A když při cestách po republice viděl, jak lidé o drobné sakrální stavby pečují, jak bílí a obnovují kapličky, řekl si, že i křížek v Podhradu by si péči zasloužil. Oslovil v té záležitosti Nadační fond Historický Cheb, který vznikl před lety právě za účelem péče o památky na území Chebska, a nabídl se, že náklady na opravu kamenného artefaktu ve výši přibližně 80 tisíc korun převezme.
 |
„Je velmi neobvyklé, že oprava památky bude financována soukromým dárcem. S něčím takovým se za dobu existence fondu setkáváme poprvé. Správní rada Nadačního fondu Historický Chebu děkuje panu Stanislavu Kučerovi z Podhradu za jeho dar. Vážíme si všech, kteří nám pomáhají chránit společné dědictví,“ uvedla předsedkyně správní rady nadačního fondu Marcela Brabačová.
Opravy božích muk se ujal Stanislav Junek z Kamenosochařství Zádub – Závišín. Kromě nových prvků z pískovce nese kamenný artefakt nyní na vrcholu pískovcový, 120 centimetrů velký kříž, který zdobí další železný kříž s Kristem. Celkem tak bude památka vysoká přibližně 3,5 metru.
„Mám výborný pocit, skutečnost předčila moje očekávání. Netušil jsem, že to bude vypadat takto dobře. Navíc je skvělé, že se podařilo dohledat i příběh, který se ke kamennému památníku váže,“ řekl přímo na místě Stanislav Kučera.
Odborníci totiž rozklíčovali, že zastavení tvoří několik částí, které spolu nesouvisejí. Kamenný podstavec, který nese datování 1808, kdysi s největší pravděpodobností nesl sochu. Pískovcová část, kterou bylo nutné nahradit kopií, odhalila po očištění písmena A. G.-R-VA. Ta podle všeho značí jméno významného chebského měšťana, jednoho z tehdejších vlastníků dvorce Podhrad, Antona Gablera. Pocházel ze starého chebského rodu Gablerů, který v 16. století vlastnil na Chebsku celou řadu dvorů.
V kronikách se píše, že Podhrad koupil za 20 tisíc zlatých Adam Gabler, který byl v Chebu hodnotitelem městských daní. Po něm vlastnil Podhrad právě Anton, magistrální rada města Chebu a člen c.k. ekonomicko-patricijské společnosti v Českém království. Dne 11. května 1792 ho Karl Theodor, kurfiřt bavorský, povýšil do šlechtického stavu a císař František II. nedlouho poté povýšení potvrdil s tím, že Anton Gabler obdržel přídomek Ritter von Adelsfeld.
Boží mukaStavěla se nebo tesala do kamene nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře. Někdy bývala krytá stříškou, pod níž se na jedné nebo všech stranách nacházel výklenek pro obrázek, reliéf nebo drobnou sošku, vršek býval často opatřen malým křížkem. Boží muka mají symbolizovat sloup, u něhož byl bičován Kristus. Můžeme je nalézt na návrších, rozcestích, podél silnic a cest, vedoucích k nějakému poutnímu místu či ke hřbitovu, často i na místech, kde někdo zahynul. Nejstarší boží muka se začala vyskytovat již před 14. stoletím, kdy se pravděpodobně stavěla muka dřevěná. |
