Kuks se osvědčil, brzy se bude virtuálně cestovat i historií Hradce

  19:36
Digitální technologie, virtuální realita, holografické a interaktivní projekce čím dál častěji pronikají do zařízení, kde si je ještě nedávno dovedl představit asi jen málokdo. Další na řadě je Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Virtuální brýle budou zanedlouho i ve výbavě Gayerových kasáren, mobilní aplikaci dostane i Muzeum války a Baterie mrtvých.

Virtuální cestování v čase včetně exkurzí do pravěké vesnice i časů hraběte Šporka. Žádné biflování historie, ale naopak zábavná hodina dějepisu, která není nudnou výukou, ale hrou.

Už loni jako jedni z prvních v Evropě zavedli takzvanou rozšířenou realitu v barokním areálu Kuks a krátce poté se přidal i Archeopark ve Všestarech

Nebude to trvat dlouho a nejmodernější technologie a digitální nadstavba proniknou také do hradeckého muzea východních Čech, zavrtají se pod nový parkovací dům Jana Gayera v centru Hradce Králové a nabídne je také Bojiště na Chlumu.

Fotogalerie

Až v červnu v muzeu skončí rozsáhlá výstava Uprostřed Koruny české o východočeském gotickém a raně renesančním umění, muzeum se nejen vrátí ke schématu menších tematických výstav, ale hlavně otevře stálou expozici o dějinách města. A právě ta dostane na míru ušitou digitální bránu do dějin.

Vznikne v následujících třech letech a nabídne trochu něco jiného než kouzla mobilní aplikace pro archeopark a Kuks. Interaktivním průvodcem expozicí bude tablet. Vznikne digitální 3D model města včetně jeho rozvoje, interaktivní projekce historického oblečení i osob, modely architektury i elektronické pracovní listy a metodika pro učitele s návodem jak s expozicí pracovat. 

Expozice má mít přínos i pro děti s dyslexií a budou v ní i haptické modely vybraných sbírkových předmětů, jež umožní jejich hmatové zkoumání. Projekt má stát kolem 13 milionů korun a bude pokračováním dvouleté rekonstrukce, která přišla na 74,5 milionu korun bez DPH.

„Nemyslím to pejorativně, ale nebude to hračička pro veřejnost, ale změna obsahu stálé expozice do takové formy, aby to bylo stravitelné pro děti a školní hodinu. V elektronické podobě vznikne soustava vyučovacích hodin, které si učitelé budou moct zrealizovat přímo v expozici. Cílem je udělat digitální vzdělávací produkt pro školy, který bude navazovat na školní osnovy,“ řekl ředitel muzea Petr Grulich. 

Trojrozměrný model města sice nenabídne virtuální realitu, ale pronikne do detailů rozvoje města:

„Situace začíná pádem hradeb a rozrůstáním Hradce Králové podle regulačního plánu. Uvidíme například výstavbu nádraží a územní srůstání jednotlivých celků a do té doby samostatných částí do současné podoby. Kromě toho tu budou i 3D modely jednotlivých významných solitérních staveb nebo bloků jako například vznik areálu Labská. Divák do toho může vstupovat, smyčku zastavovat nebo i otáčet a přibližovat jednotlivé domy.“

Projekt se líbí také hejtmanství, které přispělo částkou 643 tisíc korun. „V dnešní době je složité žáky zaujmout klasickou cestou, a proto věřím, že zážitky spojené s názornými vizuálními ukázkami v nich podnítí další zájem a rozvinou abstraktní myšlení,“ upozornila náměstkyně pro školství Martina Berdychová (Východočeši).

Virtuální realita v kasárnách

Nejen moderní dvoupatrová skleněná přístavba, ale i nejmodernější technologie, brýle pro virtuální realitu a fiktivní příběh. Práce na přestavbě Gayerových kasáren v hradeckém centru potrvají do konce roku 2021 a muzeum, které tu získá moderní zázemí, plánuje do jedné z hlavních rolí zapojit nález základů původní pevnosti z druhé poloviny 18. století. 

„Pod parkovacím domem je odkopaný a znovu zakopaný kavalír (pětiboká stavba, kde kromě zázemí pevnosti byla i pekárna - pozn. red.). Musíme se ještě domluvit s provozovatelem parkovacího systému a městem, jak budou vypadat majetkové vztahy a organizace expozice, ale nejpozději do roku 2024 bych chtěl virtuální realitu zavést,“ řekl Grulich.

Svou vlastní mobilní aplikaci s rozšířenou realitou by mohlo dostat i Muzeum války 1866 na Chlumu. Prioritou je však revitalizace futuristické budovy muzea, do něhož zatéká a chybí tu klimatizace.

„V aktuálních výzvách ministerstva kultury směřujeme na norské fondy. Usilujeme nejen o kompletní revitalizace expozice na Chlumu, ale i o rozšířenou realitu týkající se Baterie mrtvých,“ dodal Grulich.

Cíl? Pomocí digitální technologie ukázat hrůzu bitvy

První interaktivní expozice by mohla být věnovaná lesu Svíb, kde se odehrály nejkrvavější boje bitvy u Hradce Králové. Vzniknout by mohla také holografická projekce a cesta návštěvníka končící u pietního místa s množstvím archeologických nálezů. Cíl? Pomocí digitální technologie ukázat hrůzu bitvy.

I když se to někomu nemusí líbit, technologie 21. století si lze osahat i v Bílé věži ze století šestnáctého. Letos na jaře uplyne pět let od velké rekonstrukce, při které hradecká dominanta dostala nejen 3,5 metru vysoký model věže z optického skla, ale i multimediální informační centrum, audiovizuální technologii se 14 monitory a projekční plochou 16 metrů čtverečných, 50 reproduktorových soustav a 465 světel. 

A značně zmodernizovaná památka má úspěch. Turisté mají o prohlídku dvakrát větší zájem než před rekonstrukcí. Dalším příkladem, že vývoj nelze zastavit, je hradecké schodiště Bono Publico

Uvnitř jsou kamery napojené na městskou policii, každý schod má své vlastní osvětlení, které může měnit intenzitu i barvy, jsou tu však i zabudované reproduktory a hlavně dva ovládací displeje, kde si každý může navolit hudební doprovod nahraný hradeckou filharmonií.