Býval to výstavní hotel Metuj, třípatrová budova z roku 1949 však slouží poslední roky seniorům. V někdejší restauraci s nádechem socialistických časů jsou na stolech omyvatelné ubrusy, vedou tu úzké chodby i schodiště, pokoje mají k luxusu daleko.
Pětašedesát penzistů z širšího regionu, kteří tu žijí, se na přelomu roku ocitlo v nejistotě. Jednatelka Domova seniorů Metuj se totiž rozhodla, že ukončí provoz v prostorách, které si pronajímá u jiné firmy. Na případ upozornil Český rozhlas.
Kam lidé půjdou, se dosud řeší. Krajský úřad má ze zákona povinnost se o klienty postarat. V úterý oznámil, že do konce ledna přestěhuje jinam ty, kteří budou mít zájem a jejichž rodiny budou souhlasit.
„Na konci minulého týdne domov oznámil, že činnost ukončí dříve. Z toho důvodu jsme se rozhodli jednat a jsme schopni 63 klientům neregistrovaného zařízení najít náhradní ubytování. Jsem rád, že tento krizový plán vyšel a že se žádný klient domova neocitl bez potřebné péče,“ řekl krajský náměstek pro sociální věci Vladimír Derner (KDU-ČSL).
Podle ředitelky nadále platí, že domov skončí nejpozději posledního března. „Dokud neodejde poslední klient, tak tu budeme. Zatím tady ale vládne chaos, protože kraj příliš stěhování nekoordinuje,“ podotkla jednatelka Marcela Hrubá v úterý odpoledne.
Podle ní je už jasné, kam odejde třicet lidí, ti už mají i termíny nástupů do jiných zařízení i například objednané sanity. U dalších třiceti lidí teprve vedení domova čeká na informace od kraje. Dvě ženy se odstěhují k rodinám do domácí péče.
Radní na začátku domov odmítli, předpisy se pak zpřísnily
Majitelka uvažovala na podzim, že firmu prodá, pak si to rozmyslela, ale přestala přijímat další seniory. Dala už i výpověď z nájmu v někdejším hotelu.
„Já jsem vždycky chtěla jen dobře dělat svou práci, ale úředníci mi vždycky podsouvali něco jiného. Je to soukromé rodinné zařízení, fungujeme bez příspěvků, půjček a dotací. Budovali jsme tu domov od roku 2010, ale pohár trpělivosti už přetekl,“ uvedla jednatelka Hrubá, profesí zdravotní sestra a sociální pracovnice.
Jednatelka říká, že od začátku se snažila získat registraci. V roce 2011 jí však novoměstští radní nedali souhlas ke změně užívání stavby původního hotelu. Rozhodnutí změnili až v polovině roku 2015.
Když se od začátku ukazovalo, že domov na registraci nedosáhne, majitelka začala seniorům poskytovat jen ubytování a stravu, zatímco sociální služby jim zajistili asistenti sociálních služeb, kteří si s klienty uzavírali smlouvy. Ona to pokládá za legální cestu, ale narazila u ministerstva práce a sociálních věcí.
Soud potvrdil, že domov obchází zákon. Pokuta platí
Hradecký krajský úřad nejprve uložil domovu v roce 2015 pokutu 250 tisíc korun za to, že bez patřičné registrace nejméně od září 2014 poskytoval pobytovou sociální službu typu domova pro seniory. Ministerstvo to potvrdilo a domov dal k soudu žalobu, jenže po několika instancích definitivně prohrál. Pokutu zatím stále splácí.
Stovka zařízení uniká kontroleKolik registrovaných domovů eviduje stát? Domovy se zvláštním režimem Kolik domovů funguje mimo kontrolu? Podle ministerstva práce a sociálních věcí je poskytování sociálních služeb bez registrace nezákonné, jedná se o přestupek. |
Nejvyšší správní soud vloni v dubnu věc uzavřel s tím, že domov obcházel zákon, protože fungoval jako typické zařízení pro seniory. I když asistenty přímo nezaměstnával, oni do domova docházeli.
„Když po třech letech skončily soudy, snažila jsem se na krajském úřadu domluvit co dál, že tady podnikám a usiluji o registraci,“ popsala ředitelka.
„Nejdůležitější je dosáhnout změny užívání stavby, což řeším se stavebním úřadem od roku 2016. Neustále se měnil projekt, i když pouze formálně. Je tu potřeba provést rekonstrukci. Argumentovala jsem, že kdyby po mně chtěli pokutu, bude to pro domov likvidační,“ tvrdila ředitelka, podle níž je domov dlouhodobě ve ztrátě.
Loni tedy požádala o registraci, pak se řízení přerušilo. Stavební úřad dal termín na ukončení rekonstrukce do konce roku 2019, ještě se čekalo na další projekt nové elektroinstalace, jenže stavební firma oddalovala, kdy nastoupí. Termín dokončení úprav za čtyři miliony korun se tak posunul až na duben 2020.
