Brněnští zahrádkáři se bouří proti územnímu plánu, bojí se o svou zeleň

Roky hospodaří na svých zahrádkách, kterým věnují čas, peníze i energii. Nyní však brněnské zahrádkáře straší představa, že o svá zelená království přijdou. Podle návrhu nového územního plánu mohou být zastavěna, případně se z nich mají stát parky či území pro rekreaci.

K petici proti chystanému územnímu plánu se připojil i Petr Kabourek, který zahrádkaří na Kraví hoře. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

„Ohrožuje to až dvě třetiny ze stávajících zhruba 250 hektarů zahrádkářských kolonií, které ve městě eviduje Český zahrádkářský svaz. A to nepočítám zahrádky soukromé,“ říká předsedkyně svazu brněnských zahrádkářů Helena Vařejková.

Zahrádkáři už dříve poslali městu šestnáct připomínek k návrhu územního plánu, pod které se podepsalo 9 500 lidí. V úterý se vydali i na městské zastupitelstvo. 

„Přišel jsem vás vyzvat, abyste podpořili zahrádkářské prosby o jednání. Stejnou ochranu si zaslouží ti, kteří chtějí parkovat, stejně jako ti, kteří pěstují petržel,“ pronesl k zastupitelům tajemník základní organizace zahrádkářů na Kraví hoře Jiří Kohoutek.

Právě odtud se ozývají největší protesty, další pak ze Žlutého kopce nebo z oblasti v okolí Vodovy a Purkyňovy ulice v Králově Poli. 

„Jsme nezanedbatelná skupina Brňanů, která zahrnuje 4 600 členů, což i s rodinnými příslušníky prezentuje zhruba 15 až 18 tisíc lidí. Po léta pečujeme o zahrádky a tím i o zeleň ve městě, ale to nový územní plán nechce respektovat. Místo toho chce zbourat ploty, plochy zahrádek zlikvidovat a postavit na nich domy, udělat z nich parky nebo přes ně vést komunikaci,“ zlobí se Vařejková. 

Podle ní jde město samo proti sobě. „Navrhovali jsme, aby zahrádky v nějakém omezeném množství zůstaly a staly se rovnocennou součástí zeleně vedle parků, ale zatím jsme neuspěli. Jsme ale ochotní jednat,“ podotýká.

Udržujeme stabilizovanou zeleň, říkají zahrádkáři

I Kohoutek doufá, že se s městem v případě územního plánu zahrádkáři dohodnou.

„Měli bychom si říct, že veřejná zeleň má více typů, do které patří i komunitní zahrady. Například na Kraví hoře zahrádkáři fungují už od roku 1934. Je to dlouhodobě stabilizovaná zeleň, kde vedle sebe žije řada různých druhů živočichů a rostlin, často chráněných. Tak proč to měnit,“ argumentuje Kohoutek.

Zahrádkáře podpořilo v otevřeném dopise i 31 brněnských akademiků. „Nový územní plán upřednostňuje bytovou výstavbu a ohrožuje zahrádky, které významně omezují nepříznivý dopad klimatických změn,“ uvedla na zastupitelstvu iniciátorka dopisu Naďa Johanisová, environmentalistka z Masarykovy univerzity.

Město chce utlumit vášně a na podzim slíbilo jednání. „Zahrádkářům chceme například nabídnout nové plochy, nejspíš na okraji města, navíc chceme rozšířit veřejné plochy zeleně,“ oznamuje náměstek brněnské primátorky pro životní prostředí a územní rozvoj Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Třeba na Žlutém kopci je ale podle něj situace složitá, protože tam jsou stavební pozemky už od roku 1994, a ty ze zákona nelze přeměnit na zeleň.

„Plán je ale něco jiného než skutečnost. Teď jsou tam zahrádky a nikdo je nebourá. Mohou tam být ještě řadu let,“ sděluje Hladík.

Levná plocha v centru města

Studii, jak by měl Žlutý kopec v budoucnu vypadat, už nechala zpracovat radnice Brna-střed, pod kterou lokalita spadá

„Zástavba se týká pouze jedné části kopce. Místo, kde jsou dnes zahrádky, chceme proměnit ve velký park. Navíc všechny zahrádkářské lokality na Brně-střed nejsou stabilizované zelené plochy, Žlutý a Červený kopec jsou vyčleněné na bydlení a Kraví hora je park již nyní,“ popisuje člen rady Brna-střed pro územní plánování a městský zastupitel Petr Bořecký (ANO).

„Chápu, že se to někomu nelíbí, když má za 5,70 koruny k pronájmu metr plochy v centru města. Navíc jde o uzavřenou skupinu lidí, ale co ti ostatní, kteří zahrádky nemají,“ upozorňuje.

Zahrádkáři argument o uzavřené skupině neberou. „Nikdy nic není pro všechny. Parkování využívají ti, kdo mají auta, hřiště zase ti, kdo sportují,“ namítá Kohoutek.

Zmiňuje i hledisko ekonomické. „Přeměna zahrádek na park bude město něco stát, stejně jako údržba. My o zahrádky pečujeme na vlastní náklady a ještě městu platíme nájem,“ říká.

Úspěch v jednání spatřuje v setkání s odborníky z Kanceláře architekta města a odboru územního plánování a rozvoje. „Nechceme se stát další Vodou z Tetčic. Doufáme, že jednání dopadnou dobře,“ doplňuje Kohoutek.

Proti chystanému územnímu plánu protestoval i alegorický průvod: