V roce 1965 byl ale bývalý Blanenský pavilon zbořený spolu s částí dvouramenné promenády kvůli zchátralosti. Zůstalo pouze východní křídlo, tedy Sadová kolonáda.
Fotogalerie |
„V současné době se na kolonádě uskutečňují průzkumy zástupců památkové péče. Prohlížejí záležitosti týkající se jednotlivých částí a ornamentů na sloupech. Říct by měli, co je opravitelné, co není a co se bude dělat formou nějaké repliky,“ popsal primátorčin náměstek pro investice Petr Bursík.
Zakázka na obnovu kolonády je za osm milionů korun bez DPH a kromě obnovy zkorodované litinové konstrukce je jejích součástí zahrnuje také přesun Sadového pramene.
Ten nyní vyvěrá v budově Vojenského lázeňského ústavu a vrátí se do promenády. Zároveň dojde k úpravám prostoru směrem ke korytu Teplé.
„Přesun Sadového pramene řídí Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád. Dokončení celé akce bude do 26. června, tedy ještě do doby, než začne mezinárodní filmový festival,“ doplnil Bursík.
Právě prostranství před kolonádou využívají během přehlídky festivaloví partneři.
Původní komplex dnešní Sadové kolonády vznikl smontováním litinových dílů z Blanenských železáren v letech 1880 a 1881 karlovarským stavitelem Josefem Waldertem, a to podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera.
Slavnostní otevření se uskutečnilo 5. června 1881 během zahájení lázeňské sezony. Poslední velká oprava kolonády se uskutečnila v letech 2000 až 2002, kdy v ní začal vyvěrat Hadí pramen. Z jejího prostoru byl současně přístupný Sadový pramen ve Vojenském lázeňském ústavu.
Kromě Sadové kolonády začala v lázeňském centru města také oprava Mlýnské kolonády za 79 milionů korun. Cílem projektu je dílčí obnova a drobné opravy, které zamezí pokračování degradace. Počítá s odstraněním stavby laboratoře, rekonstrukcí poškozených prvků a doplněním nové vyhlídkové terasy na vývěry.
Dražší Mlýnská kolonáda
O zakázku se přihlásili dva zájemci, přičemž hlavním kritériem byla cena. Ta je nakonec o dvacet milionů vyšší, než byly původní odhady. Podle radních je na to ale městský rozpočet připravený.
„Nutno podotknout, že navýšení asi souvisí s velkým rozsahem restaurátorských prací,“ uvedl primátorčin náměstek pro strategie a dotace Tomáš Trtek.
Současné kamenné kolonádě, která je kulturní památkou od roku 1958, předcházela jiná dvě díla. Nejprve šlo o dřevěnou promenádní halu vystavěnou v letech 1792 až 1793, v roce 1811 ji nahradila dřevěná empírová kolonáda Nového pramene postavená drážďanským stavitelem Johannem Augustem Giesselem.
Zítkovo dílo se lidem slavnostně otevřelo rovněž 5. června 1881, poté se kolonáda prodloužila o nový severní pavilon nad vývěrem Skalního pramene.
Rekonstrukcí již řadu měsíců prochází i Vřídelní kolonáda. Už teď je ale jisté, že ji město nestihne opravit do zahájení nové lázeňské sezony, jak si původně radní přáli.