iDNES.cz

V září a říjnu přibudou nezaměstnaní, míní šéf krajské hospodářské komory

  10:06
Karlovarský kraj patří k regionům, které koronavirová krize postihla nejvíce. Může za to jeho orientace na služby a zahraniční klientelu. Podle Stanislava Kříže, ředitele Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje, se dá očekávat, že další následky onemocnění ještě přijdou.

Stanislav Kříž, ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje | foto: Martin Stolař, MAFRA

Mohl byste zhodnotit uplynulé období koronaviru? Mnozí jej označují za těžké.
Rozhodně to nebylo lehké období, ani pro nás, ani pro firmy. Každý den jsme řešili s mými kolegy dotazy firem, které tápaly ve vládních opatřeních, která se měnila ze dne na den, a pro firmy nebylo lehké se v nich orientovat. A poté bych zmínil prvotní bezmoc, když jste viděli v přímém přenosu, jak se ze dne na den zavřely hranice, provozy podnikatelů, ekonomika šla rapidně dolů...

Jak konkrétně koronakrize v kraji probíhala, koho nejvíce postihla?
Dle průzkumu, který jsem na komoře udělali, se krize dotkla nějakým způsobem více než tří čtvrtin podnikatelů, z nichž zhruba 12 procent muselo úplně zavřít provozy a zhruba 83 procent muselo provoz omezit významným způsobem. Nejčastěji negativní dopady zaznamenal sektor služeb a silniční doprava, ale i na ostatní odvětví dolehne obecně hospodářská krize, i když se zpožděním.

Stanislav Kříž

  • Narodil se v roce 1976.
  • Vystudoval Ostravskou univerzitu a Západočeskou univerzitu v Plzni se zaměřením na problematiku regionálního rozvoje a sociální geografii.
  • Pracuje jako ředitel Krajské hospodářské komory Karlovarského kraje.
  • Žije v Aši.

Jaká opatření nejčastěji firmy dělaly? Propouštělo se? Kde nejvíc? Jak to bylo například v porovnání s ostatními kraji?
Necelé tři čtvrtiny všech firem zatím nemusely propustit své zaměstnance. Zbylých 27 procent subjektů již část svých zaměstnanců propustila. Sedmdesát procent z firem, které byly nucené propouštět, je ze sektoru služeb, převážně z hotelnictví, cestovního ruchu a lázeňství. Dá se ale očekávat, že část firem bude propouštět své zaměstnance po ukončení programu Antivirus, který je současně nejvyužívanější státní podporou. Tento program je prozatím schválen do konce srpna. Největší přísun nezaměstnaných se tedy dá předpokládat v měsících září a říjnu. Musím říci, že jsme jeden z nejpostiženějších krajů, protože orientace kraje byla hodně na služby a na zahraniční klientelu, ale na druhou stranu, může to být příležitost se zamyslet, jak naopak využít situaci a přetransformovat naší orientaci na progresivnější obory.

Jak hodnotíte pomoc státu v této oblasti? Dosáhly na ni firmy, které ji potřebovaly?
Nejčastěji využívanou a funkční státní podporou je program na ochranu zaměstnanosti Antivirus z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, který využila téměř polovina dotázaných firem v průzkumu. Velice oceňujeme, že byl tento program prodloužen do konce srpna, původně byl totiž plánován jen do konce května. Nejvíce by ale pomohlo, pokud by program fungoval alespoň do konce roku, na některá odvětví totiž krize doléhá se zpožděním a dá se předpokládat, že na ně krize dopadne až během letních měsíců či začátkem podzimu. Naopak negativně hodnotíme program COVID, kdy si firmy mohly sáhnout na bezúročné půjčky či záruky, uspět v tomto programu bylo ale takřka nemožné.

Myslíte, že by firmy uvítaly jinou formu pomoci? Jakou?
Firmy by nejvíce ocenily prodloužení programu Antivirus alespoň do konce roku, jak jsem již zmiňoval. A k tomu například daňové úlevy, úlevy na pojistných odvodech a podobně. Obecně lze říci, že při takové krizi by příště pomohlo zaměřit se více na záchranu likvidity v oblasti materiálních a finančních výdajů ekonomických subjektů. Nyní na oživení poptávky.

Jaký je úkol hospodářské komory v této těžké době? V čem a jak podnikatelům pomáhala?
Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje založila expertní tým, který může nabídnout a nabízel poradenství v široké škále, a to od právního přes zmíněné podpory státu a dotační poradenství, ale také například poradenství v rámci firemní komunikace a krizového managementu. Také jsme v rámci týmu vyčlenili jednu osobu, která má na starosti poradenství firmám s problémy, které se týkají pandemie jako třeba cestování, podmínky jednotlivých podpor a opatření státu atd. Pravidelně jsme také pořádali videosetkání s podnikateli, ale např. i s politiky, aby informace plynule navazovaly a mohla se hledat efektivněji řešení.

Jak koronakrize ovlivnila kraj do budoucna? Jak je možné následky krize překonat? Co je teď nejdůležitější?
Těžko nyní odhadovat dopady, které se ještě budou kumulovat s postupem času. Zaměřme se na poptávku, na všechny dostupné nástroje, včetně takzvaného outplacementu, které můžeme využít k záchraně ekonomiky a pracovních míst, motivujme lidi podnikat, udržme a lákejme lidi do kraje, stavme nové byty, zaměřme se na školství v kraji, přeshraniční spolupráci, ukazujme, že tento kraj má potenciál, je toho spousta, s čím se dá pracovat. Myslím, že tato krize nás všechny dokonale prověřila a ukázala nám, kde máme ještě mezery, na kterých lze dále pracovat, a to je myslím ta správná výzva.

zpět na článek