iDNES.cz

Na obnovu historických center měst jdou v Karlovarském kraji miliony

  9:12
Historická centra měst v Karlovarském kraji v posledních letech vzkvétají. Napomáhají tomu i dotační programy jednotlivých radnic určené pro soukromé majitele nemovitostí. I když se jim města snaží pomoct, ne vždy se setkávají s očekávanou odezvou.
Cheb. Ilustrační foto

ilustrační snímek | foto: Archiv

Například v Ostrově každoročně z rozpočtu vyčleňují 600 tisíc korun na obnovu domů v lokalitě Starého náměstí. „Je to obdobný projekt, jako máme na bytovou výstavbu či výměnu kotlů,“ uvedl starosta Ostrova Jan Bureš. 

Ale zatímco u bytové výstavby je zájem velký, do obnovy památek s přispěním města se nikdo nehrne. Svědčí o tom fakt, že v letošním roce zbývá na účtě tohoto fondu ještě téměř 560 tisíc korun.

Dotační projekt spustilo město v roce 2016. „Peníze se dají čerpat na obnovu fasád pohledové části objektů,“ vysvětlil Bureš.

Majitelé mohou získat až 1 100 korun na metr čtvereční fasády, maximálně však 40 procent všech nákladů. Zájem o tuto možnost spolufinancování ovšem není velký. „Letos jsme vyřídili dvě žádosti. Aktuálně radní schválili příspěvek ve výši přes 19 tisíc korun,“ doplnil starosta.

Ani v Sokolově nebyl zájem o peníze od města velký. Radnice proto dokonce celý projekt zrušila. „Měli jsme systém bezúročných půjček, nikdo se o ně ale nehlásil,“ vysvětlila starostka Sokolova Renata Oulehlová.

Od města i od státu

Zato v Karlových Varech, které společně s dalšími českými i evropskými lázeňskými místy usilují o vstup na seznam UNESCO, se v příspěvcích soukromým majitelům historických objektů točí miliony korun. Ať už z rozpočtu města, nebo ministerstva kultury.

Radnice dotace poskytuje dvojím způsobem. „Prvním jsou peníze přímo z rozpočtu města na památkově hodnotné objekty,“ uvedl Jan Kopál, mluvčí karlovarského magistrátu. Domy podle něj tedy nemusí být evidovanou kulturní památkou. 

„Podmínkou je, aby se nacházely na území města. Požadujeme, aby spoluúčast žadatele byla minimálně 20 procent u fyzických osob a spolků a 30 u jiných právnických osob a církví,“ vysvětlil mluvčí magistrátu.

Druhým zdrojem peněz pro majitele historicky cenných objektů je Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón vyhlašovaný ministerstvem kultury. 

Je určen k obnově památek nacházejících se v nejcennějších částech našich historických měst, prohlášených za památkové rezervace a památkové zóny. „Ministerstvo přispívá ve výši 50 procent uznatelných nákladů a město přispívá deseti procenty,“ řekl Kopál.

Město má program i pro domy, které památkami nejsou

Díky oběma těmto zdrojům si majitelé historických objektů v Karlových Varech přišli od roku 2015 na téměř sedm milionů korun. Rekordním byl v tomto ohledu loňský rok, kdy stát a město přispěly na obnovu památek částkou přesahující tři miliony korun.

Až do příštího roku pak v Chebu platí Program regenerace městské památkové rezervace vypracovaný pro roky 2016 až 2020. „V letošním roce počítáme s rozdělením dvou milionů korun z rozpočtu města a 1,746 milionů od státu,“ upřesnila mluvčí chebské radnice Simona Liptáková.

Důležité podle ní je, že má město program rozdělený na pomoc památkám i „nepamátkám“. „To mnohá jiná města nemají,“ zdůraznila mluvčí.

Rozsah památkové rezervace v Chebu je podle výnosu ministerstva kultury z roku 1981 vymezen na severní a severozápadní straně levým břehem řeky Ohře.

Na straně východní přechází hranice památkové rezervace přes řeku směrem k Schillerovým sadům a pokračuje Komenského třídou až k ulici Svobody. Na jižní a jihozápadní straně hranice prochází třídou Obrněné brigády k Hradební ulici a na západní straně po vnějším obvodu městského opevnění zpět přes řeku Ohři.

zpět na článek