„Zvon, na který prostřednictvím sbírky významně přispěli i zaměstnanci sklárny, bude připomínat 165letou historii značky i její naději pro budoucnost. Věříme, že nám všem bude zvonit na lepší časy,“ komentoval slavnostní událost Pavel Mencl, generální ředitel sklárny Moser.
V dávných dobách zvon oznamoval sklářům bydlícím v těsné blízkosti hutě, že pece jsou dostatečně rozžhavené a že je čas foukat sklo.
Dnes technologie umožňují načasování aktivit, o jakém se minulým generacím ani nesnilo. Přesto základ zůstává stejný. Podobně jako před 165 lety i dnes vše závisí na zručnosti mistrů sklářů, na trpělivosti brusičů, rytců i malířů skla.
 |
Teprve když se všem všechno podaří, spatří světlo světa výrobek ze sklárny Moser. Druhý nejmladší syn jejího zakladatele, Leo, pro ni byl a zůstává symbolem pokroku a jejího etablování v odvětví ruční výroby skla mezi světoznámé značky.
Zvon Leo pokřtěný knězem Romualdem Štěpánem Robem za přítomnosti emeritního plzeňského biskupa Františka Radkovského byl vyroben v přední italské zvonárně ECAT Campane, založené v roce 1404.
Zvon má tóninu B2, spodní průměr 373 mm a hmotnost bez závěsu 31 kilogramů. Jeho zdobení znázorňuje oroplastiku, techniku, která je pro sklárnu Moser charakteristická. V roce 1911 to byl právě Leo Moser, kdo ji nechal patentovat.
„Zvonička je pěkná, ale něco tam chybělo. Ano, byl to zvon. Díky zaměstnancům, kteří přispěli, se mohla naše vize stát skutečností,“ neskrýval nadšení Jiří Zapletal, spolumajitel sklárny.
„Sklárna je unikát. Nejspíš naši předchůdci i my jsme dělali něco jinak než ostatní. Od založení se změnilo opravdu hodně věcí, ale Moser zůstal Moserem,“ řekl ředitel Pavel Mencl.