Hladoví kormoráni a volavky si z chovných rybníků udělali „ptačí bufet“

  12:50
Ryb bude letos méně. Chovné rybníky v Karlovarském kraji totiž plundrují hejna hladových kormoránů, volavek a dalších ptáků. Region leží v přirozeném koridoru, kudy ptáci míří na zimoviště a zpět.

Rybáři výskyt ptáků poznají při výlovech, které právě začínají. Ten nejbližší se uskuteční na rybníku Amerika u Františkových Lázní ve čtvrtek 28. a v pátek 29. října. 

Podle jednatele společnosti Rybářství Mariánské Lázně Zdeňka Maška je už nyní jasné, že letos budou výnosy nižší. Na vině jsou právě i vysoké počty ptáků, kteří se rybami živí. Zejména při jarním či podzimním tahu menší chovné rybníky doslova decimují. Náklady na chov ryb přitom rostou.

„Těch volavek, kormoránů a dalších ptáků, co se rybami živí, je moc. Jsou přemnožení. Chovné rybníky doslova plundrují. Náklady rostou obrovskou rychlostí, zejména u těch nejmenších rybek, které nakupujeme z líhní. Abychom ztráty kompenzovali, musíme jich vysazovat každý rok obrovské množství navíc. A to stojí peníze,“ stěžuje si Zdeněk Mašek s tím, že není v lidských silách chovné rybníky před nálety uhlídat. 

Rybáři zaměstnávají strašáka

„My jsme dřív používali plynové plašiče, podobné se standardně používají k ochraně vinic před špačky. Jenže to prý je špatně, ochráncům přírody to nevyhovuje. Dnes proto zaměstnáváme člověka, který v kritických měsících každý den od rána do večera rybníky objíždí a ptáky plaší,“ popisuje Mašek. 

Přesto to nestačí. Rybáři spočítali, že po návštěvě hejna kormoránů a volavek zůstane na mělkém chovném rybníce s bídou desetina původně vysazeného množství ryb.

Na malých rybkách si ale s oblibou pochutná řada dalších ptáků, třeba potápka roháč, kterou při krmení zachytil ašský fotograf Pavel Černý.

Ten potvrzuje, že na rybnících v regionu se v době tahu objevují vedle zástupců běžných druhů i ptáci, kteří u nás nejsou tolik obvyklí. „Hodně jsou vidět volavky, kormoráni, potápky, na rybách hodují také racci. Občas na rybníky kolem Františkových Lázní zamíří i orel mořský,“ uvádí.

Chybí rozmanitost

Společnost už proto na řadu druhů dříve chovaných ryb rezignovala a zaměřila se výhradně na kapra, amura, tolstolobika a v menším množství i na štiku.

„To jsou pro nás klíčové druhy, které se snažíme udržet zuby nehty. Bohužel mizí druhová rozmanitost. A to nejen z rybníků, ale i z řek. Tam jsou často jen malé rybky, které se skryjí pod kameny či mezi kořeny, nebo pak až starší ryby. Takoví ti dorostenci, ti ve vodě chybí, protože je hladoví ptáci sežerou. Dřív byly vody zarybněné, dneska rybáři sami vidí, že tam nic není, ryby nestačí dorůst a dospět,“ konstatuje Zdeněk Mašek s tím, že hladoví přemnožení ptáci jsou pro firmy, které podnikají v chovu ryb, těžkým soupeřem. 

Upozorňuje, že takové podnikání není možné držet donekonečna. „Nemá to budoucnost. Je to škoda, protože práce je to zajímavá, ale nikdo ji nechce dělat. Rybáři v podstatě jen sypou ryby do rybníků, aby je tam pak ptáci sežrali. My starší už jsme na to rezignovali, snažíme se alespoň toho kapra udržet, ale mladí odcházejí, protože v tom za současné situace nevidí perspektivu. A ptáky střílet? To není řešení, navíc my je ani takto likvidovat nemůžeme, nedržíme výkon práva myslivosti. Řešením by bylo nenechat je takto přemnožit,“ míní Mašek.

Při podzimních výlovech mají rybáři v sítích kusy, o které pečovali většinou čtyři, někdy i pět let. Kapři většinou skončí na tuzemských vánočních stolech, část ale poputuje do zahraničí, zejména do Německa, kde poptávka po české tradiční vánoční rybě prudce roste.

Kolik za ni lidé letos zaplatí, to jednatel v tuto chvíli neví. „My jsme sice trochu zdražili, avšak stále ještě nechceme překročit tu magickou stovku za kilogram. Ale co to udělá v předvánočním čase za situace, která nyní je, to skutečně odhadnout nedokážu. Nicméně se snažíme dělat vše pro to, aby kaprů bylo před Vánoci dostatek,“ dodává Mašek.