Mezi nejčastější důvody patří nezdravý životní styl, zvýšená hladina cholesterolu nebo třeba cukrovka. Lékařů, takzvaných angiologů, kteří se na podobné problémy specializují, je přitom naopak čím dál tím méně. Problém je zejména v příhraničních oblastech, což je i případ jižní Moravy.
„Pokud bychom Jihomoravský kraj jako celek porovnali se zbytkem republiky, počet angiologů je průměrný. V případě jednotlivých okresů ale zjistíme, že je situace bídná a někde se mnoho lidí vyšetření v přijatelné době nedočká. Příkladem je Znojemsko, Blanensko nebo třeba my na Hodonínsku,“ podotýká Jiří Matuška, místopředseda České angiologické společnosti (ČAS) a vedoucí cévní ambulance Matmed v Hodoníně. Ta je v okrese jediná svého druhu, a spádová je tím pádem pro asi 150 tisíc lidí.
Lékařská náhrada na maloměstě se rovná zázraku, mladé doktory lákají nemocnice![]() |
Všechny však vyšetřit nedokáže. Lékaři proto museli vyhlásit stop stav pro přijímání nových pacientů. „Na příští rok máme objednané tisíce lidí a nová místa by vycházela až na rok 2028. Tento stav je však spíše jen papírově, stále se snažíme alespoň nějaké pacienty přijmout, abychom předešli tomu, že bychom neobjevili závažné problémy,“ popisuje Matuška.
V případě, kdy se na pacienta v blízkosti jeho bydliště nedostane, musí buď vyčkat, nebo hledat v jiných okresech. Ani tam ale není situace ideální. Například na Vyškovsku je jen jeden atestovaný angiolog, na Blanensku chybí úplně.
„Spádově poskytuji péči asi 60 až 80 tisícům lidí z našeho okresu, přičemž každý den ošetříme asi 10 až 15 lidí. Stop stav zatím nemáme, ale nárůst je znatelný. Odhaduji, že se v průměru objednává asi pět nových pacientů denně,“ popisuje Vladimír Foret z vyškovské cévní ambulance Angis.
Jedna atestace nestačí
Nejlépe je na tom Brno a jeho okolí, kde je podle Matušky péče relativně dobře dostupná.
„U nás je čekací doba na vyšetření od jedné hodiny do čtyř měsíců, podle závažnosti případu. V obecné rovině ale mohu potvrdit, že s angiologickou péčí je problém. Kromě malého počtu specialistů je důvodem i struktura poptávky a to, co cévní ambulance nabízejí. Je běžné, že nás vyhledávají pacienti z jiných okresů kvůli zákrokům, které jim jinde neudělají,“ přibližuje Václav Pecháček z brněnské ambulance Vascular.
Možností je také vyhledat specialistu v jiném kraji, například v sousedním Zlínském. „Někdy může pomoci i praktický lékař, třeba na screening nedokrevnosti nohou jsou již někteří vybaveni. Část práce mohou přebrat i internisté, jenže těch je velmi málo,“ říká Matuška.
Nedostatek lékařů je kritický, mezi pediatry je to horor, varoval Kubek![]() |
Problém nedostatku angiologů tkví zejména v dlouhé době studia. Angiologie je totiž nástavbovým lékařským oborem, což znamená, že je po základní atestaci nutné další studium i druhá atestace. A to mnoho mediků odradí.
„Po šesti letech studia klasické medicíny by si mohli najít dobré a stálé místo nebo se již věnovat rodině. Místo toho ale musejí splnit další povinnou praxi na plný úvazek ve fakultních nemocnicích a pak ještě v terénní ambulanci. Často jsou tak další dva a půl až tři roky mimo domov. Nehledě na to, že celé je to, včetně atestace, velmi náročné,“ popisuje úskalí Matuška. Podle něj se tak v současné době jedná o obor jen pro opravdové nadšence.
Změna zákona i propagace
Přitom ještě do roku 2018 tomu tak nebylo – do té doby stačila angiologům pouze jedna atestace, jako je tomu v jiných oborech interní medicíny. „Díky tomu ročně atestovalo asi 15 specialistů, nyní to jsou jen tři,“ konstatuje Matuška s tím, že optimální by v současnosti bylo, aby každý rok atestovalo 20 až 30 angiologů.
Lékaři proto usilují o změnu zákona, která vrátí stav před rok 2018. A to i kvůli tomu, že mnoho angiologů je v důchodovém věku a problém by se mohl do budoucna prohloubit. „Připravili jsme návrh nového vzdělávacího programu, o kterém jednáme s ministerstvem zdravotnictví a který je v souladu s cíli Národního kardiovaskulárního plánu. Podle něj by v Česku měli fungovat minimálně tři ambulantní cévní specialisté na 100 tisíc obyvatel,“ popisuje druhý místopředseda ČAS Tomáš Hauer.
Po úmrtí praktika neměly tisíce lidí ke komu jít. Spása, vítají nového![]() |
Ministerstvo zdravotnictví má požadavek na stole. „Není vyloučeno, že v budoucnu může dojít ke změně zákona,“ vyjádřil se mluvčí resortu Ondřej Jakob. Bližší podrobnosti však nejsou k dispozici, klíčový je přístup nové vlády.
Podle Matušky by kromě změny v legislativě mohla pomoci i větší propagace oboru na lékařských fakultách, což se začíná pomalu dařit. Například na Masarykově univerzitě si mohli medici v posledním roce zapsat i předmět Point of Care UltraSound (ultrazvuk bez nutnosti přesunu na radiologické pracoviště) a základy ultrazvukové diagnostiky, které s angiologií úzce souvisejí.
Primář chirurgie kyjovské nemocnice Jozef Andel pak poukazuje na další možnost. „Tím je otevření dialogu pacientů se zdravotními pojišťovnami – ideálně formou písemné zpětné vazby o obtížné dostupnosti angiologické péče v regionu,“ navrhuje.




