Kamna vytvořil slavný sochař a keramik ve svém ateliéru v Krásně v letech 1941 až 1944 na objednávku tehdejšího chebského muzea.
Unikátní památku zdobí šestnáct reliéfů s lidovými zvyky a obyčeji Chebska, dvanáct lidových krojů z širší chebské oblasti a dvaašedesát lidových přísloví, rčení a pořekadel v egerlandském nářečí. Dnes už téměř zapomenuté momenty z chebské historie doplňují znaky sudetských měst a obcí.
Ruce restaurátorů vrátí monumentálnímu dílu, nad jehož výzdobou se tají dech, původní lesk a zahladí stopy, které na unikátu zanechal zub času a necitlivé zacházení.
Zrestaurovaná kamna v plné kráse budou moci lidé obdivovat v připravované národopisné části nové expozice Muzea Cheb.
„Práce to bude náročná. Na první pohled kamna působí pěkně. Některým figurkám chybějí hlavičky a leckde jsou odštípnuté kousky glazury, ale problém je uvnitř. Ukázalo se, že někdo ta kamna zalil cementovou maltou. Přípravné sondy už máme hotové, teď začneme rozrušovat pevné spáry mezi jednotlivými kachly. Teprve poté přistoupíme k demontáži vnitřní cihlové vyzdívky. Bude to mravenčí práce a potrvá dlouho. Základem je, aby při rozebírání nedošlo k porušení povrchové glazury,“ uvedl Michal Raušer z Atelieru restaurování kachlových kamen restaurátorky Sylvy Antony Čekalové.
Při práci podle svých slov použije oscilační pilky, rotační vrtačky a velkou spoustu ručních nástrojů. „Budu muset vyzkoušet, jaký postup je pro které místo ten nejvhodnější,“ vysvětlil Raušer.
Podle jeho slov budou po rozebrání kamen už další práce pokračovat v ateliéru, kde chybějící větší kusy restaurátoři doplní. Musejí však nejprve vyzkoušet technologii, vyrobit recepty, namíchat barvy.
„Znamená to spoustu zkoušek, spoustu výpalů. Teprve až se docílí odpovídajícího odstínu, může se keramika naglazovat. Malé odražené kusy se ručně barví, retušují a zalešťují. Kachly se už nemohou znovu vypálit v peci, způsobili bychom nevratné změny v glazuře. A my chceme všechny opravy udělat tak, aby nebyly nevratné. To znamená, že když v budoucnu přijde někdo s jinou metodou restaurátorských zásahů, tak ty naše bude možné bezezbytku odstranit,“ podotkl Raušer.
Práce na restaurování kamen od jejich rozebrání v kasematech Chebského hradu až po instalaci v expozici Muzea Cheb jsou plánovány ve čtyřech etapách.
„Z restaurátorského záměru je zřejmé, že vzhledem k provedení kamen a jejich současnému stavu půjde o vysoce obtížnou odbornou činnost, která bude mimo jiné náročná i časově. Počítáme, že kompletní rekonstrukce bude trvat přibližně rok. V nutných případech budeme operativně komunikovat s restaurátory a ladit termíny. V tomto případě nám jde prioritně o kamna,“ uvedla ředitelka Muzea Cheb Martina Kulová
Doplnila, že rozhodující podíl na znovuvzkříšení unikátních kamen patří Karlovarskému kraji, který na jejich restaurování uvolnil 1,2 milionu korun.