iDNES.cz

Uctívaný kantor založil gymnázium na vsi, místo biflování sázel stromy

  13:36
Byl revolučním kantorem, který stál u zrodu jediného venkovského gymnázia v zemi. V Zastávce na Brněnsku za to Antonínu Radovi odhalili pamětní desku. Kvůli pandemii covidu a zákazu shromažďování na tento okamžik čekali rok.

Antonín Rada (ve spodní řadě s brýlemi) byl prvním ředitelem gymnázia v Zastávce na Brněnsku. Svými znalostmi i vystupováním vzbuzoval respekt a obdiv. | foto: Mikroregion Kahan

„Jen když jsem zmínila jeho jméno, ti, kteří si jej pamatují, zpozorněli a vzpřímili se,“ popisuje učitelka Eva Kokešová přirozenou autoritu  pedagoga Antonína Rady.

Narodil se v roce 1893 v Litohoři u Moravských Budějovic a hned po absolvování gymnázia v Telči se dal na dráhu učitele. Zaměřoval se na přírodní vědy, na Masarykově univerzitě vystudoval i geologii.

Co se zastáveckého školství týče, je stěžejní osobností. Učil nejdříve na obecné a poté na měšťanské škole. V roce 1953 vznikla i díky němu jedenáctiletá střední škola, ze které se později vyvinulo dnešní gymnázium.

„Byl prvním ředitelem této střední školy. Byl šikovný, vážený a měl rozhled a přesah, jelikož učil zároveň i na vysoké škole,“ popisuje Kokešová. Jak říká, dokonce i nyní chodí do školy Radovi pravnuci.

Na svou dobu kantor prosazoval revoluční styl výuky. Kladl důraz na vědeckou správnost probíraného učiva a na to, aby si žáci dokázali představit konkrétní věci a situace, ale také, aby si je mohli vyzkoušet na vlastní kůži. Praktickou výuku zařazoval do svých hodin běžně.

„S dětmi sázel stromy, dokonce školní zahradu,“ vypravuje učitelka.

V dnešním Gymnáziu T. G. Masaryka používají nějaké jeho prvky dodnes. „Přijde mi, že děláme stále věci nad rámec biflování,“ domnívá se Kokešová. Například přes deset let vydávají školní časopis, který se těší celorepublikovému úspěchu.

Své školy se nechtějí vzdát

Školství má v Zastávce zajímavou historii. Před rokem 1865 chodily zastávecké děti do školy do nedalekých Rosic. V ten samý rok se zřídila Česká soukromá závodní jednotřídní škola, která se v roce 1873 rozšířila na dvojtřídní. 

Na začátku dvacátých let minulého století byly založeny dvě samostatné školy – obecná a měšťanská. Zastávka se navíc díky těžbě černého uhlí stala neopomenutelným místem regionu. „Horníci byli důležití a privilegovaní. Navíc tudy vedla železniční trať, kterou mohli vézt uhlí do Vídně,“ popisuje Kokešová.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

Na konci srpna roku 1953 byla dekretem ONV Rosice zřízena jedenáctiletá střední škola. V obci, která má i nyní jen 2 500 obyvatel. Jejím prvním ředitelem se stal právě Antonín Rada.

„Považuji to za malý zázrak, že tady střední škola vznikla a že se i udržela,“ podotkla Kokešová. Nejednou už se přitom jednalo o úplném zrušení školy nebo sloučení se školou v Ivančicích.

„O sloučení škol se střídavě mluví co pět let. Když někoho na ministerstvu napadne udělat optimalizaci středních škol, tak jsme první na ráně,“ vysvětluje Kokešová. Starosta Petr Pospíšil (nez.) ale už mnoho let ujišťuje, že kdyby mělo jedno z toho nastat, postará se o to, že bude škola zřizovaná přímo obcí.

V Zastávce chtějí udržet mnoholetou tradici školy do posledních sil. Navíc by podle učitelky Kokešové měly děti problém s dojížděním do ostatních škol. „Pokryjeme velký okruh. Jezdí k nám děti od Náměště nad Oslavou, Zbýšova a ze strany od Říčan a Ostrovačic,“ podotkla Kokešová. Škola v Zastávce tak má podle ní smysl.

Autor:
zpět na článek