Když v Aši přišli s tím, že budou za třídění odpadu lidem platit, řada starostů z okolí si ťukala na čelo. Jenže systém, v jehož rámci se město chtělo rozdělit se svými obyvateli o zisk z prodeje druhotných surovin, skutečně fungoval. Pak ale přišla krize.
„V současné době je trh s odpady v hluboké krizi. Obchodovat se dá jen se sklem a kovem. Pokud chceme najít odbyt pro odpad z plastu a papíru, jsme nuceni odběratelům doplácet. To proto, že se většinou jedná o odpad nedotříděný. V Aši dotřiďovací linku nemáme a ani se o jejím zřízení z ekonomických důvodů neuvažuje,“ uvedl Jan Bečvář, který má na ašské radnici na starosti odpadové hospodářství.
Pokud by poměrně oblíbený pytlový systém sběru odpadů dál fungoval v nezměněné podobě, muselo by město za odpad platit dvakrát. Nejprve svým obyvatelům, kteří se do systému zapojili, a posléze i odběrateli suroviny.
Unikátní systém začal ve městě platit v roce 2013. Je založený na identifikaci původce odpadu. Každý pytel byl proto opatřený jedinečným čárovým kódem a majitel účtu mohl na internetu sledovat, jak jeho sleva s každým odvezeným pytlem roste. Pokud někdo dosáhl maxima, sleva se začala automaticky odečítat dalšímu členu domácnosti.
Lidé v Aši třídit nepřestali
I když je to už minulost, třídění do pytlů ve městě dál funguje. Obyvatele, jak se zdá, novinky zatím neodradily.
„Na ulicích jsou stále vidět pytle s vytříděnou surovinou, připravené ke svozu,“ potvrdil mluvčí města Aš Milan Vrbata.
Kromě toho lidé mohou třídit i do sběrných nádob v ulicích nebo odpad odevzdat rovnou ve sběrném dvoře.
„Roční poplatek pro každého obyvatele je stanovený vyhláškou na 600 korun. Přitom se v Aši ročně vyprodukuje necelých šest tisíc tun veškerého odpadu. Jednoduchým výpočtem je možné zjistit, že například loni vyprodukoval každý obyvatel města přibližně 430 kilogramů odpadků. A ty se musí nějak zlikvidovat,“ vysvětlil Vrbata.
Doplnil, že v černých popelnicích skončilo v loňském roce přibližně 4 600 tun odpadu. Ten se odváží na skládku do Březové u Sokolova. Město za uložení jedné tuny zaplatí 1 880 korun. V rozpočtu na letošní rok je na sběr a svoz komunálního odpadu vyčleněno 11,57 milionu korun, na poplatku se loni vybralo 7,5 milionu.
Změny pytlového systému lidi mrzí. „Chápu, že situace je jiná, ale nerozumím tomu, jak je možné, že pro druhotné suroviny není odbyt. Všude jsme mohutně masírováni kampaní za třídění odpadu a najednou stojíme před Nerudovskou otázkou kam s ním. To je ze strany státu a možná i Unie dost nekoncepční,“ myslí si například jeden z místních Ladislav Černý.