„Rád bych obohatil firmu novým pohledem na téma veletrhů i rozvoje veletržního areálu,“ prohlásil Moravec při nástupu do funkce.
Jak můžete obohatit veletrhy o nový pohled, když na výstavišti pracujete přes dvacet let?
Samozřejmě pro kohokoli, kdo by sem přišel zvenčí, by bylo vše velmi jednoduché, protože by si neuvědomoval souvislosti jako já. Už několik posledních let jsem byl takovým vlajkonošem změn ve firmě. Já zkrátka tuto dobu považuji nejen za dobu covidovou, ale taky za dobu digitální. Snažím se v digitalizaci hledat více příležitostí než hrozeb.
Jaké možnosti vidíte?
Například videokonference jsou něco, čím dokážete do Brna přivést člověka z druhé části planety, aniž by tady skutečně fyzicky byl. Dovedu si představit, že když sem budeme chtít dostat unikátního řečníka ze Spojených států nebo z Ruska, bude to mnohem jednodušší.
A je to pro vás i levnější.
Přesně tak. Navíc by to toho člověka stálo třeba týden času. Když si ho dohodnete na dvě hodiny videokonference, dáte mu posluchače, může to fungovat.
Nemyslíte si, že to v konečném důsledku bude spíš kontraproduktivní? Že už na výstaviště nikdo nepřijde a všichni budou sedět doma za počítačem?
Osobní kontakt je rozhodně jiný než přes monitory. Já bych to bral jako doplněk, jako rozšíření pro stávající vystavovatele. Tím se však veletrhy v tu danou chvíli dostanou z lokální na globální úroveň. Můžete pozvat návštěvníky i vystavovatele z celého světa, kteří nemají možnost se sem jinak dostavit. Když budu například na služební cestě mimo Českou republiku, nemůžu se veletrhu v Brně fyzicky zúčastnit. Pokud bych měl digitální alternativu za rozumný peníz a možnost prohlédnout si, co mě zajímá, uvažoval bych o tom. To fyzické na veletrhu proto musí být něčím exkluzivní, nedostupné ve virtuálním prostoru, aby sem lidé měli důvod přijít.
Už máte tuto formu naplánovanou pro nějaký konkrétní veletrh? Uslyšíme vzdáleně hovořit řečníka ze Spojených států nebo Ruska třeba na strojírenském veletrhu?
My teď potřebujeme platformu, kterou bychom k tomu mohli využít. Pro příští rok připravujeme nový veletrh Future Mobility, který se tématu bude věnovat celkově, nejen třeba elektromobilitě. Tady by mohla nastat situace, že sem bude potřeba dostat nějakého řečníka, ale nepůjde to fyzicky. Takže bychom to mohli využít.
Při nástupu do funkce jste řekl, že si nedokážete představit, že se veletrhy dostanou v tržbách na předcovidovou dobu. Mohly by virtuální alternativy tento výpadek vykrýt a dokážou díky tomu Veletrhy Brno dál růst?
Myslím, že ano. Když to otočím, tak kdybych měl říci, co jiného by mohlo veletrhy posílit, moc mě toho nenapadne.
Vedení Brna nastínilo, že by rádo výstaviště více otevřelo díky galeriím či akcím jako esport. Chcete nabídnout areál častěji širší veřejnosti?
On je uzavřený z pragmatických a praktických důvodů. Cokoli otevřete, je nutné o to více pečovat. Máte náklady kvůli vandalismu a krádežím. Naším cílem je co nejvíce návštěvníkům otevřít brány výstaviště. Pokud bychom tady ovšem chtěli vystavovat obrazy, potřebujeme k tomu podmínky, a to je záležitost několika let. To je potom o rozhodnutí, jestli některé pavilony nejsou vhodné pro externí nájemce, například právě galerijního typu. V tu chvíli by ty haly potřebovaly úpravu. My se ale momentálně bavíme o krátkodobějších pronájmech.
Vy ale také říkáte, že chcete otevřít výstaviště veřejnosti mnohem častěji než dnes. Jde o více veletrhů, nebo právě o akce pro ne tak odbornou, ale širší veřejnost?
Cílem určitě není, aby sem lidi proudili bez nějakého záměru, ale aby sem šli za něčím, co potřebují. To téma otevírání a bourání plotů je ještě z dob pana exprimátora Petra Vokřála, kdy se mluvilo o tom, že by si Brňané měli areál výstaviště více užít. V určitém pohledu si to dovedu představit. Pokud se totiž veletrhy nevrátí do původní velikosti, pak se areál, který je obecně náročný na údržbu, musí stáhnout na úroveň, kterou jsme schopni ekonomicky obhospodařit.
