalovny, které budou likvidovat odpad pouze z okolí. Skládkovat by se mělo jen to, co je opravdu nezbytně nutné,“ říká nový náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí.
Společnost EOP by alternativní zdroj k plynu - tedy spalování odpadu - pochopitelně uvítala. Vždyť s tímto nápadem přišla již před mnoha lety. „Nabídka řešení, co s vytříděným zbytkovým komunálním odpadem pro města a obce našeho regionu, stále platí. Komunikace není přerušena, jen je lehce ztížena aktuální situací,“ konstatuje Počtová.
Nezávislá studie prokázala, že „potenciál a potřeba zařízení pro energetické využití odpadu v rozumné dojezdové vzdálenosti od EOP tu bezesporu je“.
„I když jsou náklady na přípravu a samotné vybudování značné, věříme v jeho smysl. ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu - pozn. red.) zajistí nejjednodušší využití energetického potenciálu dále již nevyužitelných odpadů. Přeměnou odpadu z černých popelnic získají občané teplo a elektrickou energii pro své domovy a dojde ke zlepšení životního prostředí, kdy parametry nově budovaných ZEVO mají daleko přísnější emisní limity než všechna stávající zařízení na fosilní paliva,“ dodává mluvčí EOP.
