1 Věž pro mladé rodiny postaví později
Pro řadu mladých brněnských rodin je za současné situace na realitním trhu prakticky nemožné získat vlastní nemovitost. Řešením pro ně má být družstevní bydlení, město slibuje přes tisíc bytů. Polohou na dohled historického centra láká lokalita bývalého Dřevopodniku, která nabídne 237 jednotek. A dominantou se stane výšková budova na nároží plánované Brněnské třídy a Mlýnské ulice.
Jenže právě hlavně kvůli ní teď město naráží na problém. Podle starého územního plánu je stavba nemožná kvůli nedostatečnému indexu podlažních ploch, záměr je tak nutné rozdělit do dvou etap.
V první dělníci postaví sedm desítek bytů v nízkých budovách v uliční frontě, jež jsou výškou srovnatelné s okolními domy. Druhá fáze zahrne rohový objekt s asi 170 jednotkami. Tato část si musí počkat na schválení nového plánu, což znamená výrazné zpoždění proti první etapě, která má začít vznikat ve druhé půlce roku 2024.
„Věžák představuje gros družstevního bydlení v této lokalitě. A vypadá tak pěkně, že radši počkáme do doby, až jej bude možné postavit, než aby vůbec nevznikl,“ poznamenal náměstek brněnské primátorky pro bydlení Jiří Oliva (ČSSD).
V Přízřenicích jako další lokalitě pro mladé v městské části Brno-jih sice mohou domy s 323 byty vyrůst v plném rozsahu, jejich výstavbou se však vyčerpají veškeré indexy podlažních ploch, které určuje starý dokument. Přitom zaberou pouze asi 40 procent velikosti tamních městských pozemků. Potíž nastala také u černovické oblasti na Kaménkách pro 600 družstevních bytů. Řešení vyžaduje změnu plánu, jinak nejde ani projektovat.
2 Bydlení pro 20 tisíc lidí? Radši zašlá výroba
Dlouholeté snahy o oživení brownfieldů v širším centru Brna dostaly pořádnou ránu. Podle starého územního plánu mají rozsáhlé areály jako Šmeral, Špitálka nebo Mosilana sloužit především pro výrobu. Ta už ovšem ve většině z nich nefunguje a lokality zůstávají zanedbané, protože rozvoji brání právě zastaralý dokument.
Změnit to měl zmiňovaný nový plán, který bývalé průmyslové areály pojímá zcela jinak. „Umožňuje výstavbu nových smíšených čtvrtí s bydlením, pracovními příležitostmi, školami, školkami a službami pro 20 tisíc lidí v Posvitavské průmyslové zóně. Brownfieldy v tomto pásu zaujímají 33 hektarů,“ upřesňuje hlavní městský architekt Michal Sedláček.
Problém vyvstává také u připravované nové čtvrti Trnitá, jež má vzniknout jižně od historického centra v okolí budoucího hlavního vlakového nádraží. Některé rezidenční záměry neodpovídají regulativům ploch ve starém dokumentu. Nový plán totiž umožňuje postavit více bytů a zároveň nařizuje povinnost minimálního zastoupení zeleně v rozsahu 30 procent z dané parcely.
Mosilanu i chytrou čtvrť Špitálka má zase v budoucnu protnout tři desítky metrů široký bulvár nazvaný Brněnská třída. Aktuální situace však pro záměr znamená také stopku, protože v novém plánu vede v mírně odlišné stopě. Ten starý navíc dál počítá s průrazem na sever úzkými ulicemi Příční a Traubova, což fakticky blokuje rekonstrukci tamních domů.
3 Technopark bez výnosů
Přes půl miliardy korun investovalo Brno před necelými třemi lety, aby se stalo majoritním vlastníkem Technologického parku. I proto pak využití vlastních pozemků v novém plánu „nadimenzovalo“ tak, aby se mu zhodnotily. Až schytalo kritiku ze strany Medlánek, na jejichž území park leží.
Místo smíšených ploch výroby a služeb totiž nový dokument vymezuje mix bydlení a kanceláří. Bytovým domům v něm přitom dovoluje výškovou úroveň pět, tedy až 28 metrů s dominantou do 40 metrů.
V současnosti vzniká územní studie, která upřesní možnosti dalšího rozvoje lokality. Zadání ale znělo na nový dokument, proto musí město rozhodnout, jak s ní naložit dál. A stejně nejasné zatím zůstává další využití celého území s areálem, kde sídlí výzkumné a inovativní firmy. Zda například Brno část prodá soukromníkovi, který tam postaví bydlení. Rozhodovat se může i podle nového masteru plánu, jenž počítá s celou rezidenční čtvrtí.
