Město Brno dnes splácí téměř tři miliardy korun. K tomu postupně zvyšuje úvěr, který si chce půjčit, až na tři miliardy. A ještě o jedné miliardě jedná.
Investice, jež současné vedení Brna plánuje nebo které město potřebuje, jsou však daleko vyšší. Kvůli pravidlům rozpočtové odpovědnosti si už ale město o moc více peněz půjčit nemůže, ani je nepokryje dotacemi. Peníze si tak místo něj půjčí městské společnosti.
Už před časem se o této cestě mluvilo v souvislosti s miliardovým úvěrem na stavbu hokejového stadionu na brněnském výstavišti. Půjčku si totiž vezme na sebe přímo městská společnost Arena Brno. Nově by si další miliardové úvěry měla vzít i městská firma CD Centrum Coms. Bude totiž nejspíš opravovat městské bytové domy.
V městské části Brno-střed, která má největší městský bytový fond, dnes potřebuje opravu asi 4 200 bytů. „To je devadesát procent našeho bytového fondu,“ upřesňuje mluvčí radnice Brna-střed Kateřina Dobešová.
Z toho 57 domů potřebuje celkovou rekonstrukci, šest domů s 85 byty je dnes vyklizených a neobyvatelných. „V odhadu nákladů na všechny opravy se dostáváme na částku 7,2 miliardy korun,“ doplňuje Dobešová. Na to Brno ani zdaleka nemá, o nové byty by přitom zájem zcela jistě byl.
Vyšší úvěr by znamenal sankce
„Já bych byl nejradši, kdyby si město půjčilo třeba deset miliard, abychom co nejvíce domů mohli během krátké chvíle opravit a byly obyvatelné,“ říká náměstek pro oblast bydlení Jiří Oliva (ČSSD).
Jenže zákon to městu neumožňuje, může se zadlužit jen do určité částky. Pokud by to bylo více, mohly by následovat sankce ze strany ministerstva financí.
Oliva tento limit chápe. Je to obrana před tím, aby se obce nedostaly do finančních problémů a třeba i exekucí. „Půjčka na opravy domů je ale úplně jiná situace než na jiné investice. Když se dostanete do potíží, silnici nebo divadlo neprodáte, ale domy ano,“ tvrdí.
Byl by proto rád, kdyby úvěry na rekonstrukci domů byly z úvěrových limitů vyděleny už v zákoně, a v Brně by tak nemuseli vymýšlet žádný fígl.
U prvních tří vytipovaných městských domů si už ve společnosti CD Centrum Coms vytváří analýzu, zda a jakým způsobem bude tato varianta schůdná.
„Částečné závěry už máme, finální verze by pak mohla být do několika měsíců. Už teď ale mohu říci, že jsme nenarazili na žádné problémy, proč do toho nejít. Naopak se to ukazuje jako vhodné,“ míní předseda představenstva společnosti Jakub Hruška (KDU-ČSL).
Podle něj je správné hledat i alternativní cesty, jak městský majetek v co nejkratším čase opravit, zvlášť když se jedná o velmi poptávané byty.
Pokud se na tomto postupu politici shodnou, bude to fungovat tak, že se nejdříve vytipované bytové domy převedou do majetku městské společnosti, ta si následně na rekonstrukci vezme úvěr, popřípadě vůči úvěru dá byty jako zástavu. Z nájmu se pak bude úvěr splácet.
„U prvních tří domů to je investice za zhruba 120 milionů korun. Takovou bychom ještě v rámci městského rozpočtu zvládli, ale my potřebujeme opravit desítky nebo stovky domů, nejlépe co nejrychleji,“ poznamenal Oliva.
Radní Brna-střed Jan Mandát (za ODS), který má na starosti právě oblast bydlení, v převodu bytových domů pod městskou společnost ovšem vidí jen zbytečnou administrativní náročnost.
„Byty, které chtějí nájemníci, by se měly zprivatizovat, prázdné domy pak například v dražbě prodat a z těchto utržených peněz opravit zbývající bytový fond,“ popsal své řešení, které je podle něj lepší a hlavně jednodušší. „S přesunem by navíc vznikly i nové finanční náklady,“ dodal.
Obavy ze ztráty kontroly
Ani místostarosta Brna-sever David Aleš (dříve ANO), který řeší velký bytový fond v této městské části, není příliš nadšený z nápadu, že by se městské bytové domy převáděly někam jinam. Městská část by totiž mimo jiné přišla i o příjmy z nájmů.
„Někde si myslím, že je dobré, aby město dům opravilo, jinde mi přijde lepší jej prodat. Je dobře, že město zanedbanost bytů chce řešit. Nelíbí se mi však, že se do toho zatahuje někdo další mimo Brno a jeho městskou část,“ dává najevo své výhrady.
Podle Hrušky ale nejsou obavy z toho, že se odkloní miliardový majetek z dohledu zastupitelů, na místě. „Nebál bych se toho, že by městská společnost chtěla dělat něco na vlastní pěst. Vždy můžou radní vydat pokyn směrem k městské společnosti, případně i vyměnit její vedení,“ uklidňuje šéf společnosti.
Po přesunu bytových domů pod CD Centrum Coms bude ovšem mít vliv na tento hodnotný majetek pouze jedenáctičlenná městská rada, která v městských firmách představuje valnou hromadu, tedy nejvyšší orgán. Dalších 44 zastupitelů včetně těch opozičních se dostane ze hry s výjimkou jednotlivců, kteří sedí v dozorčí radě společnosti.