Dvůr Králové chce dostat pod kontrolu dopravu, uvažuje nad chytrými semafory

  7:32,  aktualizováno  8:32
Stavba nových obchvatů a přeložek stávajících komunikací je pro Dvůr Králové nad Labem zatím vzdálenou budoucností. Město proto hledá dostupnější způsob, jak řešit narůstající dopravu v centru. Ta bude po zprovoznění dálnice D11 v roce 2028 ještě intenzivnější.

Návštěvníci o polském svátku zahltili příjezdovou silnici k zoo ve Dvoře Králové. (15. srpna 2024) | foto: Tomáš Plecháč, MF DNES

Radnice se inspirovala v Hradci Králové, kde dopravu usměrňuje systém řízených semaforů.

Královéhradecký kraj sice začal připravovat přeložku silnice II/299, která propojí městské části Strž a Vorlech, ale projekt je zatím ve fázi studie proveditelnosti. Už za dva roky se přitom Dvůr Králové napojí na dálnici, přes město povede zkratka pro řidiče mířící z D11 na D35, jejíž úsek z Jičína do Hradce Králové má být kompletně hotový také v roce 2028.

„Se zprovozněním dálničních sjezdů v Choustníkově Hradišti a v Kocbeři bude dosažitelnost Dvora Králové a všech jeho institucí mnohem jednodušší. Stávající silnice se nedají rozšířit a nové komunikace nebudou hned. Je to dlouhodobý proces, proto se rada města ve spolupráci s Královéhradeckým krajem rozhodla prověřit i jiné řešení, které pomůže zmírnit dopady nadměrné dopravy,“ říká radní města Nasik Kiriakovský (nestraník, Síla Dvora).

Radní schválili zpracování investičního záměru, autoři návrh již představili na společném jednání komisí města. „Ve Dvoře Králové se mění intenzita dopravy, dochází k přesměrování dopravních proudů,“ tvrdí autor záměru Jaroslav Dolejší ze společnosti STO 3000.

Pilířem systému jsou dynamicky řízené křižovatky. „Systém detekuje, kolik na křižovatce stojí aut a kam chtějí jet, a tomu pak přizpůsobuje svůj režim,“ vysvětluje Dolejší. Systém sčítá intenzitu dopravy v jednotlivých pruzích a na křižovatkách, umožňuje řídit provoz i chodce.

Tři varianty řešení

Návrh počítá s osazením kamerového systému na dvou hlavních silničních tazích, které vedou ulicemi Legionářská, 17. listopadu a po Benešově nábřeží. Nejproblematičtějším místem je kruhový objezd spojující ulice Legionářská, Dukelská, Švehlova a 17. listopadu. Řešením je přestavba na klasickou křižovatku.

„Objezd nevyhovuje aktuálním intenzitám dopravy a chybí mu odbočovací pruhy. Byla by to jediná zásadní stavební změna, jinak pracujeme s křižovatkami tak, jak jsou,“ uvádí dopravní inženýr a spoluautor záměru Jiří Matějec.

Autoři vypracovali tři varianty s předpokládanou cenou od 26 do 90 milionů korun. Minimalistická verze počítá s osazením semaforů na tři křižovatky a dva přechody, nejnákladnější pracuje se čtrnácti křižovatkami a dvěma přechody se světelnou signalizací.

30. září 2025

Dopravní inženýři nyní do záměru zapracují podněty, které zazněly od členů komisí, a také matematické modely dopravy ve Dvoře Králové vypracované odborníky z pardubické Dopravní fakulty Jana Pernera.

Dopravně-telematický systém se podle autorů dá realizovat do dvou let. Kromě vyšší bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany chodců a cyklistů má pozitivní vliv na životní prostředí. Nejvíc emisí motory produkují při nejnižších rychlostech do 15 kilometrů v hodině, tedy při popojíždění v kolonách. Naopak nejméně emisí vzniká při plynulé jízdě od 40 do 90 kilometrů v hodině.

Není to předčasné

Podle Petra Nachtigalla z katedry technologie a řízení dopravy na pardubické fakultě, který je také členem dvorské dopravní komise, funkčnost těchto systémů nezávisí na velikosti města.

„Fungují obecně, je jim vcelku jedno, jak velké město je. Pochopitelně ve větších městech to má větší efekt, protože tam je násobně víc aut,“ říká Nachtigall. Inteligentní systém řízení dopravy má na několika křižovatkách třeba dvanáctitisícové Vysoké Mýto.

20. září 2024

„Ve Dvoře Králové systém může například preferovat vjezdy z vedlejších silnic, třeba z autobusového nádraží nebo od obchodních zón. Doprava ve městě nemusí být nutně rychlejší, ale měla by určitě být plynulejší,“ naznačuje Petr Nachtigall.

Nárůst dopravy v souvislosti s blížící se dálnicí je podle něj pouze otázkou času. „Není pochyb o tom, že intenzita dopravní zátěže bude narůstat. Uvažovat už teď o inteligentním systému řízení rozhodně není předčasné.“

Doprava trpí i pod nárůstem turistů

Doprava ve Dvoře Králové v posledních letech výrazně stoupá. Kromě dálnice D11 tomu napomáhá i rostoucí zájem o safari park a další turistické cíle v okolí, jako je přehrada Les Království. Po hlavní silnici z Choustníkova Hradiště do města denně přijede 16 až 20 tisíc aut.

Nová silnice přivádí víc Poláků. Zoo ve Dvoře řeší, jak zvládat nápor turistů

Na Benešově nábřeží a v navazující Štefánikově ulici doprava za posledních sedm let nabobtnala trojnásobně, v současnosti po krajské silnici II. třídy projede devět tisíc vozidel denně. Kvůli chybějícím obchvatům většina aut směřujících na Dvůr Králové projíždí středem města.

Nárůst dopravy způsobují také nedávno otevřená obchodní centra v Alešově ulici a ulici 17. listopadu. Jedna křižovatka se světelnou signalizací ve Dvoře Králové vznikne tak jako tak. S jejím vybudováním se počítá při rekonstrukci autobusového nádraží, která začala na konci loňského roku. Sloužit bude pro výjezd autobusů, podle odborníků však ke zklidnění dopravy téměř s jistotou nepřispěje.

„Autobusy se snáze dostanou do dopravního pruhu, ale to je asi tak všechno, další efekt to mít nebude. Dokud ve městě nebude systém navazující světelné signalizace, tak to nebude fungovat,“ myslí si Jiří Matějec.