Jsou spolu už 37 let. Teď si snoubenci své ano řeknou v domě pro seniory

  9:58
Na svůj velký den se chystají snoubenci Hana Fenclová a Václav Špaček z Chebu. Jejich obřad se odehraje 20. února na netradičním místě, v Domově pro seniory Spáleniště. Tam Hana, kterou roztroušená skleróza uvěznila ve vlastním těle, v současné době žije.

Snoubenci Václav Špaček a Hana Fenclová budou mít svatbu v chebském Domově pro seniory Spáleniště. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Oba už zkouškou věrnosti dávno prošli. Jsou ve věku, kdy lidé už svoje dosavadní žití spíše bilancují. A možná právě proto se rozhodli stvrdit svůj svazek manželstvím. 

Už při vstupu do pokoje na příchozí dýchne optimismus, radost ze života, láska k lidem. Na návštěvě je zde i její milovaný Václav, který zde tráví každou volnou chvíli. A nikoli z povinnosti. Svědčí o tom pohledy, letmé dotyky, kterými Václav něžně pečuje o svou Hanku, ale i slova a úsměvy, kterými se oba častují. Navzdory tomu, že Hana kvůli postupující nemoci může hýbat jen hlavou, tu vládne atmosféra, kterou by jim jiné dvojice mohly závidět.

„Paní Hana je výjimečný člověk se skvělou povahou. Dokáže každému pofoukat bolístku, poradit, rozptýlit obavy. Je pozitivní, má vždy dobrou náladu a každému, kdo k ní přijde, z ní kousíček dokáže předat. A to navzdory tomu, jak těžkému onemocnění sama čelí. Všichni naši zaměstnanci za ní chodí velmi rádi. Povídají si s ní, radí se, ukazují jí i osobní fotografie. Dokonce i z léčebny v Aši, kde ležela předtím, než se loni na podzim dostala k nám, za ní jezdí ošetřovatelé na návštěvy,“ popisuje výjimečnou osobnost Hany Fenclové ředitelka Domova pro seniory Spáleniště Cheb Simona Hechtová.

Doplňuje, že navzdory nepřízni osudu Hana nezahořkla. „Mnozí nemocní se těžko vyrovnávají s tím, že jsou nemohoucí, a zlobí se na svět kolem. To se ale paní Hany netýká ani v nejmenším. Je to skutečně skvělá žena, která zaslouží obdiv a respekt,“ říká ředitelka domova. 

Pro svou partnerku byl rukama i nohama

Uznání zaslouží podle jejích slov i partner osmašedesátileté Hany, o patnáct let starší Václav. Ten se o nepohyblivou partnerku až donedávna příkladně staral. Dlouhá desetiletí pro ni byl rukama i nohama. Jenže teď jej začalo zlobit srdíčko a péče je už nad jeho síly.

„Víte, my jsme spojeni takovými neviditelnými drátky. Já už na Hance poznám, kdy se jí špatně leží, kdy potřebuje natřást polštář nebo má žízeň. Stačí mi pohled,“ směje se Václav a láskyplně pohladí svou Hanku po ruce. A že mu nedošel smysl pro humor, dokládá hned anekdotou. Spolu už jsou 37 let.

„Z toho rovných 34 let je paní Hana naprosto nehybná. Jediné, čím pohne, je hlava. Jenže slzu z tváře neotře, dotěrnou mouchu neodežene. Nedokáže zmáčknout tlačítko, aby si přivolala pomoc. Nemoc je zákeřná, postupně ochabují další svaly,“ smutně pokyvuje hlavou ředitelka.

Právě jí se krátce před loňskými Vánoci Hana svěřila, že vůči svému Václavovi cítí obrovské výčitky svědomí. „Trápí ji, že prý zničila svému partnerovi život. Mohl si najít zdravou ženu, jezdit s ní po světě a užívat si radostí života. Namísto toho se staral o ni, nemohoucí. Ona se cítí jako břemeno,“ vysvětluje ředitelka, která posléze opatrně naznačila Václavovi, že Hana nechce odejít ze svého života s pocitem, že ten Václavův zkazila.

„On mi tehdy řekl, že je to absolutní nesmysl. Naopak, právě prostřednictvím Hany prý smysl života nalezl. Prý byla ženou, se kterou mohl sdílet všechny své myšlenky, názory a přání. Byla pro něj obrovskou vzpruhou, dala mu zažít pocit, že se o ni jako muž dokázal postarat,“ podotýká ředitelka s tím, že právě tehdy se Václav rozhodl Hanu požádat o ruku. A to i přes skutečnost, že už jedno nepodařené manželství za sebou má.

Žádost o ruku přišla na Štědrý den

Tehdy, po bolestném rozvodu, se také zařekl, že už se nikdy neožení. K uskutečnění své myšlenky si vybral vánoční svátky. „Nechtěl jsem, aby s takovou starostí odešla. Vždyť ona mi život naplnila. Na Štědrý den jsem přinesl prstýnek v krabičce a požádal Hanku o ruku,“ potutelně se usmívá Václav. 

„Ani nepočkal na večeři,“ potvrzuje Hana a dodává, že prstýnek je pro ni nejcennějším dárkem, který kdy od Václava dostala. „A že jich za ty roky bylo! Vašík mne, co se týče dárků, hodně rozmazluje,“ směje se.

Svatba to nebude jen tak ledajaká. Obřad a oslavu uspořádá chebský domov pro seniory. Zváni jsou všichni obyvatelé domova. U příležitosti svatby všem zahraje živá dechová hudba. Novomanželé budou mít i dort, a to podle vlastního výběru. 

„Věříme a moc si všichni přejeme, aby svatba Hanku natolik psychicky posílila, že s námi bude ještě dlouho prožívat radosti života,“ dodává ředitelka Domova pro seniory Spáleniště v Chebu Simona Hechtová.