„Situace je nyní skutečně náročnější, než tomu bylo v první vlně,“ potvrzuje ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiří Smetana s tím, že je víc než kdy jindy zapotřebí chránit sebe i záchranáře. 

„Naši zaměstnanci jsou sice vybaveni ochrannými pomůckami, přesto by měl mít pacient, ale i další členové v domácnosti, přes nos a ústa roušku. Zároveň sdělujte operátorce na tísňové lince 155 fakta a pravdivé informace. Je to zásadní pro rozhodování o vysílání výjezdových skupin, ale také pro práci samotných záchranářů,“ prosí ředitel a dodává: „V případě akutních potíží je třeba zavolat vždy a to co nejdříve, koronavirus k nim však nemusí nutně patřit.“

Volat kvůli koronaviru? Ne nutně

Takzvaně covidový je v posledních dnech každý třetí výjezd záchranářů. Za jedinou hodinu pak celorepublikově zasahují záchranáři ve 130 případech a za den ošetří ke třem tisícům pacientů. Toto číslo se ale neustále zvyšuje. Když se navíc jedná o ty s podezřením na onemocnění covid-19, je sanitka ještě další hodinu nepoužitelná, protože je zapotřebí interiér vozidla dezinfikovat. 

I proto ředitel karlovarské záchranky vysvětluje, že je nutné příznaky onemocnění pečlivě sledovat a volat jen tehdy, kdy je to skutečně akutní.

Mezi základní příznaky virové infekce, koronavirus v tom není výjimkou, patří podle Jiřího Smetany zvýšená teplota, případně horečka, bolesti kloubů a svalů, celková únava, bolesti hlavy, suchý kašel, případně záchvaty kašle. U koronaviru se navíc popisuje ztráta čichu a chuti.

„Tyto potíže ale nejsou důvodem k tomu volat si záchranku, nejsou ani důvodem k hospitalizaci,“ upozorňuje Jiří Smetana s tím, že je ale nutné kontaktovat svého praktického lékaře a vyřešit s ním testování, karanténu nebo izolaci.

„Léčba pak většinou probíhá doma a je pouze podpůrná. U virových infekcí včetně koronaviru či chřipky totiž v drtivé většině specifickou léčbu neznáme. Takže nezbude než domácí klidový režim, zvýšený přísun tekutin, vitaminů C a D, případně léky na snížení horečky a na potlačení nočních záchvatů kašle. Detaily se rovněž nebojte probrat s praktickým lékařem,“ upozorňuje Smetana.

Hlídat je třeba dýchání nebo bolesti na hrudi

Na druhou stranu nastávají v posledních dnech ve zvýšené míře i situace, kdy je naopak třeba záchranku volat neprodleně. Je to podle ředitele karlovarských záchranářů tehdy, když nemůže nemocný dýchat, je to pro něj velmi namáhavé, případně má bolesti na hrudi.

„Volejte i tehdy, když přetrvává horečka nad 39 stupňů a je spojená s dehydratací nebo poruchami vědomí. Pak nemá smysl vyčkávat a je třeba kontaktovat operátorku na lince 155 a zajistit nasazení intenzivní péče,“ dodává Smetana s tím, že je podle něj zároveň nutné zbavit se strachu, který teď většina lidí kvůli koronaviru prožívá.

„Rozhodnutí nevolat na linku 155 ze strachu před koronavirem je rozhodnutí rizikové a velmi nebezpečné. Jen onkologické choroby zabijí každý rok v republice přes 25 tisíc lidí a kardiovaskulární choroby dvakrát tolik,“ upozorňuje Smetana.

Že je nutné zavolat si v případě akutních potíží pomoc, tvrdí i lékaři v nemocnicích. Ve stejné míře jako dřív se totiž vyskytují srdeční infarkty, mozkové mrtvice, úrazy, astmatické záchvaty, epilepsie a mnoho dalších chorob. Navíc lze v současné situaci očekávat nárůst psychických potíží, panických atak a depresí.

„Doporučil bych tedy nesledovat tolik počty nakažených a mrtvých. Přibývá lidí, kteří mají pocit, že infekce koronavirem je rozsudkem smrti, v lepším případě dlouhodobých následků. Co na tom, že jsou to nyní jen spekulace a úvahy vědců, které ještě nikdo neprokázal a že tyto vlastnosti vykazuje kdejaká virová infekce,“ uzavírá Jiří Smetana.