Covidová petlice na dveřích nás dusí, říkají majitelé hradu Vildštejn

  9:38
Nouzový stav odřízl majitele památek od příjmů. Zdroje na opravy a rekonstrukce vyschly. Vlastníci varují, že pokud stát nepomůže, historické dědictví začne opět chátrat. Pocítili to i majitelé hradu Vildštejn ve Skalné na Chebsku.

Zuzana Pumrová a Jaroslav Bílek stojí v prázdné restauraci hradu Vildštejn ve Skalné. Kvůli opatřením proti šíření koronaviru nemohou otevřít hrad, restauraci ani ubytování. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Když prázdným hradem Vildštejn prochází jeho majitelka Zuzana Pumrová, bolí ji u srdce. Historické místnosti, kde dříve kypěl život, jsou prázdné, tiché a studené. Chybí hosté nejen ve středověké hodovně, ale i ti, kteří si památku a tamní muzeum přijeli jen prohlédnout nebo tu chtěli přenocovat. 

S absencí návštěvníků hrad přichází o to nejdůležitější. O peníze. A to je problém. Středověké sídlo totiž potřebuje neustálou údržbu a péči jako sůl.

„Vůbec nevíme, co bude dál. To neustálé otevírání a zavírání nás dusí. Naposledy jsme fungovali pouhé dva týdny, než nám vládní opatření opět dala na dveře petlici,“ popsala Zuzana Pumrová.

Vysvětlila, že hrad není možné otevřít ze dne na den. Prázdné prostory je třeba nejprve vytopit a na příchod hostů připravit. A to nějaký čas trvá. 

„Je to jak na houpačce. Naposledy jsme otevřeli a zas zavřeli před Vánoci. Hrad jsme uklidili, nazdobili, nasvítili, nakoupili suroviny pro restauraci, přijali zaměstnance na výpomoc a po čtrnácti dnech přišlo nařízení, že musíme skončit. Takže maso do mrazáku, co šlo, to jsme rozdali, ale ztráty jsou obrovské,“ postěžovala si vystudovaná oděvní návrhářka, která hrad zdědila po otci.

Byl to právě Miroslav Pumr, který hrad spolu se zbytky zámku v roce 1999 koupil a začal se zásadními opravami. Za dva roky intenzivní obnovy se první část památky otevřela veřejnosti. A opravy trvají až do dnešních dnů. Členové starobylého rodu Nothaftů, kteří hrad před rokem 1225 založili, jej za toto úsilí nechali povýšit do šlechtického stavu s právem užívat titul rytíř.

„Letos v červnu bychom měli oslavit dvacet let od oficiálního otevření památky. Už v únoru 2001 se tu ale konal oblíbený ples upírů, takže ten bude mít za pár dnů také kulaté výročí. Jenže budeme něco slavit? To je ve hvězdách. Tento rok je, co se týče kulturního programu, zatím otevřený,“ pokrčila rameny Zuzana Pumrová.

Těžkou hlavu ze stávající situace má i její přítel Jaroslav Bílek, který se stará o údržbu a obnovu památky, jež se řadí k nejstarším hradům v republice. „Soukromí vlastníci, bohužel, nedosáhnou na řadu podpor. Například na covid nájemné, protože oni tu nemovitost vlastní. To je podle mě krajně nespravedlivé, “ poukázal na rozpor Jaroslav Bílek a připomněl, že vedle výpadků příjmů z restaurace a ubytování chybí při údržbě památky i peníze ze vstupného. 

Nejvíc jej ale trápí, že hrad možná v nejbližších letech přijde o jedinečnou šanci opravit kompletně střechu. „Záplatování přestává stačit, šindele už místy protékají. Šancí jsou Norské fondy, kam jsme podali v březnu loňského roku žádost o podporu projektu na nezbytné opravy hradu a jeho okolí. Jenže teď hrozí, že i kdybychom byli úspěšní, nebudeme mít na nutnou spoluúčast, která bývá ve výši čtyřiceti procent z celkové ceny. V krajním případě budeme muset dotaci, kterou však nutně potřebujeme, odmítnout,“ řekl Bílek.

Ten se musel vrátit ke své původní profesi do stavebnictví, aby ze svého platu zajistil rodinu. Údržbu hradu má už jen jako koníčka.

Před majiteli, kteří v tuto chvíli počítají ztráty, tak stojí výzva nejen zajistit památku po stavební stránce, zaplatit povinné odvody, energie, pojistky, ale třeba i zdánlivá banalita, kterou je udržení zaměstnanců. 

Hrad vypnout a počkat na lepší časy není řešení

„Lidé z oblasti cestovního ruchu a z gastroprovozů utíkají. Nemají totiž jistotu, že zas nezůstanou bez peněz. Vládní kompenzace jim výdělek nenahradí v plné výši. A kdo odejde, už se většinou nevrací,“ poznamenal Jaroslav Bílek, který je zvědavý, jaké novinky přinese restauracím nový program Covid Gastro, který se právě rozbíhá.

„Stávající situace je pro nás neudržitelná. Pokud by to bylo stejné i tento rok, museli bychom sáhnout k úsporným opatřením. To znamená celý hrad vypnout, zajistit, zakonzervovat a počkat na lepší časy. Jenže se obávám, že v takovém případě by hrad začal opět chátrat. A to by bylo, z hlediska zachování historického dědictví našich předků, neodpustitelné,“ dodala Zuzana Pumrová.