Obora byla pravděpodobně služební vsí v lovecké oboře patřící ve středověku k loketskému hradu. Od sv. Linharta je to k němu pěšky necelých 12 kilometrů.
„V okolí sv. Linharta šlo o uplatnění geofyzikálních metod, respektive geofyziky, snad na bývalé návsi zaniklé Obory. Tuto geofyziku nám provedla externí firma z přírodovědecké fakulty a nyní musíme počkat na vyhodnocení výsledku. Poté se tím případně budeme zabývat,“ přiblížil archeolog Muzea Karlovy Vary Jiří Klsák, který se oblasti sv. Linharta dlouhá léta věnuje.
S podobou zaniklé osady pomohly badatelům satelitní snímky. Spočívaly v tom, že archeolog loketského národního památkového ústavu Ondřej Malina naskenoval tamní krajinu. Poté se ukázalo, že náves zaniklé osady byla trochu jinde, než archeologové čekali.
„Z těch snímků jsou zřejmé staré plužiny, to znamená pozemky, lány za domy, které byly na návsi. Její součástí byl i kostel sv. Linharta. Stál přibližně v jakémsi obdélníku, na jehož východní okraj navazovaly jednotlivé plužiny a dá se předpokládat, že na kraji těchto plužin byly nejspíš kamenné základy, nějaké objekty, to znamená domy, od kterých se táhly plužiny směrem východním k Dianě,“ přiblížil Klsák.
Podle něj lze předpokládat, že by se mohly nějaké základy kamenných staveb zachovat. Proto archeologové vytyčili obdélník o rozměru 50 x 20 metrů, v němž firma provedla geofyziku.
„Pomocí pásem si vytyčila pruhy, v nichž zaznamenávala reliéf podzemí. Uplatněny tam byly dvě metody. Jedna měla odhalit, zda-li jsou tam nějaké kamenné konstrukce, případně alespoň naznačit, jaký by mohly mít tyto konstrukce tvar. Dále šlo o metodu, která odhalí, jsou-li tam nějaké další objekty, relikty antropogenní činnosti, to znamená třeba ohniště, studánky nebo cokoli dalšího, co je skryté pod zemí,“ řekl Klsák.
Potřebují doložit, že tam osada opravdu je
Společně s kolegy pak situaci vyhodnotí a pokusí se zvolené věci naznačené geofyzikálními metodami také fyzicky potvrdit.
„Výzkum by mohl znamenat jasnou tečku za tím, jak mohla celá osada vypadat, protože my z ní známe kostel, známe tvrz, jejíž zbytky se dochovaly v podobě tvrziště, ale pořád nám unikala vesnice, kterou nyní sice máme situovanou, ale potřebujeme doložit, že tam skutečně je,“ řekl Klsák. Doplnil, že archeologové znají zhruba její rozsah, ale měření jej ještě upřesní.
Podle Klsáka nelze říct, že Obora takto vypadala hned od počátku. Původně totiž mohla mít jiný charakter, neboť byla založena právě jako vesnice služebná pro obhospodařování lovecké obory. Lze se ale dozvědět, jak se ves vyvinula a jak i s lány postupně v 16. až v 17. století zanikla.
„Měření nám neřekne nic přesnějšího o původu, ale to už se dá nějakým způsobem odvodit,“ doplnil karlovarský archeolog.
První připomínka vsi Obora pochází z roku 1246, pozdně románský kostel sv. Linharta pochází zřejmě už z doby kolem roku 1200. Jeho zánik souvisí se založením Karlových Varů, postupným vylidněním vsi a ztrátou významu celého místa na konci 15. století.
Od konce 18. století se staly jeho ruiny oblíbeným výletním místem lázeňských hostů a středem pozornosti badatelů. Karlovarské muzeum provedlo v letech 1989 až 1992 archeologický průzkum kostela a o několik let později došlo k zakonzervování vykopaného zdiva, úpravám terénu a pozůstatky byly zpřístupněny lidem.