Zájemci na dálku postupně projdou celým podkrovím kostela a v krátkých tematických videích se dozvědí řadu zajímavých informací. Průvodcem jim bude právě stavební historik Michal Panáček, který už od roku 2015 s městem a Nadačním fondem Historický Cheb na projektu krovů spolupracuje. Dokument vzniká v rámci čtyřletého projektu ÉTA, který je zaměřený na využití potenciálu historických krovů pro rozvoj vzdělávání a turistického ruchu.
Mluvíme o tom, že se jedná o letitou dřevěnou konstrukci. Podařilo se zjistit, jak je krov nad kostelem františkánského kláštera v Chebu vlastně starý?
Samozřejmě. My už víme, kdy byl s největší pravděpodobností postavený. Muselo to být někdy v roce 1521 nebo krátce poté. Díky dendrochronologickému datování se nám totiž podařilo celkem přesně určit, že v tomto roce byly stromy na krov pokáceny. Proto letos nebo možná příští rok to bude rovných pět století, co zde tehdejší mistři tesaři tak rozsáhlou konstrukci vytvořili a vztyčili. V Chebu v současnosti stojí jeden z největších historických krovů v republice, který vznikl na přelomu středověku a novověku.
V čem tkví jeho jedinečnost?
Je to jeden z největších takto starých krovů. V minulosti jich bylo samozřejmě víc a byly i větší, ale do dnešních dnů se nezachovaly. Proto můžeme říct, že krov kostela Zvěstování Panny Marie v Chebu je jednou z největších konstrukcí, které u nás máme. Zároveň je úžasná v řemeslném provedení, které je na špičkové úrovni. Je skoro k neuvěření, že všechny spoje a konstrukční prvky na sobě dodnes sedí přesně tak, jak mají. Je vidět, že ta konstrukce je velmi promyšlená, dobře navržená a skvěle zhotovená.
Co konkrétně lidé v dokumentu uvidí?
Člověk díky elektronické aplikaci projde celou tou konstrukcí a přitom by měl mít dojem, že je přímo na místě. Pak může kliknout na doprovodná videa, kdy na jednotlivých detailech ukazujeme celý proces přípravy a výroby tak rozsáhlého díla.
V jaké fázi stavby film o krovu začíná?
Úplně dole u paty chrámu se na takzvaném tesařském dvoře jednotlivé kmeny začínají zpracovávat na trámy. Tady se lidé dozvědí, jakými nástroji se tehdy pracovalo, jaké stopy můžeme po těch nástrojích na povrchu trámů najít, jak je můžeme číst a co z nich můžeme zjistit. Vysvětlím, proč je důležité tyto věci chránit a proč je důležité ten autentický povrch zachovávat. Na tesařském dvoře se celý krov sestaví, jednotlivé díly se označí značkami a poté se rozebrané dílo po jednotlivých trámech vynese na střechu kostela, kde jej tesaři podle značek opět složí.
Co přesně je možné na trámech vidět?
Mluvíme například o tesařských značkách. Jsou tam záseky nebo vrypy tesařskými nástroji a navíc i další značky označené rudkou, což jsou takové červené symboly kreslené na povrchu trámů. Obojí je na trámech krovu dobře vidět a dá se srovnávat.
Dozvědí se lidé něco o samotné konstrukci?
Například to, jak se jednotlivé prvky k sobě tradičními způsoby spojovaly, jak konstrukce umí reagovat na různá dynamická zatížení, jak přenáší síly v tahu a tlaku a že je možné spoje v případě potřeby rozebrat a opět složit. Pro takto velkou konstrukci je důležité, aby byla dostatečně tuhá, pevná a přitom pružná. Například v době, kdy přijdou silné větry, mohly by celou střechu povalit nebo některé prvky zlomit. Ale když je postavená kvalitně, tak se síly, které na ni působí, rozloží na celý krov. A mistrům tesařům se to v Chebu opravdu povedlo. Vždyť ten krov tu stojí už pět století. To je jasný důkaz.
V čem je podle vás přínos dokumentu?
Vzhledem k tomu, že ten krov je běžně nepřístupný a ani do budoucna jej zřejmě nebude možné zařadit do nějaké prohlídkové trasy, je právě tohle ideální a vlastně i jediný způsob, jak stavební poklad přiblížit veřejnosti. Navíc historický krov je skvělou učebnicí, ukázkou šikovnosti tehdejších lidí. Na různých stanovištích se dají jednotlivé věci konkrétně ukázat, detaily si návštěvník může podrobně prohlédnout. Názorně zde můžeme vidět, jak funguje v praxi fyzika, statika, mechanika. Těch možností, které se na tom dají ukázat a prokázat, je spousta.
Máte plány, jak potenciál krovů dál rozvíjet?
Tento dokument je vlastně takový náš pilotní projekt. Potřebujeme vyzkoušet, jak má být dlouhý a kolik věcí do něj zařadit, aby to stále bylo přehledné a diváka to moc nezahltilo. Zároveň jsme nechtěli, aby hotové dílo vyznělo příliš vědecky. Cílili jsme v tomto případě na širokou veřejnost. Rozhodně ale chceme pokračovat dál. Nabízí se možnost obohatit film o další detaily, nebo naopak jej zpracovat pro dětské návštěvníky. Nejprve si ale potřebujeme ověřit, jaká forma bude z hlediska uživatelského komfortu nejúčinnější.
To znamená, že by například klasickou prohlídkovou trasu nahradila virtuální prohlídka?
To určitě ne. Autentická prohlídka, kdy člověk může všechno vidět na vlastní oči, případně se konstrukce, která tu staletí stojí, vlastní rukou dotknout, je nenahraditelná. Dokument ale může být takovou přidanou hodnotou. V současné době je to pro nás pomyslný odrazový můstek. Počítáme s tím, že pokud se osvědčí, tak jej ještě rozšíříme. Virtuální prohlídky by mohly být cestou, jakou bychom se při hledání dalšího využití fenoménu historických krovů mohli vydat.
