„Toto rozhodnutí je pro nás nepřijatelné,“ reagoval na rozhodnutí vlády Jan Bureš (ODS), radní Karlovarského kraje pro oblast zdravotnictví.
V části Karlovarského kraje by službu měly zajišťovat německé vrtulníky, které doplní dosavadní vojenskou letku z plzeňských Líní.
„Budeme dělat všechno proto, aby vláda své rozhodnutí změnila,“ zdůraznil Bureš.
Podle něj má armáda dostačující kapacity, aby provoz základny mohla zajistit. Bureš navíc vidí i řadu dalších problémů.
„Dnes si naše a německé záchranky předávají pacienty na hranicích. Navíc tady nikdy německé vrtulníky nepůsobily, nikdo na to není připravený. Kam budou pacienty vozit? Kdo službu zaplatí?“ ptá se radní.
Rozhodují sekundy, upozorňuje hejtmanka
Karlovarský kraj je na tom z hlediska pokrytí leteckou záchrannou službou nejhůře z celé České republiky. Hejtmanství přitom o vlastní základnu bojuje dlouho.
„Naši občané musí mít stejnou možnost jako obyvatelé jiných krajů, aby pro ně v případě ohrožení života doletěla záchranka včas a bez omezení. Doletové časy přitom dosahují i více než 20 minut, což je pro nás nepřijatelné, někdy jde o každou vteřinu. V kraji navíc nemáme specializovaná centra, jako je traumacentrum nebo popáleninové centrum, chybí dětská resuscitační péče,“ řekla hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO).
V oblasti, kam vrtulníky nestačí včas doletět, přitom žije zhruba 200 tisíc obyvatel. Navíc je v Krušných horách mnoho skiareálů, kam míří další tisíce turistů, kraj je také druhý nejnavštěvovanější hned po Praze a konají se zde velké akce, jako je například mezinárodní filmový festival navštěvovaný desetitisíci fanoušků.
„Je pravda, že část Karlovarského kraje není obsloužena do dvacetiminutové vzdálenosti, na druhou stranu takto už to funguje dlouhodobě a je pravda, že letecká záchranná služba není jediný prostředek pro záchranu pacientů. Vždy vyjíždí i pozemní složka,“ poznamenal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) před jednáním vlády.
Přelet přes hřebeny může být při špatném počasí problém
Myšlenka zajistit službu vrtulníky z Německa se nelíbí ani řediteli Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje Jiřímu Smetanovi.
„Karlovarský kraj by ani tak nebyl pokryt celý. Musíme vzít navíc v úvahu počasí v Krušných horách, kde jsou velmi vytížené skiareály. Právě tam by pomoc letecké záchranky byla zapotřebí, ale přelet ze Saska přes hřebeny může být při nepříznivých povětrnostních podmínkách naprosto nemyslitelný,“ uvedl.
Navíc podle něj není zajištěné financování zásahů německých vrtulníků na území kraje. Smlouva kraje o spolupráci záchranářů se Saskem či Bavorskem neřeší lety vrtulníků ani pobyty českých pacientů v německých nemocnicích.
„Vrtulník by tedy musel českého pacienta dopravit do některého z českých traumacenter, ale takto to v praxi zatím nefunguje. Nezanedbatelná je i jazyková bariéra. Nejde rozhodně o komplexní a systémové řešení,“ namítá ředitel Svoboda.
„Ve chvíli, kdy by došlo k těmto transportům, byli by pacienti směřováni do českých nemocnic. V případě, že by existovala varianta transportu pacientů do německých nemocnic, musela by být finanční kompenzace předem stanovena smlouvou,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Podle ní by měla mezinárodní spolupráce fungovat na bázi reciprocity, případně finančním vyrovnáním. To má být podle expertů levnější než provoz základny. Smlouva zatím neexistuje, pouze jsou podepsány rámcové dohody, které její vznik umožní.
„Jedná se o řešení, které je ekonomické a vychází z optimalizovaného modelu řešení na základě závěrů expertní komise,“ zdůraznila mluvčí ministerstva zdravotnictví.