Více než sto let se archeologové zabývají myšlenkou, že na kopci zvaném Pardědub, jenž se zvedá od koryta Labe ke Skaličce u Hradce Králové, bývalo pravěké hradiště. Strategická poloha i dosavadní nálezy napovídají, že mohlo jít o výjimečné místo srovnatelné s hradeckým návrším.
V září tam amatérský hledač spolupracující s vědci z Muzea východních Čech v Hradci Králové s detektorem našel nádobu s bronzovými srpy a sekerkami, náramky, přívěskem ve tvaru meče či zdobenou bronzovou sponou z období lužické kultury.
Podle archeologů je poklad z mladší doby bronzové cenným dokladem o osídlení zdánlivě nenápadného kopce, podél nějž vede silnice z Hradce do Jaroměře. Na úpatí pověstmi opředeného návrší se rozkládá jedno z největších žárových pohřebišť u nás.
„Nádoba byla objevena na jeho úbočí na níže položeném místě směrem ke Skaličce a na dohled od míst, která jsou jako archeologická lokalita dlouho známá. K prvním nálezům tam došlo již před sto lety. Má pěknou strategickou polohu, která nepochybně měla v krajině vždy důležitou roli. O jeho významu v pravěku svědčí řada nálezů přímo na Pardědubu i v jeho okolí,“ potvrzuje vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Podle něj se pod čerstvě zoraným polem a lesním porostem a houštinami skrývají další cenná svědectví o pravěkém osídlení: „Vrch Pardědub jistě ukrývá ještě mnohá překvapení. Dá se srovnat s hradeckým návrším, které bylo hradištěm prvořadého významu. A to zřejmě nejen na našem území. Bylo to mocenské centrum ve středoevropském měřítku.“
Sedlák, pohanský bůh i smrt milenců
Přestože Pardědub nedá archeologům spát už desetiletí, větší výzkum se tam zatím neuskutečnil. A zatím ani není v plánu.
„Poslední nález by mohl být důkazem, že tam hradiště skutečně bylo, všechno tomu nasvědčuje. Musel by se udělat rozsáhlý výzkum, aby se to potvrdilo. Po mnohých hradištích se zachovaly terénní valy nebo příkopy. V zemědělské krajině se však velké struktury zplanýrují do roviny a na povrchu nemusíme nic vidět. Samozřejmě nás to místo zajímá, ale pokud tam nebude hrozit ohrožení stavbou, například rozšířením komunikace, z principu to dělat nebudeme,“ vysvětluje Novák.
Název Pardědub odkazuje k památnému dubu, který roste v příkrém svahu na břehu Labe. Vztahují se k němu pověsti, které podporují jeho význam. Podle jedné strom patřil k pozemku sedláka Parda, avšak pojmenování by mohlo odkazovat na výraz paradub, tedy na původní dub zasvěcený pohanskému bohu Parovi.
Jedna ze zkazek hovoří také o dvou dubech vysazených na památku zamilovaného páru a jejich tragické smrti. Když zemi hrozilo nebezpečí, jeden prý usychal. To se údajně potvrdilo za třicetileté války.
Spolupráce s hledači
Současný nález je podle archeologů mimořádný, protože byl nedotčen orbou a zachoval se tak v dobré kvalitě. Aby to tak zůstalo, vědci ho nejprve nechali „zpovzdálí“ prozkoumat počítačovou tomografií v hradecké fakultní nemocnici.
Významný podíl na dochování vyzvednutých předmětů má i amatérský archeolog, který poklad našel. Patří k nadšencům, kterým vedení hradeckého muzea nabídlo spolupráci.
„Je určena všem, kdo chodí s detektorem po české krajině a dělá to poctivě. Mám na mysli ty, kteří vnímají, že to, co leží pod zemí, je naše společné archeologické dědictví. Detektorářské komunitě nabízíme systém vzdělávání, a to nejen odborného, ale i právního,“ přiblížil před časem ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové Petr Grulich.
Leteckému snímkování pomohlo sucho
Hradeckým archeologům pomáhá i zkoumání krajiny z výšky. Letecké snímkování patří k důležitým metodám, jak objevit cenné lokality.
„Na každé snímkování jednou za tři roky dychtivě čekáme. Někdy totiž struktury kdysi osídlených míst nádherně vylézají na povrch. V minulých dvou třech letech, kdy bylo velké sucho, se jich vynořila řada. Objevili jsme díky tomu asi pět či šest rondelů, neolitických kruhových staveb. Jde o velké komplexy, které mají v průměru i sto metrů, avšak dosud jsme je neviděli,“ popisuje Miroslav Novák.
A vrací se k vrchu Pardědub a srovnání s podobnými místy: „Zajímavé nálezy máme z dálnice D11. Na podobném místě stála velmi masivní pozorovací věž, jakási pravěká rozhledna. Podobná místa a polohy byly pro lidi té doby významné. Měla i náboženskou roli, což se vyznačovalo právě rozhledem do krajiny. Krásným příkladem hradiště je i vrch Prašivka u Habřiny poblíž Jaroměře. Jsou tam dva kopce, na jednom bývalo pohřebiště a dnes je tam kostelík, na druhém bývalo halštatské hradiště. Má velmi podobný charakter jako Pardědub.“