Malé rybníčky slouží k zadržování vody v krajině. Jsou rovněž vítaným domovem pro vodní organismy a živočichy, například pro čolky či žáby.

„Jsou to čtyři malé nádrže bez přítoků. Kolik v nich bude vody a jak se budou plnit, to bude záviset hlavně na počasí,“ uvedl tamní starosta Karel Mikoláš.

Cenu vodního díla za přibližně 1,7 milionu korun pokryly v plné výši dotace. Obec v jejich okolí plánuje vybudovat síť cestiček, rovněž zde vysadí stromy a keře.

„V dalších letech bychom chtěli upravit terén a vytvořit kolem tůněk malý park. Rozšíříme také park s pomníkem, který je u autobusové zastávky. Tady jsme v sousedství rybníka rovněž vybudovali další menší tůň,“ dodal starosta.

Tucet tůní v lesích

Dostat vodu zpátky do krajiny se snaží také ochránci přírody nebo Lázeňské lesy Karlovy Vary. Ty se po dohodě s Agenturou ochrany přírody a krajiny pustily do obnovy malých vodních ploch v lázeňských lesích. 

Postupně tak vzniklo dvanáct malých tůní, které dokonce dostaly svá jména. Návštěvníci lázeňských lesů tak mohou obdivovat třeba Čertovo kopyto, Echo nebo tůň s názvem U knihy. Pozvolna zarůstají mokřadní vegetací a některé z nich už objevily kachny.

Tůně ale nepatří mezi stabilní biotopy. Lidé se o ně musí dále starat. „Stačí přívalové deště nebo se vyvrátí pár stromů v břehové části a tůň časem díky těmto a dalším přirozeným procesům postupně zanikne. Zánik může samozřejmě nastat i pozvolnější cestou, proudící voda, a to nejen při jarním tání, ji bude prostě zanášet tak dlouho, až nakonec dojde k takzvanému zazemnění,“ poznamenal Pavel Reiser z Lázeňských lesů Karlovy Vary.

Krajská podpora

Stavby na zadržování vody v krajině hodlá podpořit i Karlovarský kraj. Nechal proto zpracovat studii s návrhy výstavby malých vodních nádrží v regionu, jež mohou přispět k prevenci výskytu povodní či sucha.

„V posledních letech cítíme čím dál větší potřebu začít se přizpůsobovat změně klimatu, která se vyznačuje střídáním krátkých a intenzivních povodňových epizod a dlouhých období sucha. Jedním z adaptačních opatření je proto výstavba malých vodních nádrží. Ty mohou bezpečně odvádět povodňové průtoky a zároveň jsou důležitým krajinotvorným prvkem,“ potvrdil náměstek hejtmana Karel Jakobec. 

Návrhy ze studie, zpracované společností Ekotoxa, by měly být pro obce i kraj co nejefektivnější. Tedy takové, jejichž realizace nevyžaduje složitá povolovací řízení.

Studie zahrnuje více než dva tisíce lokalit s výměrou do dvou hektarů a s hrází do výšky dva a půl metru. Stavba takových vodních nádrží je totiž podmíněna pouze ohlášením vodoprávnímu úřadu. Hlavní prioritou při upřesnění konečného návrhu vhodných lokalit bylo, aby se tyto oblasti nacházely na pozemcích ve vlastnictví státu, kraje či obcí. 

„Počítáme s tím, že by navržené lokality pro malé vodní nádrže mohly využít hlavně obce při územním plánování a pro plánování v oblasti zadržení vody v krajině našeho regionu,“ dodal Jakobec.