Dnes je maximálně povolených 160 kilometrů za hodinu. „Bude to taková menší soutěž, jestli se podaří dříve zvýšit rychlost tady, nebo v Ejpovickém tunelu na trase z Prahy do Plzně,“ řekl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Právě v pondělí na jihomoravské trati ve dvousetkilometrové rychlosti vlaku testovali funkčnost nejmodernějšího zabezpečovacího systému.
Ostatně železniční úsek z Brna do Břeclavi už drží dvě jiná prvenství. V listopadu roku 2004 se zde rychloměr pendolina vyšplhal na hodnotu 237 kilometrů za hodinu, čímž vytvořil stále platný rekord na české železnici.
A už mnohem dříve, v roce 1839, přijel z Vídně do Brna právě přes Břeclav vůbec první parní vlak na území dnešní České republiky.
Teď se koridor může znovu vepsat do historie. Nejdříve se však musí zmodernizovat. „Stávající podoba neumožňuje zvýšit rychlost vlaků bez nutných úprav, jako je například odstranění všech úrovňových přejezdů a přechodů,“ vysvětlil šéf Správy železnic.
Konkrétně na trati z Brna do Břeclavi se železničáři zaměřují na úsek o délce zhruba dvanácti kilometrů mezi Šakvicemi a Podivínem, který je dostatečně rovný, aby tam bylo možné rychlost zvýšit.
Přejezd pro auta a přechod pro chodce musí zmizet
Je tam však jeden přejezd mezi Starovičkami a Šakvicemi a jeden přechod pro pěší v Podivíně. Oba musí zmizet, ať už zcela, nebo náhradou mimoúrovňovým křížením.
„Pokud by se úplně zrušil, tak bychom z toho nebyli moc nadšení, ale zatím nás nikdo neoslovil,“ podotkla starostka Šakvic Drahomíra Dirgasová (za STAN).
Stanice v Podivíně a Zaječí musí také zrekonstruovat, tedy postavit tam perony, opravit i samotné koleje a trakční vedení či zrekonstruovat mosty z let 1933 a 1946. „Na takto krátkém úseku se ušetří sice jen desítky vteřin, ale na celém koridoru Praha–Vídeň už to jsou minuty, což je to, k čemu směřujeme,“ řekl generální ředitel.
Pondělní testovací jízda nebyla první. Už na začátku prosince tam měřili, co vše budou muset upravit, například i z hlediska protihlukových opatření. Při vyšší rychlosti totiž zároveň vzniká vyšší hluk.
„Je to nárůst v jednotkách decibelů. Nemusí se to řešit jen protihlukovými stěnami, ale i úpravou pražců, které se podlepí speciální pryží,“ přiblížil Svoboda.
Ještě v letošním roce chtějí začít s přípravou projektu, na který navážou dokumentací pro stavební povolení. Samotná modernizace tratě má být hotová do konce roku 2025.
Kdy konkrétně se však s úpravami začne, zatím není jasné. Správa železnic chce úpravy za stovky milionů korun směřovat do roku 2023 či 2024, tedy až poté, co bude hotová velká rekonstrukce koridoru mezi Brnem a Blanskem. Její zahájení se plánuje na příští rok.
Plány na trati Brno–PřerovModernizace trati jako u Šakvic na maximální rychlost 200 kilometrů za hodinu se plánuje také v úseku z Brna do Přerova. Železničáři chystají zdvojkolejnění koridoru, jeho elektrifikaci a další nezbytné úpravy jako na jihu, tedy odstranění přejezdů či úpravu jednotlivých stanic. „Tady nejsme tak daleko jako u trati na Břeclav, zatím máme záměr projektu,“ uvedl šéf Správy železnic Jiří Svoboda. Nejdříve se začne na Olomoucku v úseku od Nezamyslic do Přerova, kde se počítá se zahájením prací v roce 2024, o rok později pak plánují úpravy od Nezamyslic k Blažovicím a u poslední části do Brna počítají se začátkem v roce 2027. |
U navazujícího úseku od Podivína do Břeclavi už dvoustovka není příliš pravděpodobná, protože vlak bude muset před příjezdem do stanice začít včas brzdit. „Uvidíme, jaké výsledky nám vyjdou ze všech testů a průzkumů. Třeba zpomalení za Podivínem bude nejdříve na 180 a až pak na 160,“ doplnil Svoboda.
Je proto otázkou, zda nakonec nebude potřeba upravit více přejezdů a peronů ve stanicích, kudy má rychlý vlak projíždět.
U severní části se pak počítá, že by v Šakvicích měla v budoucnu končit vysokorychlostní trať z Brna, která bude odbočnou větví páteřní rychlodráhy z Prahy přes Brno na Ostravu.
Rychlovlaky mohou jezdit na dolní nádraží
I u ní už běží příprava. „Na první úseky chceme mít stavební povolení do roku 2025. Celá trasa z Prahy do Brna přes Jihlavu by měla být rozestavěná v roce 2030,“ prohlásil Radek Čech z vedení Správy železnic. Maximální povolená rychlost na ní bude 320 kilometrů za hodinu.
Pokud by nakonec tato rychlodráha byla hotová dříve než nové brněnské nádraží v odsunuté poloze, komplikace to podle Čecha nepřinese. „Dolní nádraží v Brně je upravené, jsou tam nástupiště. Rychlovlaky by tam mohly zajíždět prakticky bez problému klidně zítra,“ tvrdí Čech.