„Na daňky, jeleny či muflony ve farmových a zájmových chovech se v tuto chvíli náhrady nevztahují. Čili chovatel ovcí náhradu dostane, ale chovatel daňků nikoliv,“ řekl hejtman Jiří Štěpán (ČSSD)
„Zákon pochází z roku 2000 a je zastaralý. Ministerstvu životního prostředí proto za náš kraj navrhneme úpravu stávajícího zákona tak, aby do náhrad škod zahrnul i farmovou zvěř v oborách a další druhy zvířat, která jsou nyní opomíjena,“ dodal (o potrhání daňků na Trutnovsku v článku Vlci zaútočili na daňky v oboře, zahubili půlku stáda i s březí samicí).
Podle správy CHKO Broumovsko je požadavek na novelizaci zákona v pořádku.
„Ten zákon je starý 20 let. V té době byl průkopnický, reagoval na návrat velkých šelem do Beskyd a umožnil hradit aspoň některé škody chovatelům vybraných skupin hospodářských zvířat, jenže ta škála se rozšiřuje a myslím si, že je čas do toho zahrnout i faremní chovy,“ řekla vedoucí správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová.
Zároveň doplnila, že by bylo dobré uzákonit rovněž potřebnou ochranu zvěře.
„Mělo by být řečeno, jak má taková ochrana vypadat, aby škoda byla uznatelná. Ten současný zákon to sice vymezuje, ale jen vágně. Není například definováno, jaký má být standard oplocení,“ poznamenala.
Radní má vlky za další kormorány
Krajský radní pro životní prostředí Karel Klíma (KDU-ČSL) odhaduje, že přístup k ochraně vlků v budoucnu prodělá vývoj jako v případě kormoránů. Ti v roce 2013 vypadli ze seznamu zvlášť chráněných živočichů a stát nyní dokonce pod tíhou milionových škod způsobených těmito ptáky vyplácí myslivcům 500 korun za zabité zvíře.
„Příběh vlka v české kotlině patrně bude mít podobný průběh, jen to někdo nechce příliš přiznat. Česká krajina je hustě osídlená a ta šelma nemá moc volného prostor k seberealizaci. Je jen otázka, kdy společnost uzná, že volný prostor už vlka neuživí a že bez hospodářských zvířat by ta šelma již u nás nebyla. Ten okamžik nastane,“ tvrdí Klíma.
„Vlk sem patří, to není problém. Problém je spíš jeho množství a také krajina je již jiná než před 150 lety,“ dodává. Zároveň však nemluví přímo o odstřelu ani o takzvané rajonizaci vlčí populace.
Tu prosazuje skupina farmářů vedená starostou Vernéřovic Tomášem Havrlantem. Soudně požaduje zrušení zákazu odstřelu vlků na Broumovsku, v jejich petici stojí rovněž vymezení území bez vlků nebo jejich vyřazení ze seznamu kriticky ohrožených druhů.
„Zaplaťpánbůh, že se tím konečně někdo začíná zabývat. Je to výborná zpráva,“ reagoval Havrlant na nynější Klímova slova.
Žaloba na odstřel vlků leží u Nejvyššího soudu
Havrlant, který je současně chovatelem 150hlavého stáda ovcí, doufá, že pro regulaci vlků najde u soudu oporu. Zatím žaloba úspěšná není.
„Odvolali jsme se k Nejvyššímu soudu. Jsme v pořadí, už máme přidělený senát, ale ještě není známý termín jednání. Určitě máme šanci. Jestliže platí právní principy na občanský zákoník pro stát, ten by pak měl účinně předcházet škodám na majetku jiných,“ argumentuje Havrlant.
Podle Hany Heinzelové sice možná jednou bude požadavek na regulaci vlčí populace oprávněný, avšak rozhodně to nebude již nyní.
„Zřejmě dojdeme do stavu, kdy to bude seriózní otázka, ale nemyslím si, že se tam již nacházíme,“ konstatovala Heinzelová. Sama je přesvědčená, že nemůže obstát ani žádost o omezení území bez vlků.
Vymezení zón pro vlky je nereálné, říká šéfka CHKO
„Představy, že jim vymezíme nějaké zóny, kde jej budeme tolerovat, jsou přinejmenším velmi odvážné. Vlk se skvěle pohybuje na velké vzdálenosti i v krajině pozměněné člověkem. Zároveň se dokáže velmi dobře přizpůsobit podmínkám a lze očekávat, že se bude šířit. Dokud tu budeme mít tak přemnoženou volně žijící zvěř srnčí, jelení, černou, muflony, jeleny sika nebo některé nepůvodní druhy, jak tomu je, budou tu i vlci,“ konstatuje.
„Škody na lesních a zemědělských plochách způsobené touto zvěří dosahují asi do výše sedmi miliard korun za rok. Ve srovnání s tím vyplácené škody v řádu jednotek milionů způsobených vlky na hospodářských zvířatech jsou neporovnatelné,“ upozorňuje.
Na druhou stranu, ani sami ochranáři nevylučují určitou regulaci vlků, dokonce mluví i o odstřelu, avšak za velmi přísných podmínek a výjimek. Muselo by jít například o jedince s prašivinou nebo vzteklinou, případně o šelmu, která by se pokusila loudit žrádlo či se krmit u popelnic.
„Takový vlk by opravdu mohl být nebezpečný a bylo by na místě jej eliminovat. Ale nelze zaměňovat. Vlci si například za zemědělskou technikou nebo domy nepředstavují člověka, proto jejich občasný výskyt poblíž obydlí nemůže být vykládán jako nezdravý zájem o lidi,“ popsala Heinzelová.
Podle ní by mohl nastat i třetí případ, kdy by odstřel přicházel v úvahu. Šlo by o jedince, který by opakovaně uměl překonávat účinná zabezpečení pastvin.
Škody způsobené vlky jsou v řádech desítek tisíc
Královéhradecký kraj od roku 2017 vyplatil na náhradách za škody způsobené především vlky a kormorány zhruba dva miliony korun.
„Letos evidujeme škody asi za 1,7 milionu korun, avšak jde především o škody způsobené kormorány z dřívější doby. Škody způsobené vlky jsou spíš v řádech desítek tisíc korun,“ řekl radní Klíma.
Také podle Havrlanta letošní menší ztráty souhlasí. „Jenže to souvisí spíš s leckdy až o jeden měsíc opožděnou pastevní sezonou,“ řekl organizátor nedávné vatry na protest proti vlkům.
Podle něj se vlci letos například zaměřili na malá srnčata. „Právě děláme senoseče a na rozdíl od minulých let letos vůbec žádná nejsou vidět. Vlci je prostě vybili,“ tvrdí.
Vlci také zdecimovali za poslední rok asi polovinu mufloní zvěře se světovými parametry v třech honitbách v Machově na Náchodsku, kde hospodaří Myslivecký spolek Bor.