I přes nevoli téměř všech opozičních zastupitelů se změnu podařilo odhlasovat. Devět nemocnic tak do konce roku 2028 skončí pod správou jedné mateřské společnosti – Jihomoravské zdravotní.
Nejedná se přitom o jediný důvod kritiky v oblasti zdravotnictví, která se na hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) v poslední době valí. Nedávno způsobil pozdvižení například odchod renomovaného primáře interního oddělení a urgentního příjmu Nemocnice Znojmo Zdeňka Monharta, jemuž předcházely neshody s vedením, které Grolich schválil.
Kromě zdravotníků se ke kritice přidávají také jihomoravské opoziční strany.
„Převod nemocnic na akciové společnosti vnímáme jako první krok k privatizaci, jak se tomu stalo ve Středočeském kraji. Slovo Grolicha, že privatizaci nemocnic nedovolí, nemá absolutně žádnou hodnotu. Jakou záruku může mít slovo hejtmana, který se už vidí v celostátní politice? Naprosto žádnou,“ hřímala před zasedáním zastupitelstva krajská předsedkyně hnutí ANO a ministryně financí Alena Schillerová.
Lidé žijí déle a přibývá nemocných
I v návaznosti na ambice v celostátní politice mnozí Grolichovi vyčítají, že si vzal na hejtmanství do gesce právě oblast zdravotnictví.
„Udělal jsem to, protože mi na zdravotnictví opravdu záleží. Všichni mi říkali, ať si to neberu, protože se v této situaci stanu terčem. Já si to však chtěl odpracovat a zaručit, že k transformaci dojde. V současném systému totiž nejsme schopni zdravotnictví udržet a v roce 2030 narazíme do zdi,“ vysvětlil Grolich.
Jihomoravské špitály zastřeší krajská firma, připraví změny v poskytování péče |
Jako hlavní problém současného modelu příspěvkových organizací vidí fakt, že není možné nemocnice řídit centrálně. To je podle něj do budoucna klíčové.
„Lidé žijí déle a přibývá chronicky nemocných. Pokud chceme, aby kvalitní péče zůstala dostupná i za deset nebo dvacet let, musíme začít jednat teď. Když budou nemocnice postupovat víc společně, budou strategicky řízeny odborníky, dokážeme lépe plánovat lůžka, investice i vyjednávání s pojišťovnami,“ argumentoval Grolich s tím, že na zaměstnance, pacienty ani dostupnost péče nebude mít transformace. Také vyloučil, že by se jednalo o privatizaci.
Zdravotničtí odboráři však obavy mají. Dlouhodobě poukazují, že s novým modelem ztratí jistoty i benefity a mohli by si pohoršit i po finanční stránce.
Odboráři z nemocnic se bojí snížení mezd. Nesmysl, měli se zeptat, oponuje Grolich |
„V příspěvkových organizacích mají zaměstnanci garantované platové tarify. V akciových společnostech by se však výše mezd stala předmětem kolektivního vyjednávání. Zkušenosti z jiných takto vedených nemocnic ukazují, že k navyšování mezd zde často dochází později než v příspěvkových organizacích. Zatímco vláda rozhodne o zvýšení platů ve veřejném sektoru s účinností například od ledna, zaměstnanci akciových společností se navýšení dočkají až s několikaměsíčním zpožděním,“ zdůvodnili své obavy v prohlášení.
Hrozí odchod zaměstnanců, tvrdí odboráři
Grolich oponuje. „Právní forma nemocnice nemá na odměňování lékařů v podstatě vliv a zdravotní sestry se podle informací z jiných krajů mají lépe právě v akciových společnostech,“ poukázal.
Přítomné zaměstnance nemocnic ani členy zdravotnických odborů však nepřesvědčil, se schválením záměru transformace jsou nespokojeni. „Přišli jsme tím o garanci jistot. Budeme se je tedy nyní snažit prosadit skrz kolektivní smlouvy a jiné prostředky, které odbory mají k dispozici,“ okomentovala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Dagmar Žitníková.
Sloučení nemocnic nevyšlo, tak alespoň společně vyřeší nákupy a kyberhrozby |
Dle ní a dalších odpůrců nyní hrozí, že by v návaznosti na nespokojenost s rozhodnutím kraje mohli někteří zaměstnanci krajských nemocnic odejít do fakultních nemocnic v Brně.
Toho se nicméně vedení kraje nebojí. „Do letošního podzimu vybereme jednu či dvě pilotní nemocnice, kde proces zahájíme. Na jaře nebo v létě příštího roku bychom jej mohli dokončit. Jsem přesvědčený, že zaměstnanci počkají, co se pro ně reálně změnilo, přičemž budeme postupovat tak, aby se nezměnilo nic. Myslím tedy, že dojde k pochopení. Se zaměstnanci a odbory nicméně musíme dál komunikovat,“ uvedl Grolich.
Celá transformace vyjde přibližně na 100 milionů korun, přičemž náklady budou rozloženy do tří let.
