iDNES.cz

Učitelka založila českou školu ve Skotsku i kvůli malé dceři. Má úspěch

  9:12
Veronika Macleodová ze Dvora Králové nad Labem založila ve skotském Edinburghu školu pro české děti. Ve výuce jí pomáhají céčka, skákací guma i ježek v kleci.

Česká škola v Edinburghu, vlevo je Veronika Macleodová, vpravo Radka Petersenová. | foto: archiv Czech School Scotland CIC

Jejich matky jsou většinou Češky, přesto děti narozené ve Velké Británii obvykle mají o České republice jen velmi malé povědomí a často neumějí v mateřském jazyce ani číst.

Veronika Macleodová se to snaží změnit. V Edinburghu proto před čtyřmi lety založila první českou školu a od léta otevřela pobočku i v nedalekém Glasgow.

„Myslím si, že je důležité, aby české děti žijící v zahraničí znaly své kořeny. Nejde jen o znalost gramatiky, ale také o to mít povědomí o svém původu. Některé se do Česka dostanou jen jednou za pár let,“ říká sedmatřicetiletá žena.

Do Velké Británie poprvé přijela v roce 2004, tedy ve stejném roce, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie.

Agentura ji „vyslala“ na sever Skotska, tři měsíce uklízela hotelové pokoje a pracovala v restauraci. Po krátké zkušenosti se vrátila do Liberce dostudovat vysokou školu a potom už jako absolventka pedagogické fakulty v oboru čeština a občanská výchova odjela na ostrovy znovu.

Napřed pracovala v recepci. S malou dcerou uvažovala o škole

Od roku 2008 žije v hlavním skotském městě Edinburghu. „Podařilo se mi tam najít lepší práci, dělala jsem recepční v hotelu. O české škole jsem začala přemýšlet, když se mi před sedmi lety narodila dcera,“ vypráví.

„Už v té době se české maminky scházely v kostele, každoročně se pořádaly různé akce, například mikuláš. Organizovala to charita The Scottish Czech & Slovak Fund, před dvaceti lety ji založily dámy, které do Skotska emigrovaly kolem roku 1968,“ popisuje své začátky v půlmilionovém městě Veronika Macleodová.

Když před pěti lety začala učit češtinu pro cizince na edinburghské univerzitě, charita ji oslovila s nabídkou založit českou školu.

„Dvakrát nebo třikrát jsem je odmítla, neuměla jsem si představit, jak bych to sama mohla dokázat. Nakonec jsem na to kývla, dva měsíce jsem vymýšlela výukový plán, abych mohla učit děti různého věku s různou úrovní češtiny v jedné třídě. Šestileté děti kolikrát mluví lépe než desetileté,“ vypráví.

Zázemí našli v pronajatých učebnách střední školy, v areálu kostela pokračoval komunitní klub a k tomu vznikla školka, které se ujala další česká učitelka žijící ve Skotsku. První rok českou školu a školku navštěvovalo 25 dětí, v posledním školním roce byl už jejich počet dvojnásobný.

Když předloni charita ukončila činnost, založila Veronika Macleodová s kolegyní Radkou Petersenovou, která pochází z Hradce Králové, neziskovou organizaci, aby pod její hlavičkou mohla škola s novým názvem Czech School Scotland pokračovat.

Do Edinburghu vozí české sladkosti i céčka

Vyučuje se každou druhou sobotu v měsíci, během dvou hodin se učitelky snaží do dětí dostat maximum informací.

„Hlavním cílem je, aby se menší děti naučily číst. S prvňáky probírám písmena, která nejsou v anglické abecedě. Hodně se ale také učíme o České republice, aby o ní měly základní povědomí. Rodiče chodí do práce a obvykle nemají čas s nimi české reálie probírat. Myslím si, že má smysl učit naše děti vše, co patří k jejich kořenům,“ vysvětluje zakladatelka školy.

Při hodinách se žáky skládá puzzle České republiky, učí je zvyky, seznamuje s osobnostmi i tuzemskými výrobky. Do Dvora Králové jezdí šestkrát do roka a pokaždé s sebou do Skotska něco veze. Když třeba připravovala prosincového mikuláše, koupila osmdesát čokoládových kaštanů.

„Naposledy jsem vezla ježka v kleci, skákací gumu, české karty a pexesa. Kolegyně z Hradce Králové zase přiveze pytel céček, se kterými pracujeme i při výuce. Když někdo letí za mnou, vždycky ho požádám, jestli by něco nemohl vzít. Většinou to jsou české sladkosti,“ říká žena, která také na univerzitě v Edinburghu učí češtinu pro cizince.

„Baví mě obojí. Vždycky jsem raději učila dospělé, protože mají větší motivaci si cizí jazyk osvojit. S dětmi je to těžší, protože se moc neznají, chodí k nám jednou za čtrnáct dní a ne všichni rodiče s nimi doma česky mluví,“ poznamenává.

Výuku pomáhá financovat ministerstvo zahraničních věcí, s provozem školy a klubu pomáhají dobrovolníci z řad české komunity v Edinburghu. Zorganizovali například besedu s ilustrátorem Petrem Horáčkem nebo s „Wintonovým dítětem“ Milenou Grenfell-Bainesovou.

Veronika Macleodová by také ráda ve skotském hlavním městě vybudovala českou knihovnu: za několik tisíc korun koupila klasická česká díla, ale zatím se jí nepovedlo najít vhodné prostory.

Ovlivní existenci českých škol připravovaný brexit?

Podobných škol pro české děti je ve Velké Británii zhruba deset. Od poloviny srpna, kdy na ostrovech začíná školní rok, přibyla další. Veronika Macleodová založila pobočku v sedmdesát kilometrů vzdáleném Glasgow. Některé rodiny odtud dojížděly do edinburghské školy. „Když už jsem do toho dala tolik času a energie, chtěla bych to předat dál,“ říká.

Škola vznikla v areálu kostela, výuka je jednou měsíčně. Otázkou je, jak do budoucnosti českých škol ve Velké Británii promluví brexit.

„Může se stát, že se rodiny vrátí do Česka a my nebudeme mít tolik dětí. Doufám ale, že nás to ve Skotsku, které v Evropské unii chce být a je vůči cizincům velmi tolerantní, nijak nepoznamená,“ uzavírá optimisticky učitelka.

zpět na článek