„Na vodním díle Skalka a Jesenice je nyní hladina vyrovnaná. Na Skalce je led silný přibližně dvanáct centimetrů, na Jesenici od hráze za zátoku je do pěti centimetrů a dál proti proudu jsou zamrzlá ledová pole o tloušťce deset až patnáct centimetrů,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová s tím, že není moudré na zamrzlou vodní plochu velkých nádrží vstupovat.

„Může dojít k tomu, že budeme provádět operativní manipulace a hladina vody se sníží. Provádíme to buď kvůli zlepšování průtoků pod přehradou pro zásobování, řešení havárie, pro ovlivnění ledových jevů na Ohři nebo pokud potřebujeme uvolnit prostor nádrže pro zachycení vody před táním sněhu,“ vysvětlila Žikešová.

Fotogalerie zobrazit 3 fotografie

V takových případech podle ní hladina klesá a mezi vodou a ledem vznikne vzduchová bublina. „To způsobuje, že při zatížení je led křehký a snadno se prolomí. Naopak při zvyšování hladiny dochází k rozlamování ledů u břehů,“ popsala Zikešová situace, které mohou na vodních dílech nastat. Doplnila, že pokud by se někdo rozhodl užít si radovánky na přírodním ledu, je třeba vybírat místa, kde je hladina stabilní.

„Například menší rybník, který dobře znáte a není hluboký. Je ale třeba si uvědomit, že voda pod ledem nestejnoměrně proudí a že led není na všech místech stejně silný. Pozor na místa, kde voda přitéká a kde odtéká, protože led je na takových místech výrazně slabší. Před vstupem na plochu je třeba zkontrolovat, zda v ledu nejsou praskliny, díry a taky jak je silný. Ideální tloušťka je 15 až 20 centimetrů,“ uvedla.

Kvůli ledu hrozí krátkodobé povodně. Vodohospodáři hlídají horské říčky

Při aktuálních klimatických podmínkách začíná mrznout i proudící voda ve vodních tocích. Vlivem mrazu nejprve vzniká vnitrovodní led, který nemusí být na první pohled viditelný. Jedná se o malé ledové shluky, které jsou v proudu vodního toku v pohybu a přichytávají se na podchlazené předměty, jako jsou například kameny, břehová opevnění, mosty.

Tyto shluky se přichytávají také na již vytvořený led, čímž dochází k jeho růstu. Z nich se poté utvoří ledové prahy a následně ledové kry, bariéry, popřípadě i ledové nápěchy. Ty bývají nebezpečné zejména při oteplení a oblevě, kdy dochází k rychlému a dynamickému zvýšení průtoku.

Potápěči mění česle přehrady Březová. Ve vodě je jim lépe než kolegům na suchu

„Ledové jevy a rizika s nimi spojená lze očekávat především na menších horských vodních tocích, jako jsou například řeky Teplá, Svatava či Rolava,“ doplnila Zikešová.

Zamrzlé toky lákají návštěvníky často i na místa, kam je vstup zakázán. Minulý rok například zaznamenali vodohospodáři pohyb lidí na vodárenské nádrži Stanovice u Karlových Varů, kam je vstup zakázán. Vodní dílo se přitom nachází v ochranném pásmu I. stupně, které tamní vodní zdroj chrání.