Medlánečtí každopádně tlačí na to, aby si město svůj „poklad“ nechalo a dál jej rozvíjelo. „Prodej je nesmyslný. Má se pokračovat v současném využití pro výzkumné, vědecké a vzdělávací účely místo tupého budování bytovek, které se dají postavit jinde,“ hlásí starosta Medlánek Michal Marek (STAN).
Útěchou pro místní byly uvolněné prostory u zámeckého parku, kde chtěli sportovní halu i školku. S plány se však musí rozloučit, alespoň dočasně do doby schválení nového dokumentu.
4 Kamiony se jízdě přes Brno nevyhnou
Je jedním z posledních dílů skládačky, která zajistí, aby se hlavně tranzitní doprava vyhnula středu Brna a městem projela co nejrychleji bez zbytečného stání v kolonách.
Velký městský okruh má pro Brňany – a nejen pro ně – zcela zásadní význam, což platí i pro jeho jižní část. Návrh plánu ji vede v nové trase a počítá i s mimoúrovňovou křižovatkou na polích poblíž prodejny Makro kvůli napojení na dálnici D2. Politické tahy tedy dopadají i na tuto chystanou stavbu.
Od zmíněné křižovatky s Ostravskou radiálou míří budoucí trasa okruhu jihozápadním směrem po Černovické a následně Hájecké ulici k přerovské trati. Částečně přímo po ní pak směřuje na západ. „V souvislosti s přesunem nového hlavního nádraží bude trať snesena a její těleso využito právě pro vedení jižního segmentu okruhu,“ vysvětluje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Lucie Trubelíková.
Tyto plány nicméně naráží na fakt, že nejsou v souladu se starým dokumentem, který jižní část okruhu trasoval po Černovické ulici a dál přes Mariánské náměstí s tím, že v jeho okolí silnici schovával do tunelu. S řešením v minulosti nesouhlasili představitelé dotčeného Komárova, respektive Brna-jih.
Za současné situace kvůli už zavržené trase nemohou silničáři jižní segment projektovat, a tedy ani stavět. Od úřadů by nezískali ani nezbytné územní rozhodnutí. Nový plán navíc opouští koncepci zavlečení dopravy do centra takzvanou Bratislavskou radiálou.
5 Bosonohy dál potrápí kolony
Vyhlížejí je spoustu let a čekání jen tak neskončí. Obchvaty okrajových brněnských částí Bosonoh i Maloměřic a Obřan mají ulevit místním od rušné dopravy. Na rozdíl od starého plánu ten nový s oběma počítá, ale neschválení dokumentu se dotýká i jich.
Obřanský v tuto chvíli neexistuje ani na papíře. Nadřazený krajský plán jej zmiňuje jen v textové části jako požadavek na řešení dopravní situace. Bosonožský obchvat je v něm alespoň nakreslený, trasa se ještě upřesnila. Teoreticky se tak dá stavět, ale pouze v obecném koridoru. „Obchvat uvítáme co nejdřív. Aut tu jezdí strašně moc. Situace je nejhorší, když se ucpe D1,“ říká starosta Bosonoh Miroslav Sojka (ČSSD).
Zčásti jiné vedení má v novém plánu silnice okolo Žebětína. Zásadní potíž nastává pro R43 přes Bystrc. Lze ji povolit kvůli vymezení v dokumentu kraje, ten však v Bystrci neurčuje konkrétní technické řešení, třeba umístění do tunelu, s nímž nový plán počítá.
6 Děti z přecpané Sadové mají zase smůlu
Roky volají obyvatelé čtvrti Sadová po základní vybavenosti. Developeři tam totiž postavili bydlení pro několik tisíc lidí, ale už ne školu, hřiště či sportoviště.
Jistou naději na zlepšení dal místním plán na základní a mateřskou školu, jejíž podobu teď navrhují architekti. Neschválení územního plánu ovšem projekt zásadně komplikuje, protože starý dokument počítá s využitím místa jen pro zdravotnictví. Nový návrh už umožňuje postavit školu, školku, kulturní dům a další budovy pro obchody a služby.
Vyrůst mají na místě dětského hřiště, které je už rok zavřené kvůli úřednické chybě. Vítězný návrh na školu se sice může dopracovat do podoby dokumentace pro územní rozhodnutí, ale dál ke stavbě je nepovolitelný.
