Nervozita a agrese lidí stoupá. Psychiatr doporučuje „informační dietu“

  9:14
S daleko větší podrážděností lidí než dříve se nyní setkávají při kontrolách karlovarští strážníci. Ti museli například nedávno v městské hromadné dopravě zasahovat u případu agresivní cestující. Napětí souvisí podle specialistů s koronakrizí.

Zvýšenou agresivitu lidí zaznamenali při kontrolách i strážníci městské policie. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Agresivní jednání dvaadvacetileté ženy v autobuse karlovarské městské hromadné dopravy, která navíc cestovala načerno, bylo důvodem nedávného zásahu strážníků.

I když jde podle zkušeností jejich velitele Marcela Vlasáka spíše o ojedinělý exces, nálada ve společnosti se podle odborníků na psychiatrii dá označit za minimálně napjatou.

„Žena verbálně napadala cestující. Při pokusu o vyloučení z dopravy se pustila i do řidiče a od urážek přešla až k fyzickému napadení,“ popsal Vlasák. 

Při fyzickém útoku na řidiče navíc ženě pomáhal další černý pasažér, čtyřiadvacetiletý muž. „Oba násilníky strážníci zadrželi a předali státním policistům s podezřením na trestný čin,“ doplnil Vlasák.

Podobné násilnické scény nejsou podle ředitele Dopravního podniku Karlovy Vary Lukáše Siřínka naštěstí na denním pořádku. „Jsou to řádově jednotky případů ročně. Navíc, pokud vím, v tomto případě byla agresivita ženy podpořena drogami,“ konstatoval Siřínek.

I když byl tento případ spíš výjimečný, napětí ve společnosti patrné je. A podle odborníků úzce souvisí s aktuální koronavirovou situací. „Když se společnost nemůže přirozeně hýbat, vznikají patologické kanály, kterými jde frustrace pryč,“ vysvětlil psychiatr Karel Moravec. 

S tím, že jsou lidé daleko více podráždění než jindy, se ostatně setkávají i strážníci. „Neřekl bych, že jde přímo o agresivní chování, ale podrážděnost při kontrolách je v poslední době daleko vyšší,“ potvrdil Marcel Vlasák. 

Šéf dopravního podniku Lukáš Siřínek to dokumentoval například akcí Bez roušky nejedeš, kterou dopravce připravil právě ve spolupráci s městskou policií. „Strážníci upozorňovali na povinnost nosit ochranu úst a nosu. Někteří lidé z toho nadšení nebyli,“ naznačil Siřínek.

Jako lék pomůže informační dieta, radí psychiatr

„Vše je teď daleko bezohlednější. Jezdíme zbytečně rychle, hodně nadáváme, stresujeme se,“ popsal stav společnosti v době koronavirové psychiatr Karel Moravec. 

Technika, jak se alespoň na čas zbavit negativních emocí, je podle něj jednoduchá i složitá zároveň. „Vystresovaný mozek automaticky vyhledává depresivní a úzkostná témata. A člověk se tak dostane do začarovaného kruhu,“ vysvětlil Moravec.

Podle něj může člověku pomoci z tohoto kruhu vystoupit takzvaná informační dieta, a doporučuje ji všem.

V praxi to znamená zdánlivě jednoduchou věc. Alespoň na týden se odstřihnout od veškerých zpráv. „Už jenom snížení informačního toku vede ke zlepšení stavu. Po týdnu absolutní diety pak člověk získává nadhled nad věcí,“ popsal zásadní dopad informační diety psychiatr.

Současný stav mysli některých lidí přirovnal k člověku, který se vydá s tlumokem na zádech do hor. „K jídlu a pití, které si s sebou nese, každou chvíli přidá kámen. Je sice hezký a hodí se mu na zahrádku, ale za chvíli má v batohu víc kamenů než jídla a pití. A zavazadlo prostě neunese. To samé platí pro lidskou duši,“ naznačil Moravec.

Připouští ale, že metoda informační diety není jednoduchá. „Moderní člověk se stal součástí informační dálnice. A sjet z ní je velice obtížné,“ dodal Moravec.