Přestože se podle prvních odhadů mělo jednat o relativně jednoduchý projekt, opak byl pravdou. Zdivo, skryté řadu desetiletí pod nánosem zeminy, se po obnažení začalo velmi rychle bortit.
„Pracovat na sklepení jsme začali na jaře. V první fázi jsme vůbec netušili, co nás čeká, protože původní vstup do sklepa byl celý zavalený. Když jsme jej odkryli, objevily se před námi nádherné kamenné schody a kolem nich zdi s nikami a cihlovou klenbou. Jenže vše, co bylo původně zasypané, se nám pod rukama začalo rozpadat. Museli jsme hodně dozdívat. Dá se říct, že si tu kluci z Hartenbergu, kteří práce prováděli, sáhli snad na každý kámen,“ uvedl Petr Jaška, který za obnovou tvrze stojí.
Podle jeho slov se navíc rozpadlo i žulové ostění u původního vchodu do sklepení. Bylo nutné jej celé podepřít a znovu osadit.
„Bylo s tím hodně práce. Do toho povolila i klenba jedné z nik, o níž jsme si původně mysleli, že vydrží. I tu jsme museli znovu vyzdít. Ale výsledek je skvělý a je možné říct, že tahle fáze obnovy je hotová,“ poznamenal Petr Jaška, který se chystá co nejdříve podzemní prostor uzavřít, aby se zde nikdo nezranil.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o venkovní sklep, museli jsme jej zajistit proti vlhkosti. Déšť v kombinaci s mrazem by totiž mohl dosavadní práci zhatit. Klenbu jsme proto shora obalili speciálním jílem, který se používá na hráze rybníků. Pokud to nepomůže, budeme nad sklepením muset ještě postavit pergolu,“ popsal obavy Jaška.
Ten hodlá už příští rok začít se stavbou samotného statku, na který shání staré cihly. „Bude to trochu oříšek, protože plánujeme stavět na původních základech, které tu zbyly. Chceme také pokračovat v odkrývání a rekonstrukci původních obvodových zdí tvrziště. Ty jsou v současné době částečně schované pod vrstvou zeminy. Narazili jsme na ně při hledání původní studny. Chceme je postupně odkrýt a obnovit,“ doplnil Petr Jaška, jehož prarodiče před časem v lokalitě Pomezná koupili chalupu i se zbytky tvrze.
Obec Pomezná, německy Markhausen, totiž doplatila na to, že leží prakticky na hranicích Čech a Bavorska. Po válce byli obyvatelé nuceně vysídleni a o pár let později, v době stavby železné opony, srovnaly opuštěné domy se zemí radlice buldozerů.
Jako poslední připomínka zůstal stát jen zbytek tvrze. Paradoxem je, že stavba nebyla v katastru nemovitostí vůbec evidovaná, a tedy oficiálně nestála. Podařilo se však dohledat, že navzdory tomu byla v květnu 1958 zapsaná na seznam kulturních památek. V roce 1976 pak byla obec Pomezná úředně zrušena.