Kdybyste měl odhadnout, jak dlouho se budete z koronavirové krize vzpamatovávat?
To je takto dopředu těžké odhadnout. Co se týká pozvolného rozjezdu hotelů, zatím se všichni orientujeme na wellness pobyty. Ty jsou převážně o víkendu, přes týden je tady prakticky prázdno. Takže když budeme mluvit o nějakém vzpamatování se, budeme muset počítat až s okamžikem, kdy začneme léčit. Až začnou přijíždět zahraniční klienti a my budeme pracovat s většinou našich zaměstnanců. Pak teprve můžeme začít sčítat škody.
Jaká opatření jste museli přijmout v souvislosti s pandemií?
Propustili jsme většinu zaměstnanců. Teď jedeme v omezeném režimu. Snažíme se nalákat českou klientelu. V tom problém nevidíme. Ale Karlovy Vary jsou hlavně lázeňské město a je znát, že těch wellness pobytů zase není tolik.
Říkáte, že jste byli nuceni propustit zaměstnance. Jednou ale současná krize skončí. Nebude pak problém je získat zpět? Máte lidi nějakým způsobem zavázané?
Zavázané je máme. Rozloučili jsme se s nimi s tím, že to byl nutný krok. Nevěděli jsme, co bude dál. Nemáme na to, abychom je i přes státní podporu vypláceli. Jsme domluveni tak, že až se hotel začne postupně rozjíždět, začnou se vracet i zaměstnanci. Počítám, že na léto se vrátí lidé z kuchyně, servírky, pokojské. Tedy alespoň někdo.
Jsme ale velcí optimisté. Doufám, že na podzim bychom se mohli alespoň částečně vrátit k léčení, že už budou zahraniční klienti. A v takovém okamžiku si samozřejmě budeme náš personál nabírat zpět. Čekají na to. Se spoustou z nich jsem v kontaktu, situaci řešíme, volají, zajímají se. A z toho mám jako ředitel velkou radost. Že mají zájem nás nějakým způsobem podpořit. Sdílejí například na Facebooku reklamy, nabídky pro klienty a podobně.
Karlovy Vary jsou hodně orientované na zahraniční trh, který momentálně úplně vypadl. Nemyslíte si, že téměř jednostranná orientace na východní trh přináší i nevýhody? Rusko je teď na semaforu červené a asi ještě dlouho bude.
Historicky jsme vždy byli založení na ruské klientele. Po revoluci na rusky hovořící klientele, tedy lidí z bývalých sovětských republik. Od roku 2003 jsme projeli všechny možné veletrhy v Rakousku, Itálii, Francii, Holandsku, Španělsku. A výsledek je nula. Západní klientela je úplně jiná. Léčení u ní zřejmě není na předních místech. Jediní, kdo nám zůstali věrní, jsou Němci, kteří se postupem času stáhli do Františkových a Mariánských Lázní. Ale i tak převládá rusky hovořící německá klientela. Ale zbytek západní Evropy – nula.
Co je podle vás důvodem, že do Karlových Varů jezdí lidé z východu, a ze západu ne?
Všichni nám vnucují to, že máme ruskou klientelu jen kvůli penězům. Není to tak. Za těch X let, co pracuji v hotelech, vidím a vnímám, jak se pohybuje trh a jak si na něm stojíme. Cena je přizpůsobená trhu. Není to tak, že bychom byli na ruské klientele závislí jen kvůli financím. To je mýtus. Svědčí o tom fakt, že lidé z jiných států sem normálně jezdí. Ale jsou to pobyty na noc či víkendové wellnessové balíčky. Na léčení sem ale nikdo nepřijede. Do reklamy jsme investovali opravdu velký obnos, ale výsledek nula.
Bohudík se nám sem vrací ruská klientela, která jezdí opravdu na léčení. Je tady minimálně týden, čtrnáct dní. Dřív to byly i tři týdny, ale délka pobytu se po finanční krizi zredukovala. Ruská klientela je jediná, která karlovarské lázeňství plnohodnotně využívá.
Zmínil jste ekonomickou krizi. V poslední letech jste čelili ale i krizi politické a nyní zdravotní. Kdybyste je měl seřadit, jak by vypadal pomyslný žebříček následků?
O tom by se dalo polemizovat. Můžeme si udělat žebříčky dva. Samozřejmě covid-19 a politická krize je to nejhorší, co nás mohlo potkat. Covid nikdo neovlivní, a ani ovlivnit nemohl. Ale bohužel vízovou politiku taky ne. Česká republika se přidala k sankcím Bruselu, nevydávali jsme víza pro obyčejné lidi, i když jsme upozorňovali, že sem přivážejí peníze. Jsou to obyčejní lidé, kteří za svou vládu až tak nemohou. Ať se to řeší na vládní úrovni, ale ať si politici neberou jako rukojmí obyčejné lidi, kteří se k nám jezdí léčit. Bohužel jsme se u naší vlády nesetkali s pochopením.
Paradoxně jsme úplně nejlépe zvládli finanční krizi. Lidé sice začali šetřit, ale jako hotely jsme udělali některá opatření, která pomohla. Například třináctou noc zdarma, přidali jsme služby, zlevnili jsme balíčky... A lidé jezdili. My jsme finanční krizi přežili úplně bez problémů. Měli jsme na splácení úvěrů a všech ostatních závazků. Samozřejmě jsme ji pocítili, ale přežili! Dokázali jsme ji alespoň nějak ovlivnit. To se nedá říct o politické a koronavirové krizi. Ty se ovlivnit nedaly.
