Na plánované operace si lidé počkají, nemocnice se potřebují nadechnout

  13:52
Přestože nových případů onemocnění covid-19 v Karlovarském kraji ubývá, situace v nemocnicích se nelepší. Přestože se smějí vrátit k plánované operativě, pacienti si na výměnu kyčelního kloubu či jiný zákrok budou muset ještě alespoň měsíc nebo dva počkat.

Covidové oddělení Karlovarské krajské nemocnice. | foto: KKN

Ve dvou největších nemocnicích v kraji, tedy v Chebu a Karlových Varech, byla nejkritičtější situace na konci února. Nejvíc covidových pacientů leželo v karlovarské nemocnici konkrétně 24. února. Zdravotníci tehdy pečovali o 101 covidových pacientů, z toho 18 bylo na intenzivní péči. 

V Chebu bylo hospitalizováno nejvíc pacientů s covidem o čtrnáct dní dříve, tedy 7. února. Tehdy jejich počet kulminoval na čísle 77. Od té doby dochází k setrvalému poklesu hospitalizovaných v obou krajských zařízeních.

Po Velikonocích leželo v nemocnici v Karlových Varech dohromady 40 pacientů s covidem, v Chebu dokonce jen 17. Přesto se nemocnice k plánované operativě hned tak nevrátí.

„K tomu jsou zapotřebí volná lůžka intenzivní péče a ta stále ještě nemáme. Karlovarská nemocnice totiž nyní přijímá pacienty i z jiných regionů, v posledních dvou týdnech to bylo ve více než deseti případech,“ vysvětlil mluvčí nemocnice Vladislav Podracký. 

Zároveň se prodlužuje průměrná doba hospitalizace pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19. Zatímco loni na podzim strávili na intenzivní péči zhruba týden, během letošní třetí vlny pandemie je to i déle než měsíc. 

Podle Vladislava Podrackého musí vedení nemocnic myslet i na přetížený personál, který si nutně potřebuje na chvíli odpočinout. „V ideálním případě chceme dát zdravotníkům, kteří to budou potřebovat nejvíc, pár dní dovolenou, teprve poté by se mohly začít obě nemocnice pomalu vracet do normálu. Nejdříve ale až tak za měsíc,“ dodal mluvčí.

Problém jsou pacienti po covidu

Ředitelka Nemocnice Ostrov Jitka Samáková potvrdila, že také v jejím zařízení postupně ubývají pacienti s covidem. Z dvaceti vyčleněných lůžek pro covidové pacienty měla nemocnice k dnešku obsazených jen devět. 

„Vzniká ale potřeba lůžek pro pacienty po prodělaném covidu. V některých oborech se proto nelze k normálnímu provozu zatím vrátit. Týká se to zejména oddělení následné intenzivní péče, kde je aktuálně 29 postcovidových pacientů. Toto oddělení je plně vybaveno umělou plicní ventilací a zajišťuje péči o pacienty z ARO jiných zdravotnických zařízení v kraji,“ vysvětlila Samáková.

V Nemocnici Sokolov leží aktuálně 14 pacientů s covidem, šest z nich s těžkým průběhem onemocnění. „V intenzivní péči je tak situace stále velmi napjatá. Prakticky nezbývá jediné volné lůžko, protože jsou všechna další obsazená postcovidovými pacienty. Ti jsou na tom tak, že je nelze momentálně na standardní oddělení přeložit,“ upřesnila mluvčí nemocnice Markéta Singerová. 

Kdy se sokolovská nemocnice k běžné operativě skutečně vrátí, je tak nejisté. „Vše závisí právě na volných kapacitách v intenzivní péči. Dosud jsme prováděli pouze akutní operace a k tomu jsme měli lůžka intenzivní péče vyčleněná. Zahájení plánované operativy by však vyžadovalo navýšení těchto lůžek, což si v současné době ještě nemůžeme dovolit. Věříme ale, že vývoj epidemie nabral dobrý směr a operativu zahájíme brzy. Půjde především o ortopedické, gynekologické a chirurgické operace,“ uvedla mluvčí.

Kdo odmítá vakcínu, nemá se rád, tvrdí primář

Podle primáře sokolovské interny Martina Straky je jeho oddělení pro pacienty s těžkým průběhem onemocnění covid-19 plné i proto, že pomáhá spřízněné nemocnici v Roudnici nad Labem, která patří podobně jako nemocnice v Sokolově či v Ostrově do zdravotnické skupiny Penta Hospitals CZ. 

„Čekal jsem, že budou chtít pomoci i jiné nemocnice, ty se ale zatím neozývají. Tlak na lůžka je tedy menší, takže pacienty doléčujeme do maxima a jsou u nás o to déle. Jednoduše řečeno se nám teď lépe léčí a pacientům lépe stoná,“ vysvětlil primář s tím, že nemocnice už se na návrat elektivní péče přece jen připravuje. 

„Věc, které se teď ale všichni bojíme, je brazilská či další nová mutace koronaviru, která by mohla prolomit očkování. To by byl průšvih,“ dodal primář s tím, že vakcinaci a její rychlost přesto pokládá za naprosto zásadní.

„Jedna věc je primární prevence. Ta tkví v tom, abychom zdravě žili a byli v psychické a fyzické kondici. Takže by měl ten, kdo to potřebuje, zhubnout, a každý z nás by se měl pravidelně hýbat a jíst vitaminy. Druhá věc je ale vakcína. To je alfa omega celého problému a kdo ji odmítá a nemá k tomu racionální důvod, tak ten se nemá rád.“