Zámek Kynžvart kácí smrky napadené kůrovcem, do parku vrátí buky a jedle

  9:14
V okolí kynžvartského zámku na Chebsku duní motorové pily. Specializovaná firma začala s kácením smrků, které napadl kůrovec. Nahradí je buky a jedle, parku se tak vrátí jeho původní podoba.

Kastelán Ondřej Cink na obhlídce pokácených smrků napadených kůrovcem v zámeckém parku Státního zámku Kynžvart | foto: Václav Šlauf, MAFRA

V průběhu následujících týdnů půjdou k zemi desítky stromů. „Bude ale nějaký čas trvat, než se podaří odstranit pařezy. Zřejmě budeme muset počkat, až samy vyhnijí,“ říká kastelán zámku Ondřej Cink. 

Podle jeho slov jen v letošní fázi kácení padne téměř tisícovka stromů. „Jak dlouho to potrvá? Těžko říct. Záleží na počasí a navíc v některých hůře přístupných lokalitách to budou mít dřevorubci těžší,“ vysvětluje. 

Ale ani na ostatních místech nebude likvidace nemocných smrků jednoduchá. Je totiž nutné co nejméně poničit stávající podrost a okolní dřeviny.

„Chtěli bychom keře, které zde rostou, využít při obnově původního vzhledu parku. Proto by měly kácení přežít bez větší úhony. Na řadě míst tehdejší architekt při zakládání parku naplánoval louky. I k těm bychom se chtěli vrátit,“ konstatuje Cink. 

Jak řekl, náklady na těžbu stromů napadených kůrovcem odhaduje přibližně na půl milionu korun. Vytěžený smrk by měl být postupně nahrazen bukovo-jedlovým porostem a dalšími dřevinami, které se podařilo najít v historických inventárních knihách.

„Smrky byly do parku dosazovány za minulého režimu bez ohledu na původní projekt a záměr architekta. Jejich vykácení a následná úprava pozemku je šance, jak celé lokalitě rychleji vtisknout původní podobu,“ uvádí Tomáš Fiala z CHKO Slavkovský les, který se kynžvartskému parku dlouhodobě věnuje. 

Podle jeho slov jsou z hlediska ekologické funkce velmi cenné staré bukové porosty. Ty naštěstí kůrovec neohrožuje.

„Najdeme zde jedinečnou zahradní architekturu, cenné průhledy v zeleni a další významné prvky. Celý park by se měl postupně vrátit do podoby, jakou mu před řadou let navrhl jeho tvůrce,“ upřesňuje Fiala s tím, že v parku zároveň rostou zvláštní kultivary stromů, které nejsou v české krajině běžně k vidění. Například solitérní dub pyramidální. 

Fiala ale podotýká, že v minulosti vinou zanedbané údržby spousta cenných dřevin a keřů z parku vymizela. Také podle specialistky na zeleň Lucie Oboznenkové z památkového ústavu v Lokti je zámecký park unikátní. A to zejména tím, že se jedná o hodnotný komplex staveb, zeleně a krajinné architektury na poměrně velké ploše.

Zámecký park je součástí chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a patří se svými 265 hektary mezi největší v Česku. Správa zámku Kynžvart pečuje o celých 245 hektarů z celkové rozlohy.

K zemi půjdou stovky smrků

V současné době je zde napadeno kůrovcem téměř sto procent smrkových porostů. „Už loni jsme z parku vytěžili několik stovek smrků,“ oznamuje kastelán Cink. 

Obává se, že ani letošních tisíc smrků stačit nebude. „Pokud se ukáže, že brouk se šíří dál, budeme muset v kácení pokračovat,“ konstatuje. 

Velké kácení, které začalo minulý týden, přinese i drobná omezení pro návštěvníky. Části areálu, kde se kácí, jsou označeny výstražnými cedulemi se zákazem vstupu do konkrétní lokality.

„Jinak je ale park stále veřejnosti přístupný. Kácení se také ani v nejmenším nedotkne provozu samotného zámku. Všechny expozice jsou otevřené,“ zve kastelán k návštěvě.