Takže budete prodávat nějaké budovy?
Takto bych to v tuto chvíli neřekl. Je ale jasné, že historická část z pohledu současného výstavnictví nesplňuje požadavky.
Spíš vystavovatelé stojí o pavilon P nebo V.
Přesně tak. To jsou moderní pavilony, které odpovídají veletrhům dnešní doby. A bylo to vidět i na letošním strojírenském veletrhu…
...že naopak unikátní historický pavilon A byl poloprázdný.
Ano, bylo obsazeno jedno křídlo. Pavilon A je úžasná budova, je to srdce výstavnictví, nicméně nevyhovující z praktického pohledu. Nic tam nepověsíte ze stropu. Je tam denní světlo, takže v letních měsících řešíte problém s využitím audiovizuální techniky. Jsou tam jen přípojné body na zemi oproti novým halám, které mají průběžné kanály, takže ta praktičnost odpovídá době vzniku. Pro veletrhy je důležitá západní část, kde stojí moderní haly. Ty bych rád udržel, pokud bychom museli čelit tomu, že veletrhy budou malé a nebudeme mít peníze na udržení celého areálu. V takovém případě si dokážu představit tu přední část otevřenou, bez plotů, které by se mohly posunout dál. Ale pak to bude i se vším, co s tím souvisí. Když totiž máte otevřený prostor, tak tam budete řešit nepořádek, nebo že vám pavilon někdo pomaluje graffiti, nebo hodí kamenem do okna. V tu chvíli bych se o to jako firma nechtěl starat.
Takže byste to předal městu?
Přesně tak, rád bych mu toto břímě v takovém případě předal. A udržel si část, která nám umožní fungovat.
On se však areál každopádně zmenší i tak, protože se v západní části začne stavět nová hokejová aréna. Jak tato hala ovlivní byznys výstaviště?
Bude to soused, který má kapacitu, již my tady nemáme. V okamžiku, kdy se hala objeví na mapě, automaticky to jako něco nového bude přitahovat pozornost akcí, které rotují po světě. Pro některé akce může být aréna nevhodná a v tom se my můžeme chopit příležitosti a nabídnout alternativu, například v podobě pavilonu P, který umožňuje jiné využití.
Jako veletrhy ale na hale vyděláte i tím, že za desítky milionů prodáte pozemek pro její stavbu. Co s těmi penězi budete dělat?
To bude určitě jedním z témat, o němž rozhodne představenstvo. Máme ale záměr na výstavbu nového logistického centra. Vůči logistice a skladovému hospodářství máme totiž velký dluh. Stávající zázemí je rozsáhlé, pořád něco převážíme. Potřebovali bychom to pod jednou střechou. Máme na to už schválený projekt, takže z peněz za pozemek pro halu a taky za část pozemků, které už na sklady nevyužijeme, by se dalo toto nové centrální pracoviště postavit.
Část skladů byste taky prodali?
Přesně tak. Celá ta část je určená k rozvoji. Uvažuje se tam o stavbě komerčních bloků, které bychom mohli nabídnout externím firmám. Mohou tam být v přízemí nějaké obchody se showroomy či prodejny materiálu. Nebo něco, co by třeba pomáhalo obslužnosti areálu. Sami bychom tam měli jeden blok s vlastními prodejnami.
Budete spolupracovat s vaším předchůdcem Jiřím Kulišem?
Já o to mám zájem, protože není lehké převzít takovou firmu. On má spoustu zkušeností i kontaktů, rád bych ho proto měl vedle sebe jako poradce či mentora.
Za vašeho předchůdce se objevila myšlenka na stavbu nového pavilonu. Je to někdy v budoucnu reálné, když v aktuální hospodářské situaci na takovou stavbu nemáte?
V tuto chvíli na nový pavilon skutečně nemáme, ale dovedu si do budoucna představit výměnu, tedy prodej jednoho staršího a stavbu nového moderního. V tomto ohledu jsem pragmatik. Všechno to jsou, byť krásné, ale jenom domy. Pokud vyměníte dům za dům, kdy vám dá ten, co prodáváte, prostředky ke stavbě nového, moderního, lepšího, vždycky budu volit ten nový.
