iDNES.cz

Čeští turisté si oblíbili Karlovarský kraj, míří do lázní i do hor

  8:38
Do první poloviny řebříčku nejnavštěvovanějších regionů se zařadil Karlovarský kraj. Zatímco počet zahraničních hostů se oproti loňsku skoro nezměnil, přibylo těch tuzemských. Z jiných koutů České republiky dorazilo na pobyt letos oproti loňskému prvnímu čtvrtletí navíc přes deset tisíc lidí.

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Vyplývá to ze statistik, které rozlišují návštěvnost regionu v zimních a jarních měsících.

„V hodnocení krajů podle počtu hostů byl Karlovarský kraj šestým nejnavštěvovanějším regionem České republiky. Podíl na republikovém úhrnu dosáhl 5,9 procenta. Z celkového počtu přenocování v našem kraji tvořili nerezidenti 67,9 procenta,“ uvedli statistici.

V regionu se podle nich ubytovalo 236 264 hostů, domácích přitom bylo o 4,4 procenta více než vloni. „Tento nárůst byl čtvrtý nejvyšší v celé České republice po hlavním městě Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji,“ doplnili.

Zatímco počet ubytovaných cizinců klesl, tuzemských hostů tu přespalo o sedm procent více. Nárůst českých turistů ocenil ředitel karlovarského infocentra Radek Volf. Tuzemští rezidenti jsou totiž podle něj pro Karlovy Vary trhem, který by chtěly rozvíjet.

„Potenciál českého návštěvníka je značný hlavně v tom, že jejich bonita roste společně s růstem ekonomiky. Karlovy Vary jsou pro ně v tomto ohledu výrazně dostupnější. A na koho jiného cílit z hlediska mobility než na vlastní občany,“ uvedl.

Největší české lázně se podle něj budou snažit ještě více představit českým hostům a turistům. „Budeme jim chtít sdělit, že návštěva města není jen o procházce po kolonádách a ochutnávání pramenů, ale že Karlovy Vary a jejich okolí mohou nabídnout mnohem více,“ doplnil Radek Volf. Týkat se to podle něj bude například turistiky, volného času i lázeňství.

Lehkého nárůstu hostů si všiml i starosta Františkových Lázní Jan Kuchař. Nejde však podle něj o nic extrémně viditelného. „Například v roce 2012 byl meziroční nárůst čtrnáct procent, což se víc projevilo na hotelích a podobně. Ta čtyři procenta jsou ale příjemná,“ uvedl.

Františkovy Lázně se nyní společně s Mariánskými Lázněmi a Karlovými Vary připravují na případný zápis do UNESCO. Podle Jana Kuchaře se jedná o turistická města, která už jsou na návštěvníky připravená.

„Pokud sem přijede o deset patnáct procent lidí víc, my je obsloužíme. Je to spíše o infrastruktuře a dalších věcech, které potřebujeme udělat navíc. Určitě nás nejímá panika. Těšíme se, že turistika doplní lázeňství a ekonomika půjde trochu nahoru,“ podotkl.

Oblibě turistů se těší i krušnohorský Boží Dar

Zhruba pět let pociťuje nárůst obliby českých turistů Boží Dar, který je nejvýše položeným českým městem. „Zpočátku to byla Praha, Plzeň, ale postupně začali jezdit i lidé z dalších koutů, třeba i Moravy a východních Čech. Ti k nám dříve nejezdili a Krušné hory neznali,“ uvedl starosta Jan Horník.

Roli v tom podle něj hrají reference těch, kteří už Krušné hory navštívili a vyprávějí o nich dalším lidem. „Takto to funguje. Nárůst je vidět i v zimě, my ho ale vidíme zejména v sezoně mimo zimu,“ doplnil Jan Horník.

Z hlediska národnostní struktury navštívili kraj nejčastěji hosté z Evropy. „Z důvodu příhraniční blízkosti šlo převážně o návštěvníky z Německa, kterých do Karlovarského kraje v průběhu 1. čtvrtletí 2019 zavítalo 86 647, což je o 1,4 procenta méně než v 1. čtvrtletí 2018,“ uvedli statistici.

Na druhém místě byli hosté z Ruska, kterých přijelo 20 702, což je meziročně o 7,5 procenta méně. K dalším častým zahraničním návštěvníkům kraje patřili ti z Tchaj-wanu, kterých přijelo 7 061, což je o 10,5 % více než ve stejném období minulého roku.

„Zajímavostí je, že ve srovnání se stejným obdobím minulého roku se počet návštěvníků z Malty zdvacetinásobil,“ zmínili statistici. V loňském prvním čtvrtletí jich totiž bylo dvanáct, nyní 250.

V Karlovarském kraji trávili hosté průměrně 5,7 dne, což je o dva dny více, než je celorepublikový průměr. Hosté stráví v Karlovarském kraji nejdelší dobu ze všech regionů České republiky.

zpět na článek