„Na kraji mi na tohle řekli, že v žádném případě nesouhlasí, že by mi posunuli o čtyři měsíce řízení o registraci. A že hned v lednu zahájí další správní řízení, že poskytujeme nelegální služby,“ stěžovala si ředitelka Hrubá.
Úřad dal pokutu, ale péči nezpochybnil. Další pokuta hrozí
Krajský úřad potvrdil, že už vede další řízení, kde domovu znovu hrozí pokuta. Argumentuje, že majitelka nedodala řadu dokumentů k registraci, například že nedluží vůči státu.
„Jednatelku jsme v prosinci a počátkem ledna nejméně třikrát vyzvali k vyjádření, zda hodlá požádat o další přerušení řízení o registraci. Na výzvy reagovala s tím, že se rozhodla svoji činnost ukončit,“ podotkla mluvčí krajského úřadu Sylvie Velčovská.
Upozorňuje, že takovýto domov nepodléhá kontrole úřadů, které sociální službu registrují, ani inspekci poskytování sociálních služeb. Na kvalitu zdejší péče tak nikdo nedohlíží, personál v neregistrovaných domovech zpravidla nemá odbornou kvalifikaci, ale přitom lidem poskytuje péči i ošetřovatelské úkony.
Krajská mluvčí odkazuje na údajná pochybení zjištěná v roce 2015, kdy například asistent sociální péče poskytoval i zdravotnické úkony v domově, například dával injekce nebo rozděloval léky. V rozhodnutí úřadu o čtvrtmilionové pokutě se ale píše, že to byl profesí zdravotnický záchranář, a ošetřovatelské úkony prováděla zdravotní sestra hradecké domácí péče.
Na závažné prohřešky tam nikdo tehdy nepřišel, kontroloři shledali čisté pokoje, polohovací postele, bezbariérové koupelny a toalety, někde i signalizaci pro přivolání pomoci a také kuchyni i s dietními jídly. Proto také úřad uložil pokutu jen v čtvrtinové výši, než jakou mohl dát.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se ani přes citelný nedostatek míst v domovech pro seniory nekloní k tomu, že by krajský úřad měl být vůči majitelce smířlivější.
„Toto soukromé zařízení již od začátku poskytovalo sociální službu bez oprávnění a tím obešlo podmínky pro zajištění minimální kvality péče,“ řekl mluvčí ministerstva Jan Brodský.
To, že domov roky nesplňoval materiální a technické požadavky, se podle něj potvrdilo vloni, když firma požádala o registraci a narazila na to, že minimální standardy nenaplňuje.
Obyvatelé byli v nejistotě. O místa v domovech je nouze
Obyvatelé si novoměstský domov pochvalovali. „Rozvedl jsem se, rodiče zemřeli, byt se prodal, já nemám kam jinam jít. Paní ředitelka mi slíbila, že zkusí domluvit přes Hradec nějaký jiný domov pro invalidy. Jsem tu pět let a zvykl jsem si. Je tu doktor, zdravotní sestry, takže když mám zdravotní problémy, pomůžou mi okamžitě. To je pro mě obrovská výhoda. Ke každému se tu chovají individuálně,“ řekl před několika dny třiapadesátiletý invalidní důchodce Josef Dominik z Trutnova.
Dosud žil na dvoulůžkovém pokoji s dalším mužem. Na bydlení v domově vydával asi desetitisícový důchod, pečovatelka na něj pobírala asi třítisícový příspěvek. Podle zákona seniorovi musí zbýt 15 procent z důchodu, panu Dominikovi to vydá na tabák nebo nákup bot, víc prý ani nepotřebuje. Hlavně když má prostor k malování, což je jeho oblíbená zábava.
Osmaosmdesátiletá Růžena Němečková po mrtvici zůstala tři měsíce v léčebně dlouhodobě nemocných v Opočně, od té doby žije už tři roky v novoměstském domově.
„Už tři roky mám zažádáno o místo v domově v České Skalici, ale když se tam syn před časem ptal, řekli, že místo nemají. Tak ať si zařídíme pečovatelku, která by chodila ke mně třikrát týdně. Jenže my máme baráček na vesnici, záchod je venku a já chodím o holích, vana má vysoký okraj. To by nebylo možné,“ stýskala si před časem žena z Velké Jesenice a dodala, že na péči, čistotu i jídlo v dosavadním domově bude vzpomínat.
Denní sazba za pobyt v registrovaných domovech je ze zákona 380 korun, novoměstský domov aktuálně vybírá 430 korun, tedy přes 13 tisíc měsíčně.
Dvě třetiny ubytovaných seniorů pocházejí z Rychnovska, osm lidí přišlo z Hradce Králové a dalších osm je Novoměstských, po dvou lidech je z Náchoda a České Skalice, žijí tu dva klienti z Pardubic a dokonce dva z Prahy.
Novoměstská radnice slíbila, že se ve spolupráci s Městským střediskem sociálních služeb Oáza bude snažit najít místa pro svých osm občanů. „Není však v možnostech Oázy ani zájmu města převzít zodpovědnost za desítky seniorů z různých obcí napříč republikou,“ namítal už dopředu novoměstský starosta Petr Hable (Volba pro Nové Město).