Co si osobně myslíte o opatřeních, která přijala naše vláda? Nebyla zbytečně tvrdá?
Po bitvě je každý generál. Myslím si, že i když občas některá vyjádření byla chaotická, naše vláda zareagovala dobře. Samozřejmě to s sebou nese řadu minusů. Nic není úplně ideální. Kdyby bylo, vše vypadá úplně jinak. Česká reakce byla podle mého opravdu dobrá. Nemáme tolik nakažených, dřív jsme se z krize probrali, dřív se naše ekonomika začíná roztáčet, což se vrátí všem. Za chvilku se odrazíme. Už teď je vidět, že jsme na tom daleko lépe než západní země, které nám oponovaly v nošení roušek. Nakonec se ukázalo, že veškerá prevence byla v pořádku. Není jednoduché vymyslet model, který by vyhovoval všem. Někdo na tom byl hůř, jiný lépe.
Říkal jste, že ztráty budete sčítat později. Dokážete ale předem odhadnout, jaké budou?
Předběžně v řádu milionů. Jestli se na podzim vrátí zahraniční klientela, i když si myslím, že ne v takovém objemu, jaký byl před pandemií, tak se nějakým způsobem sníží. Zakonzervovali jsme jednu budovu, Čajkovskij Palace. Uvidíme, co přinese podzim. Určitě nejsme pro to, abychom už dnes řekli, že otevřeme až na jaře. Jestli bude zájem, otevřeme i Palace.
I přes koronavirovou krizi máte určitě řadu závazků, které musíte plnit, i když příjmy klesly prakticky na nulu. Jakým způsobem to zvládáte?
Šli jsme ze zimní sezony do letní a najednou se zastavil život. Příjmy byly nulové. Bohužel, u všech hotelů je druhotná platební neschopnost. Cestovní kanceláře cash flow využily pro své přežití. Až se otevřou hranice, postupně začnou své závazky splácet. Když budu mluvit za hotel Čajkovskij, naši dodavatelé se k nám neotočili zády. Dlužíme jim opravu hodně, ale řekli nám, že budou dodávat i nadále. Z peněz za nové klienty hradíme nové závazky. K těm starším se budeme vracet během prázdnin a podzimu. Je to smutné, že jsme všichni, cestovní kanceláře, hotely, dodavatelé, na sebe takhle navázaní a nikdo na sebe nemá peníze. V určitém okamžiku se to prostě zadrhlo. Děláme vše pro to, abychom své dluhy postupně spláceli.
Největší závazek, který nám vznikl a vznikne, je teplo. Odebíráme ho od karlovarské teplárny. Nejen kvůli topení, ale hlavně kvůli nahřívání vody pro procedury. I když máme teď pouze wellness pobyty, stejně ji musíme ohřívat. To je pro nás největší problém. Od července nám všem navíc chce teplárna teplo zdražit. A příští rok znovu. Samozřejmě to chápeme, je to byznys, do kterého musejí investovat. Je to ale hodně alarmující. Aby se nám zvedla cena za teplo, to je obrovský problém. Budeme asi žádat karlovarský magistrát – jako majitele teplárny, zda by nám s touto záležitostí nemohl pomoct. Jestli se cena za teplo zvýší, bude to katastrofální pro všechny hotely. Budeme se o tom bavit i na jednání Asociace hotelů a restaurací.
Z pozice krajského předsedy Asociace hotelů a restaurací máte přehled, jak to vypadá ve zbytku kraje. Asi podobně, že?
Přehled samozřejmě mám. Všechny hotely, ať už ve Františkových Lázních, Mariánských Lázních nebo Karlových Varech, se pomalu rozjíždějí a připravují na letní sezonu. Destinační agentura kraje a karlovarský magistrát vynaložily na podporu cestovního ruchu miliony korun. Připravili jsme moře zážitků, takže myslím, že máme lidi na co nalákat. Zatím se všichni zaměřujeme na českou klientelu, od července máme ale objednávky i od německé. To se v dobrém projeví zejména ve Františkových a Mariánských Lázních.
Nezmínil jste Jáchymov...
Tam je trochu jiná situace. Ten má sice také samoplátce, ale jsou zaměření převážně na takzvané křížkové pacienty. S vládou se domlouvalo, aby pomohla s lázeňskými poukazy. V Jáchymově také postupně otevírají a čekají, co přinese léto.
Možná je to nesmysl, ale nebyli by i pro vás křížkaři řešením?
Určitě to není nesmysl. O křížkaře jsme se vždy potichu zajímali skoro všichni. Jenom s pojišťovnami byl problém navázat smlouvy, protože objektů v celé republice mají dost. V případě hotelu Čajkovskij je ještě jeden problém. Na stavbu Palace jsme si brali úvěr. Nemohli jsme si dovolit zpozdit se s platbami. Neměli jsme nikdy vytvořený dost velký finanční polštář, abychom mohli překlenout období, kdy se například vinou administrativy zadrhnou platby od pojišťoven. Některé hotely ani nemají na křížkaře kapacitu. My ano, takže otázku křížkových pacientů necháváme ještě otevřenou. Do budoucna je to jedna z variant.