Když téměř před rokem náměstkyně hradeckého primátora Věra Pourová (ANO) zastupitelům oznámila, že radnice plánuje opravit šest mrňavých bytů v městském domě v ulici Karla Hynka Máchy u Ulrichova náměstí za odhadovanou sumu 10 až 20 milionů korun, některým zastupitelům výrazně cuklo v koutku úst.
Taková částka by stačila na nákup zcela nových bytů, nebo i výrazně vyššího počtu malých garsonek, které by pro zamýšlené startovací bydlení taktéž postačovaly.
Celkem se tehdy hovořilo o opravě sedmi bytů na startovací za částku zhruba 25 milionů korun. Opozice kritizovala hlavně chybějící bytovou koncepci města, která by otázku efektivity investic řešila. Marně, posun nepřišel ani po roce.
„I naprostý laik ví, že uvedená částka je neúměrně vysoká a za 25 milionů korun lze opravit mnohem více bytů, než pouhých sedm jednotek,“ komentovala to tehdy opoziční zastupitelka Romana Dusová (HDK).
„Jenže ono je to i s tím domem, nejen ty byty. Měl by se opravovat celý dům,“ reagovala náměstkyně Věra Pourová.
Také opoziční zastupitel Pavel Vrbický (Piráti) se tehdy na projekt dotazoval a dožadoval se dokonce i návštěvy bytů určených k rekonstrukci. Teprve při ní vyšlo najevo, že nejde o pouhou opravu bytů, ale o celkovou rekonstrukci městského domu.
„Jde o to, že vedení města posílá do zastupitelstva tak špatné podklady, že nemáme informace. Město totiž nemá koncepci, co chce se svými byty dělat. Je velká otázka, jestli takové byty opravovat, nebo dům prodat a místo něj koupit třeba garsonky,“ míní Pavel Vrbický.
Navrhoval vznik komise pro majetek se zástupci všech politických stran, která by koncepci řešila. Chtěl také vznik fondu bydlení, v němž by se hromadily peníze z nájmů a z něhož by se městské byty opravovaly. Marně. Místo fondu peníze tečou přes městskou Správu nemovitostí Hradce Králové (SNHK). Právě z jejího rozpočtu se platí opravy městských bytů.
„V současné době jsme předělávali byty na třídě ČSA naproti Erku za čtyři miliony korun, na Gočárově třídě vedle CrossCafé jsme opravili jednu polovinu domu a nyní budeme opravovat druhou včetně fasády a výměny oken,“ říká ředitelka SNHK Jaroslava Bernhardová.
Jde o byty 1+0 o rozloze pouhých 14 metrů
Kontroverzní oprava domu v ulici K. H. Máchy se teprve plánuje. V příštím roce chce firma pořídit projektovou dokumentaci. Počítá s kompletní opravou bytů, rozvodů, sociálních zařízení, ale také s fasádou a výměnou oken.
„V minulosti se uvažovalo, že se ten dům prodá, ale bylo rozhodnuto, že se prodávat nebude a že se opraví. Několik bytů tam má dokonce sociální zařízení na společné chodbě. Některé byty se tam proto budou spojovat,“ vysvětluje Bernhardová.
Jde o byty 1+0 o rozloze pouhých 14 metrů. Ze šesti takových vzniknou tři větší, i když stále ještě velmi malé. Odhadované náklady jsou 10 až 20 milionů.
Zhruba stejnou částku zaplatí SNHK také za opravu městského domu na Gočárově třídě vedle kavárny CrossCafé. Nyní je hotová pravá polovina a na podzim se má pokračovat levou částí. Náklady se tam včetně fasády do ulice a do dvora odhadují na 15 milionů korun.
„Došlo k celkové opravě bytů, tedy k výměně nevyhovující elektroinstalace, zhotovení nových rozvodů topení a napojení na teplovod. K opravě koupelen a kuchyní. Jsou také nové obklady, dlažby, omítky, rozvody vody a kanalizace. Teď bude probíhat výměna oken,“ popisuje v jednom z opravených bytů provozně-technický náměstek SNHK Jiří Dušek.
„Ročně se nám točí 50 až 70 bytů“
V domě je celkem šest bytů s rozlohou přes sto metrů čtverečných. Na jeden byt tak jde o investici zhruba 2,5 milionu korun.
„I na tuto rekonstrukci jsem se dotazovala. Říkala jsem si, až to bude aktuální, budeme se tím na zastupitelstvu zabývat, takže jsem byla klidná. Jenže pak jsem se dozvěděla, že dům už se opravuje,“ podivuje se Romana Dusová.
Podle ředitelky Bernhardové jdou zastupitelům ke schválení jen investiční akce, tedy ty, kdy se mění dispozice bytů. Na běžné opravy firma souhlas města nepotřebuje.
„Průměrně se nám točí ročně takových 50 až 70 bytů. Někdy opravíme byt jen za 20 tisíc, protože je v pořádku, jindy vyžaduje opravu za 200 až 300 tisíc. Může jít třeba o byty, v nichž někdo bydlel 30 let a správa do něj za tu dobu nedala ani korunu,“ vysvětluje ředitelka.
„Většinou, když odejde ten uživatel, byt hned nepronajmeme, ale z ušetřených peněz se snažíme o základní opravu,“ dodává Pourová.
