Spolek bojuje proti stavbě rodinných domů v osadě známé ze seriálu Rapl

  9:18
Místo, které v republice proslavil televizní seriál Rapl, je momentálně zdrojem konfliktů. Město Boží Dar tady chtělo podle původního plánu postavit 82 rodinných domů, proti tomu se ale postavil Spolek Ryžovna, památkáři i ekologové. Nakonec je podle božídarského starosty Jana Horníka ve hře už jen 42 domů.

Dům v krušnohorské Ryžovně, kde v seriálu Rapl bydlel vyšetřovatel Kuneš. Zahrál si ho Hynek Čermák. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

I jejich budoucí výstavba však není ještě zdaleka jistá. Radnice sice dál řeší napojení vody a inženýrských sítí s tím, že projekt pokračuje, mezitím ale jedná Spolek Ryžovna s ostatními organizacemi včetně Agentury na ochranu přírody a krajiny v Karlových Varech nebo s vedením Povodí Ohře.

„Krušné hory jsou jednou z vybraných lokalit pro záchyt vody, vybudování tak rozsáhlého satelitu by jim rozhodně nepomohlo. Dost na tom, že už jsou v ohrožení i místní vzácné mokřady a rašeliniště,“ upozornil za spolek Rudolf Chlad.

Sám nemá nic proti srdcařům, jak říká lidem, kteří by si chtěli na Ryžovně postavit farmu a hospodařit na ní jako za starých časů.

„Jenže to vám dneska nikdo nezaručí. Byť posloucháme, že se tu staví domy pro trvalé bydlení, realita je taková, že v domech, které už kolem Božího Daru stojí, bydlí vesměs chataři. Ti rozvoji regionu včetně místní agroturistiky rozhodně nepomáhají,“ dodal bývalý náčelník krušnohorské horské služby.

Dohady by vyřešil nový statut

V sousedním Ústeckém kraji nyní vedení několika obcí znovu otevřelo letitou otázku, zda zařadit Krušné hory mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO).

„Krušné hory si to jednoznačně zaslouží s ohledem na své cenné přírodní bohatství,“ komentoval snahu obcí na Chomutovsku Vít Tejrovský z Agentury na ochranu přírody a krajiny v Karlových Varech. Právě tato organizace by za Karlovarský kraj ve finále pro ministerstvo životního prostředí příslušný posudek vypracovávala.

„Za nás by si to Krušnohoří rozhodně zasloužilo. Vždyť mezi evropsky významné lokality bylo zařazeno už před patnácti lety,“ dodal Vít Tejrovský. Nejdůležitější pak bude podle něj samotné vymezení CHKO, tedy upřesnění jejích hranic tak, aby nebyl narušen další rozvoj krušnohorských obcí.

Podle Rudolfa Chlada by se vyhlášením Krušných hor jako chráněné krajinné oblasti leccos zjednodušilo. „Když bude CHKO Krušné hory na papíře, budeme se všichni od ekologů přes starosty obcí, podnikatele až po regionální politiky dohadovat podle jednotného zákona. Společné rozhodování o tom, kde co postavit, těžit nebo do čeho investovat pak bude mnohem jednodušší,“ konstatoval Chlad.

Oba kraje chtějí, zdá se, totéž

Momentálně Spolek Ryžovna inicioval společné jednání Ústeckého a Karlovarského kraje, aby otázku kolem vyššího stupně ochrany Krušných hor politici na krajské úrovni znovu otevřeli. Nejlépe i s podporou starostů napříč Krušnými horami.

Podle krajského uvolněného zastupitele pro oblast životního prostředí Karla Jakobce je Karlovarský kraj připraven o vzniku CHKO znovu jednat.

V Ústeckém kraji chce návrh na vyšší ochranu hor ministerstvu životního prostředí předložit společně hnutí Spojenci pro kraj, ANO a ODS, tedy subjekty, které jsou momentálně i ve vedení kraje. 

Podle Jiřího Řeháka, náměstka hejtmana Ústeckého kraje, se případným vznikem CHKO zamezí mimo jiné i stavbě slunečních a větrných elektráren. Lépe se také ochrání kulturní ráz krajiny i příroda samotná a turisté budou mít i v budoucnu důvod, proč se do Krušných hor vracet. Po čtrnácti letech, během kterých se o projektu CHKO Krušné hory spíš nemluvilo než mluvilo, se tak opět dostává na stůl.

10. srpna 2016