Covid oddálil zásah v Braunově Betlémě, očista začne až na jaře

  9:16
Peníze na údržbu Braunova Betléma v Novém lese u Kuksu už mají památkáři vyčleněny. S čištěním barokních soch měli pardubičtí studenti restaurování začít na podzim, ale kvůli koronavirové pandemii se do toho pustí až letos na jaře.

Okolí Braunových soch by se v příštích letech mělo změnit k nepoznání. | foto: Martin Veselý, MAFRA

O národní památku se budou starat studenti a odborníci z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. Cílem projektu je prodloužit životnost 200 let starého barokního sousoší.

O uzavření spolupráce mezi Národním památkovým ústavem (NPÚ) a univerzitou v Pardubicích informovali památkáři už v létě. Díky grantu ministerstva kultury fakulta restaurování vypracovala studii, jak se o skupinu soch z počátku 18. století starat.

Pod dohledem pedagogů se studenti měli do práce pustit v září, avšak druhá vlna koronavirové pandemie, při které stejně jako na jaře došlo k omezení kontaktní výuky, to znemožnila.

Podle vedoucího ateliéru na fakultě restaurování Jakuba Ďoubala by se mělo začít přibližně v dubnu.

„Zatím jsme prováděli přípravu a zkoušky. Původně jsme plánovali začít už na podzim, ale vzhledem k situaci to nebylo možné. Na jaře začneme a přes léto bychom to měli dodělat. V budoucnu by měla následovat pravidelná každoroční údržba a konzervace,“ řekl.

Oblastní ředitel Národního památkového ústavu na Sychrově Miloš Kadlec MF DNES potvrdil, že projekt je připravený a finančně zajištěný.

„Tento rok to bude větší zásah, potom budou každý rok studenti zabývající se restaurováním kamene provádět údržbu během své praxe. V rámci zákona o majetku České republiky máme podepsanou smlouvu, která je v mé působnosti na dobu tří let. Ale počítáme s tím, že se pak bude obnovovat,“ poznamenal Kadlec.

Náklady na ošetření soch v první fázi podle něj budou 150 tisíc korun, každoroční údržba bude stát nižší jednotky desítek tisíc.

Vyčistit a zachovat patinu stáří

Na stavu soch se kromě počasí podepsali vandalové a neodborné zásahy v minulosti. Podle odborníků je na tom nejhůře socha Jana Křtitele, zbylo z ní už pouze torzo. Ve špatném stavu je rovněž skulptura ležící Máří Magdalény.

„Plánujeme do tohoto projektu zapojit studenty z ateliéru kamene ze všech ročníků, tedy asi šestnáct lidi. Měli bychom provést očištění všech děl od nánosů biologického porostu i nečistot a také zajištění rizikových částí, aby se zabránilo jejich dalšímu poškození,“ popsal Jakub Ďoubal.

Budoucí restaurátoři zpevní narušený materiál a opraví praskliny ve snaze prodloužit životnost barokní památky.

„Míru čištění zvolíme tak, aby vynikla plastická forma a nedocházelo k poškození. Zároveň bychom chtěli zachovat určitou míru patiny stáří,“ podotýká vedoucí ateliéru restaurování a konzervace kamene. Zpomalit růst mechů a lišejníků má ochranný biocidní postřik.

„Pravidelná údržba a monitoring, který umožní včas reagovat na aktuální stav, je nejlepší cesta,“ připomíná.

Ze dvou třetin očistili reliéfy od nánosů mechů a lišejníků studenti pardubické fakulty už před pěti lety. V takové podobě byl Betlém naposledy k vidění v roce 1961, kdy čištění provedl jaroměřský sochař Josef Wágner. Od té doby unikátní barokní plastiky chátraly.

„Josef Wagner sochy čistil kartáčem a vodou, jak se to dělalo po staletí, a především prováděl pravidelné postřiky vápenným mlékem proti mechu,“ řekl dříve Leoš Pryšinger, předseda občanského sdružení Braunův Betlém, které v roce 2013 kvůli záchraně památky vzniklo.

Pryšinger mezi lety 1998 až 2004 vyřezal z lipového dřeva předpokládanou podobu Betléma v měřítku 1:7. Práci studentů, která má na jaře začít, pokládá za navázání na Wágnerův odkaz, ale s použitím novějších metod.

Dochovalo se 70 procent

Sochy v Novém lese vytesala do rostlé pískovcové skály dílna Matyáše Bernarda Brauna mezi lety 1718 až 1732 z popudu hraběte Františka Antonína Šporka. Betlém vznikl jako relaxační a meditativní zóna pro návštěvníky kukských lázní.

Od roku 2002 je kulturní památkou, svého času byl zařazen mezi nejohroženější světové památky. Současná podoba je fragmentem původní galerie soch pod otevřeným nebem. Dochovalo se z ní zhruba 70 procent. Pryč už jsou fontány, dřevěné poustevny nebo vyhlídkový pavilon.

Některé sochy včetně Velkého křesťanského bojovníka byly převezeny do zahrady nedalekého hospitálu. Od loňského června si díky aplikaci s rozšířenou realitou Visit. More lidé mohou prohlédnout Braunovy sochy v takové podobě, jak je viděl jejich autor. V chytrém telefonu nebo tabletu uvidí barevný prostorový model.