Jan Horník bude obhajovat senátorský post za Karlovarsko. Do senátních voleb ho nominovalo vládní hnutí STAN. V jeho barvách před šesti lety o post senátora bojoval se žokejem Josefem Váňou (ANO). V druhém kole získal dlouholetý starosta Božího Daru více než 66 procent hlasů a senátorské křeslo, do kterého usedl poprvé v roce 2004, obhájil.
Letos bude mít úřadující senátor mezi protivníky i jméno, které je v Karlovarském kraji rovněž spjaté s hnutím STAN. Do Senátu totiž kandiduje i hejtman Petr Kulhánek, který právě za STAN uspěl v krajských volbách. Do senátních jej ovšem nominovala Karlovarská občanská alternativa (KOA), jejíž je Kulhánek zakládajícím členem. Pikantní na souboji těchto dvou politiků je fakt, že před šesti lety se dohodli na tom, že Horník, pokud nebude sám kandidovat, Kulhánka v boji o Senát podpoří.
Z vládních stran oznámila jméno kandidáta i ODS. Tu bude v senátních volbách zastupovat právník, někdejší místostarosta Ostrova a dlouholetý člen strany Petr Šindelář.
Další z vládních stran, Piráti, pak do boje o Senát vyšlou ekonoma Bohdana Vaňka. Kandidát Pirátů pracuje jako projektový manažer, věnuje se převážně podnikatelským rozvojovým projektům spolufinancovaným ze strukturálních fondů.
Kandidátkou opozičního hnutí ANO bude lékařka a záchranářka Věra Procházková, která už má se zákonodárným sborem zkušenosti. V letech 2017 až 2021 zasedla v Poslanecké sněmovně. Svého kandidáta v podzimních senátních volbách bude mít i SPD. To staví Evu Chromcovou.
Do Senátu ovšem chtějí proniknout i některá místní hnutí. Volba pro kraj (VOK) už loni v prosinci představila svého kandidáta, kterým je starosta Hroznětína Martin Maleček.
Kdo naopak v letošních senátních volbách svého kandidáta nepostaví, je ČSSD. Před šesti lety za ní do Senátu kandidoval Pavel Čekan, který skončil v prvním kole voleb na třetím místě. Sociální demokracie jedná o možné podpoře některého z kandidujících politiků. Podle krajského předsedy strany Tomáše Svobody jednání o tom, který z nich to bude, ještě neskončila.
Karlovarský kraj patří k regionům, kde je zájem o volby do horní komory Parlamentu nejnižší v celé republice. Před šesti lety přišlo k urnám v prvním kole necelých 33,5 procenta oprávněných voličů. Ve druhém kole pak do urny vhodilo svůj hlas pouze 14 procent z nich.