Královéhradecká diecéze z restitucí skupuje pozemky a staví kanceláře

  7:12
Katolická církev ve východních Čechách masivně investuje. Každoročně dává na investice asi sto milionů korun, které jí stát posílá jako splátku kompenzace církevních restitucí. Královéhradecká diecéze se tak připravuje na dobu, kdy stát přestane platit její provoz. K tomu dojde v roce 2030.

Myslivna Doubrava u Vortové | foto: MF DNES

Už nyní stát provozní dotaci církvím škrtí. V Hradci kvůli tomu každý rok dostávají o šest milionů korun méně než v předchozím období. Provoz diecéze stojí ročně 160 milionů korun.

„V roce 2013 jsme dostávali od státu na provoz přes sto milionů korun. Od té doby se to snižuje. Každý rok tedy musíme nahradit šest milionů z vlastních zdrojů,“ říká vedoucí majetkového odboru biskupství Petr Kábrt.

„Kdybychom ty peníze neměli, museli bychom šetřit a škrtat, kde by to jen šlo. Třeba omezit církevní školství, snižovat mzdy nebo propouštět,“ vysvětluje generální vikář Jan Paseka.

Diecéze by sice mohla sáhnout po penězích z restitučních náhrad, to však interní směrnice zakazuje. Biskupství, kapituly ani farnosti je na provozní výdaje použít nesmí. Veškeré peníze z restitucí musí dál investovat. Stejná pravidla platí i při prodeji navrácených pozemků.

„Farnost tyto peníze nemůže dát do opravy kostela, nemůže je projíst. Musí je investovat do majetku, který přináší pravidelný zisk. Může třeba koupit byty na pronájem, a teprve z výnosů opravit kostel,“ popisuje Kábrt.

Katolická církev se tak stala významným investorem, kterým jen ve východních Čechách protekly už stovky milionů korun. Nakupuje hlavně zemědělské a lesní pozemky. Už při církevních restitucích v roce 2013 stát diecézi vrátil přes deset tisíc hektarů zemědělské půdy, lesů a rybníků.

„Stát nám však vrátil pouze pět objektů, vesměs ve špatném stavu. Jde o hájovny ve Vortové, Chrasti, Skále a Svídnici a farní stodolu v České Třebové. V restituci se nám nepodařilo získat zámek v Chrasti, který byl od založení diecéze letním sídlem biskupů,“ říká mluvčí hradeckého biskupství Pavel Sršeň.

Nakupují půdu, kterou pronajímají. Mnoho ale nevynáší

Církev vydělává na tom, že vrácené pozemky jsou často na lukrativních místech uvnitř obcí a měst, které mají zájem o jejich odkup nebo směnu za výrazně levnější zemědělskou půdu. Dochází tak i k výměnám v poměru jedna ku deseti.

„Od roku 2015 jsme uzavřeli na dvě stě smluv. V současné době evidujeme několik set takových žádostí,“ pokračuje Sršeň. Další pozemky vyhledává sama církev. Koupila dvě stě hektarů půdy na Havlíčkobrodsku a šest set hektarů na soutoku Labe a Vltavy v Mělníku.

Pole a louky církev pronajímá zemědělcům. Zisk se však ročně pohybuje pod dvěma procenty. Diecéze má spočítáno, že na pokrytí výpadku státního příspěvku musí z majetku vygenerovat roční zisk kolem pěti procent.

Má proto investiční plány. Část peněz vkládá do fondu České biskupské konference, nakupuje lesy, s nimiž hospodaří Diecézní lesy Hradec Králové. Ty spravují téměř sedm tisíc hektarů, hlavně na Vysočině. Firma zaměstnává dvanáct lidí a má sídlo v Opatovicích nad Labem. Lesy do ní vložilo biskupství a farnosti, kterým ročně vyplácí zhruba 1 800 korun za hektar.

S developerem budují byty a kanceláře v Karlíně

Aby zvýšila výnosy, investuje diecéze i do nemovitostí ve městech.

Nedávno koupila dvě kancelářské budovy v centru Pardubic s podlahovou plochou asi 7,5 tisíce metrů čtverečních. Cenu za transakci biskupství komentovat nechce, ročně však má vynést přes pět procent hodnoty.

Největší investicí je stavba multifunkční budovy v pražském Karlíně za 650 milionů korun, kterou diecéze buduje s developerem Karlín Group. Vznikne v ní 70 bytů, kanceláře, provozovny a prodejny.

Jak stát vrací peníze

Splátky náhrad za církevní restituce posílá církvím. Ty je rozdělují konkrétním právním subjektům. V katolické církvi jde o biskupství, řády, kapituly a farnosti. Farnosti mohou peníze poslat do společného investičního fondu, nakoupit a pronajímat nemovitosti, nebo je vložit do společného podniku, jako v případě diecézních lesů. Za pozemky dostávají ročně pachtovné.

„Až se Karlín postaví, objekt se prodá a zisk se podělí. Je to odvážnější investice, ale bude z ní větší výnos,“ komentuje Petr Kábrt. Jaký podíl má v projektu biskupství, není známo. Investoři se dohodli, že tuto informaci nebudou zveřejňovat.

Církev sází i na domácí turistiku. Desítky milionů korun dává i na rekonstrukce ubytovacích objektů. Jde třeba o Marianum v krkonošských Janských Lázních, bývalou jezuitskou kolej v Luži na Chrudimsku nebo Poutní dům na Hoře Matky Boží v Králíkách. Vybudovat chce také bezbariérový vstup do sousedního kláštera, nové toalety a zázemí pro turisty.

„Podařilo se biskupství přesvědčit, aby do poutního domu investovalo. Má to ekonomický i duchovní rozměr,“ říká správce kláštera otec Karel Moravec.

V bývalé jezuitské koleji v Luži má být zázemí pro poutníky a dvě patra sociálních služeb. „V jednom by měli být ubytováni pacienti s Parkinsonovou chorobou a ve druhém se počítá s domovem pro kněze, kteří už nemohou aktivně sloužit,“ vysvětluje Sršeň.

O investicích rozhoduje na biskupství grémium složené z ekonoma, generálního vikáře a dalších úředníků. Posuzuje je také ekonomická rada diecéze a poslední slovo má biskup Jan Vokál.